Archeologové našli u Opavy pozůstatky neznámé středověké vsi

Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské.

Tak vydatné naleziště archeologové nečekali. Vedle velmi dobře zachovaných pozůstatků germánského osídlení je podle nich velkým překvapením právě objev středověkého sídliště. Pozůstatky doposud neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o zásadní nález, jelikož jde o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích.

„Středověké sídliště leželo u jižní hranice Hradeckého předměstí, tedy je zřejmě možné jeho spojení s některou z doposud nelokalizovaných vesnic uvedených v královském privilegiu z roku 1224,“ řekl ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Michal Zezula. Středověké nálezy z jižního obchvatu Opavy jsou podle něj významné i v kontextu historie českých zemí, neboť umožňují lépe pochopit dynamiku jejich proměny v průběhu 13. století.

Výjimečný objev

Kromě zahloubených objektů odborníci našli i keramiku, zbraně a nářadí, také podkovy, kování dveří či šperky. „Výjimečný je objev kompletně dochované poutní lahve, podobné celé exempláře pocházejí z Polska, ale z našeho území jsou doposud známé pouze ve fragmentech,“ doplnila mluvčí ostravské pobočky NPÚ Petra Batková. Nejstarší středověké nálezy pocházejí z 9. století

Archeologové zjistili, že zkoumané území lidé obývali už dříve. První osídlení je zde odhadováno na období okolo roku 3800 před našim letopočtem. Intenzivně lidé lokalitu využívali i v době mladší doby římské, tedy koncem druhého až začátkem čtvrtého století našeho letopočtu. „Z této doby je dochováno velké množství pozůstatků po sloupových konstrukcích nadzemních i mírně zahloubených staveb, sídlištních objektů i pyrotechnických zařízení v podobě jednoduchých pícek. Unikátní v našem prostředí je mírně zahloubená chata s doklady po sloupové konstrukci a dochovaným otopným zařízením v severozápadním rohu,“ doplnila Batková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...