Protáhli se mezi skalami. Před 110 lety se do Punkevních jeskyní dostala Absolonova výprava

Od chvíle, kdy se poprvé do Punkevních jeskyní dostali lidé, uplynulo 110 let. Moravský kras si letos na podzim připomíná úspěch tehdejšího týmu profesora Karla Absolona, který stojí za objevením neprobádaných prostor. Od té doby se na místo podívalo na 35 milionů návštěvníků z celého světa.

Do Punkevních jeskyní vedou dva vchody, které jsou nad sebou. Dole dnes vítá návštěvníky nový a moderní. Nenápadným otvorem nahoře ve skále se v roce 1909 dostala do Punkevních jeskyní po letech pátrání výzkumná skupina profesora Karla Absolona.

„Je to vyústění té objevné cesty. Prošli z takové jeskyňky na úpatí skal v Pustém žlebu po překonání malé propasti. Pracovali velice rychle, objevný postup trval pouze tři dny, jeden a půl víkendu. Vyházeli suť, kameny z malé jeskyňky a pronikli při stropu jeskyně do předního dómu,“ vysvětlil vedoucí Správy jeskyní České republiky v Blansku Jiří Hebelka.

V prostorách tehdy jeskyňáři našli několik krápníkových celků. Podle vzhledu jim dali jména, která používají průvodci dodnes, k vidění jsou tak útvary jako Hrad na skále nebo Sovy.

Hned o rok později se výzkumná skupina dostala skrz úzkou chodbu do další části jeskyně. „Pokračovali do spodních partií, kde se dostali do takových úzkých blátivých chodbiček,“ popsal Hebelka. Tam jejich objevná trasa skončila.

Za 110 let 35 milionů návštěvníků

Silné skalní stěny museli dobývat jiným způsobem, ze dna propasti Macochy. Dělníci slézali dolů po žebříku a zvenku pracovali jak na přístupu do zadní části jeskyně, tak na zprovoznění plavby po Punkvě v další části jeskynního labyrintu.

Návštěvní okruh v dnešní podobě byl dokončen v roce 1979. „Roční návštěvnost se nyní pohybuje okolo 220 tisíc,“ dodal Hebelka. Celkově prošlo podzemím od doby, kdy jeskyni Karel Absolon se svojí skupinou objevil, zhruba 35 milionů turistů z celého světa.

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na jeho území se nachází přes 1100 jeskyní, veřejnosti je přístupných pouze pět. Největší zájem je právě o ty Punkevní. Naposledy se veřejnost dostala v roce 2008 do jeskyně Výpustek. Největší zpřístupněné jeskyně v České republice jsou Sloupsko-šošůvské, které stojí na okraji obce Sloup také v Moravském krasu.

V roce 1956 ochranáři kras prohlásili za chráněnou krajinnou oblast. Proto je v oblasti mimo jiné zakázáno jezdit auty mimo veřejné komunikace, rozdělávat oheň a vstupovat do nezpřístupněných jeskyní. Lidé taky nesmí do jeskyní vodit zvířata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.