Před 120 lety, 23. září 1901, se vědec Karel Absolon poprvé slanil na dno propasti Macocha v Moravském krasu. V roce 1909 se pak podařilo skupině kolem něj proniknout do Macochy z Pustého žlebu nově objevenými Punkevními jeskyněmi. Profesor Absolon tak pomohl zpřístupnit jeskyně Moravského krasu včetně slavné propasti.
Macocha je s hloubkou 138,7 metru nejhlubší propastí v Česku. Historie průzkumů místních jeskyní začala už v roce 1723 prvním zaznamenaným sestupem mnicha Lazara Schoppera, až Absolonovo snažení ale vedlo po vzniku Československa ke zpřístupnění zdejších krasových prostor veřejnosti. Použil při tom ty nejmodernější dostupné technologie.
V roce 1920 začal kamenovrtací oddíl československé armády na jeho popud vybourávat 450 metrů dlouhý odvodňovací kanál, jímž se podařilo snížit hladinu řeky Punkvy o šest metrů. Vojenští ženisté museli také vybourat několik skalních stěn, takzvaných sifonů, které bránily v postupu do Macochy.
Práce se ovšem na několik let zastavily u Zlého sifonu, posledního skalního masivu oddělujícího vodní plavbu a nedaleké dno propasti. Bylo nutné do něj vyvrtat štolu, což se podařilo až v roce 1933. Absolon musel k těmto pracím zajistit obří čerpadla odvádějící vodu z přítoku říčky.
Svými pracemi Moravský kras zařadil mezi největší speleologické lokality v Evropě a Brno se díky němu stalo jedním z center archeologického, antropologického a speleologického výzkumu. Vedle Moravského krasu Absolon zkoumal také krasová území v Chorvatsku, ve Francii i Anglii. V podzemí objevil desítky drobných živočichů, z nichž některé nesou jeho jméno.
Punkevní jeskyně s propastí Macochou navšíví ročně zhruba dvě stě tisíc návštěvníků. V roce 2020 to bylo podle mluvčího Správy jeskyní ČR Pavla Gejdoše kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem a výpadku zahraničních turistů sto osmnáct tisíc.
