Archeologové našli u Opavy pozůstatky neznámé středověké vsi

Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské.

Tak vydatné naleziště archeologové nečekali. Vedle velmi dobře zachovaných pozůstatků germánského osídlení je podle nich velkým překvapením právě objev středověkého sídliště. Pozůstatky doposud neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o zásadní nález, jelikož jde o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích.

„Středověké sídliště leželo u jižní hranice Hradeckého předměstí, tedy je zřejmě možné jeho spojení s některou z doposud nelokalizovaných vesnic uvedených v královském privilegiu z roku 1224,“ řekl ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Michal Zezula. Středověké nálezy z jižního obchvatu Opavy jsou podle něj významné i v kontextu historie českých zemí, neboť umožňují lépe pochopit dynamiku jejich proměny v průběhu 13. století.

Výjimečný objev

Kromě zahloubených objektů odborníci našli i keramiku, zbraně a nářadí, také podkovy, kování dveří či šperky. „Výjimečný je objev kompletně dochované poutní lahve, podobné celé exempláře pocházejí z Polska, ale z našeho území jsou doposud známé pouze ve fragmentech,“ doplnila mluvčí ostravské pobočky NPÚ Petra Batková. Nejstarší středověké nálezy pocházejí z 9. století

Archeologové zjistili, že zkoumané území lidé obývali už dříve. První osídlení je zde odhadováno na období okolo roku 3800 před našim letopočtem. Intenzivně lidé lokalitu využívali i v době mladší doby římské, tedy koncem druhého až začátkem čtvrtého století našeho letopočtu. „Z této doby je dochováno velké množství pozůstatků po sloupových konstrukcích nadzemních i mírně zahloubených staveb, sídlištních objektů i pyrotechnických zařízení v podobě jednoduchých pícek. Unikátní v našem prostředí je mírně zahloubená chata s doklady po sloupové konstrukci a dochovaným otopným zařízením v severozápadním rohu,“ doplnila Batková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 11 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 17 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 18 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 20 hhodinami
Načítání...