Moravský kras

Ochránci přírody museli kvůli hnízdění sokola stěhovavého změnit turistickou trasu v Moravském krasu. Pár sokolů se totiž nově uhnízdil na jeskyni Jáchymka, zatímco v minulosti se zdržoval na Býčí skále. Samice teď potřebuje klid, aby hnízdo předčasně neopustila, a mláďata se tak mohla na konci dubna vylíhnout a v polovině června vylétnout z hnízda.

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, takzvanou štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před padesáti až deseti tisíci lety. Úlomky destičky našli archeologové ve vrstvě stejné hloubky jako nástroje datované do období zhruba patnáct tisíc až 2500 let před naším letopočtem, uvedl Petr Zajíček se Správy jeskyní České republiky.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) řeší na svém území každoročně až stovky přestupků. Návštěvníci nejčastěji jezdí motorovými vozidly tam, kde je to zakázáno. Souvisí s tím také nevhodné parkování obytných vozů. České televizi to sdělilo patnáct oslovených CHKO. Stráž přírody může při kontrole udělit návštěvníkům blokovou pokutu v řádech až několika tisíců korun, i když často končí vše domluvou.

Policie vyšetřuje smrt tří lidí, kteří zemřeli po pádu do propasti Macocha v Moravském krasu. Oběťmi jsou jeden dospělý člověk a dvě nezletilé děti, sdělil mluvčí policie Pavel Šváb. Záchranáři jim už nemohli pomoci. Suchá část propasti je hluboká 138,7 metru. Kvůli tragické události jsou nyní zkrácené prohlídky Punkevních jeskyní.

Dvě obce na Blanensku – Žďárná a Suchý – budou mít novou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci. Pojme splašky od mnohem víc lidí, než v obcích žije. V oblasti je s odpadními vodami dlouhodobý problém. Lidé tam zatím mají jen obyčejnou kanalizaci, nevyčištěná voda tak odtéká přímo do místního potoka. Ten protéká místy, kde začíná rozsáhlý podzemní jeskynní systém Moravského krasu.

Nejméně do konce února bude uzavřená část stezky pod brněnským Červeným kopcem. Odborná firma tam odstraňuje nebezpečné části skály, které hrozí zřícením. Dál zůstávají uzavřené stezky i v Moravském krasu, kvůli nebezpečí pádu stromů.

Lesníci dočasně uzavřeli tři turistické trasy v Moravském krasu na Blanensku. Hrozí tam pád stromů. Vlastník, kterým je Školní lesní podnik Křtiny, teď hledá cesty, jak problémy na stezkách vyřešit. Poškozené stromy je nutné vytěžit, jsou ale v těžko přístupném terénu a nedostane se k nim technika.

Skončila letní turistická sezona, Češi během ní utráceli hlavně za zahraniční pobyty, ale ve velké míře také za rekreace v tuzemsku. Potvrzuje to spokojenost prodejců zahraničních zájezdů i většiny místních podnikatelů. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle v Česku patří v létě hrady a zámky. Těm se sice návštěvnost oproti minulému roku zvýšila, chybějí jim ale zahraniční turisté. Ekonomové ale nyní upozorňují na to, že i českých návštěvníků by mohlo ubývat, lidé totiž začínají šetřit.

Strážci národních parků teď mnohem častěji kontrolují průjezdnost cest. Stává se, že  řidiči parkují u vjezdu. Mohou tak překážet záchranářům a hasičům. Kvůli vysokým teplotám totiž stále trvá riziko požáru. Nerespektování zákazu vjezdu se posuzuje jako porušení řádu. Za to hrozí pokuta až deset tisíc korun.

Ochránci přírody našli v Moravském krasu dosud největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v Česku, v Umrlčí jeskyni jich napočítali 175. Bude jich tam však mnohem více. Druh zimuje spíše na hradech či zámcích, jeskynních zimovišť je známo jen několik. Na svém webu o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny.

Jeskyňáři z Moravského krasu objevili poblíž Punkevních jeskyní čtyři rozlehlé dómy plné krápníků. Výzkum v lokalitě začal už před třiceti lety, speleologům se ale až před měsícem podařilo dostat hlouběji. Předpokládají, že najdou ještě další prostory.

Lom Seč u Rudic na Blanensku se stane od příštího roku přírodní památkou. Bývalá pískovna je součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Lidé tam zatím nesmí. Porušením zákazu riskují tisícové pokuty. Jako přírodní památka bude ale lom přístupný.

Odborníci Českého hydrometeorologického ústavu se vydali do Amatérské jeskyně v Moravském krasu, aby zjistili průchodnost jednotlivých cest. Prováděli takzvanou trasovací zkoušku podzemních toků. Používali k tomu obyčejnou sůl. Měření navíc ukážou, kde je možné povolit čerpání podzemních vod, a kde ne.

Jeskyňáři našli v Moravském krasu poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků. Veřejnost se do nich ale nepodívá, musí se do nich slaňovat. Oznámil to Michal Šenkýř ze Základní speleologické organizace 6-20 Moravský kras České speleologické společnosti.

Před 120 lety, 23. září 1901, se vědec Karel Absolon poprvé slanil na dno propasti Macocha v Moravském krasu. V roce 1909 se pak podařilo skupině kolem něj proniknout do Macochy z Pustého žlebu nově objevenými Punkevními jeskyněmi. Profesor Absolon tak pomohl zpřístupnit jeskyně Moravského krasu včetně slavné propasti.

Zkamenělé trilobity, pozůstatky hlubinných ryb, zub obřího žraloka i spodní čelist velryby si prohlédnou návštěvníci Dietrichsteinského paláce v Brně. Moravské zemské muzeum modernizovalo a rozšířilo expozici Zaniklý život Moravy. Většina zkamenělin, až na výjimky typu dinosauřích vajec, pochází z moravských nalezišť, podle odborníků mimořádně pestrých a významných.

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.

Jeskyňáři pracují na obnově značení v Amatérské jeskyni v Moravském krasu. Značky zničila říjnová povodeň. Jeskyně je běžné nepřístupná, výjimečně se do ní ale dostanou výzkumníci. Značení tras je klíčové pro orientaci v rozlehlých chodbách a pomáhá také předcházet poškození jeskyní.

Zoologové pokračují se sčítáním netopýrů v Moravském krasu, momentálně mají za sebou asi polovinu práce. Chráněné savce sledují v pětadvaceti jeskyních pravidelně už čtyřicet let. Zjišťují, jestli se jejich populace nesnižuje nebo netrpí nějakými nemocemi. V pátek zoologům komplikovalo práci počasí, nedostali se do Ochozské jeskyně, kterou zaplavila voda.

Do dalších a veřejnosti dosud nepřístupných míst se podívají lidé v jeskyni Výpustek v Moravském krasu. Vzniká tam nová trasa podél betonového krytu, který je součástí původního prohlídkového okruhu. Prostory budou průchozí v helmách a s čelovkami. Jeskyni ročně běžně navštěvuje kolem dvaceti tisíc lidí. Všechny jeskyně jsou ale nyní kvůli opatřením proti šíření koronaviru uzavřené.

Nový výzkum několika vědeckých institucí pod vedením Mendelovy univerzity se zaměřuje na vše, co souvisí s netuberkulózními mykobakteriemi. Ty se vyskytují prakticky všude v přírodě a mohou lidem způsobit zásadní zdravotní problémy. Postihují plíce, krční mízní uzliny, kůži nebo některé další orgány. Přesto o jejich současném výskytu v prostředí mají vědci zatím jen málo informací.

„Srdcem jsem skalní lezec,“ přiznává Adam Ondra, který se nyní připravuje na olympijské hry. Lezení je pro něj vyjádřením svobody i dobrodružstvím, které je možné zažít například i na pískovcových oblastech v Česku. Jeden z nejlepších lezců světa byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně dokumentují, kolik plastového odpadu je v krasových jeskyních. Nepořádku v posledních letech přibylo, odhaluje to podle nich zatížení krajiny. Plastový odpad se do jeskyní dostává splachem z povrchu.