Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.
Podobné kovové pláty s otvory objevili archeologové už dříve také v bezejmenné chodbě během posledních výzkumů. „Šokující však je, že se plechy nacházely v okolí plochého odlomeného balvanu v těsné blízkosti prohlídkové trasy,“ poznamenal odborný pracovník Správy jeskyní Petr Zajíček. Téměř pět set let kolem těchto středověkých artefaktů chodili lidé, od roku 1910 pak i skupiny návštěvníků Kateřinské jeskyně. „Plechy se nacházely volně v puklinách podél balvanu,“ popsal Zajíček.
Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci nález vyzvedli za účasti odborného pracovníka Správy jeskyní. „Zároveň byla provedena speciální analýza povrchu balvanu. Je totiž pravděpodobné, že právě na něm penězokazci v patnáctém století vyráželi polotovary z plechů pro výrobu mincí,“ vysvětlil Zajíček.
Cenné nálezy i nové prohlídky
Jde o další cenný nález v této významné lokalitě. „Rádi bychom, aby archeologický výzkum Kateřinské jeskyně pokračoval. Věříme, že to není zdaleka poslední artefakt dávné historie, který toto místo vydalo,“ řekl ředitel Správy jeskyní Milan Jan Půček.
S unikátními místy jeskyně se budou moci brzy seznámit i zájemci o historii z řad široké veřejnosti. Od neděle 29. března startují speciální archeologické prohlídky Kateřinské jeskyně. Konat se budou vždy poslední neděli v měsíci.
Zatímco klasické prohlídky jsou zaměřeny spíše na geologii nebo například pověsti, nové speciální prohlídky přiblíží lokalitu z pohledu archeologie. „Návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si nejzajímavější pravěké kresby na stěnách a také budou podrobně seznámeni s historií archeologických výzkumů v Kateřinské jeskyni od poloviny devatenáctého století až po současnost, včetně metodiky radiouhlíkového datování. Na konci prohlídky si budou moci vyzkoušet jednu z archeologických metod – přesévání hlíny na sítu,“ přiblížil mluvčí Správy jeskyní Pavel Gejdoš.
Výzkum začal před deseti lety
Archeologické výzkumy takzvané staré Kateřinské jeskyně na začátku Suchého žlebu začaly v roce 2016. Kromě Správy jeskyní a Univerzity Palackého v Olomouci se na nich podílí Moravské zemské muzeum v Brně a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Praze, který zajišťuje odběry vzorků uhlíků a jejich datování pomocí radiouhlíkové analýzy.
Archeologové během výzkumů nalezli například pravěké ozdoby z ulit sladkovodních plžů, staré zřejmě více než osm tisíc let, nebo dvě záhadné kamenné destičky. Na první z nich jsou postavy, na druhé litery klínového písma. Na stěnách jeskyně bylo prokázáno patnáct pravěkých uhlíkových kreseb, podle radiouhlíkového datování jde o jedny z nejstarších jeskynních kreseb v České republice.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvětlena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů. Hlavní dóm, který měří 95 metrů na délku a 44 metrů na šířku, je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
