Protáhli se mezi skalami. Před 110 lety se do Punkevních jeskyní dostala Absolonova výprava

Od chvíle, kdy se poprvé do Punkevních jeskyní dostali lidé, uplynulo 110 let. Moravský kras si letos na podzim připomíná úspěch tehdejšího týmu profesora Karla Absolona, který stojí za objevením neprobádaných prostor. Od té doby se na místo podívalo na 35 milionů návštěvníků z celého světa.

Do Punkevních jeskyní vedou dva vchody, které jsou nad sebou. Dole dnes vítá návštěvníky nový a moderní. Nenápadným otvorem nahoře ve skále se v roce 1909 dostala do Punkevních jeskyní po letech pátrání výzkumná skupina profesora Karla Absolona.

„Je to vyústění té objevné cesty. Prošli z takové jeskyňky na úpatí skal v Pustém žlebu po překonání malé propasti. Pracovali velice rychle, objevný postup trval pouze tři dny, jeden a půl víkendu. Vyházeli suť, kameny z malé jeskyňky a pronikli při stropu jeskyně do předního dómu,“ vysvětlil vedoucí Správy jeskyní České republiky v Blansku Jiří Hebelka.

V prostorách tehdy jeskyňáři našli několik krápníkových celků. Podle vzhledu jim dali jména, která používají průvodci dodnes, k vidění jsou tak útvary jako Hrad na skále nebo Sovy.

Hned o rok později se výzkumná skupina dostala skrz úzkou chodbu do další části jeskyně. „Pokračovali do spodních partií, kde se dostali do takových úzkých blátivých chodbiček,“ popsal Hebelka. Tam jejich objevná trasa skončila.

Za 110 let 35 milionů návštěvníků

Silné skalní stěny museli dobývat jiným způsobem, ze dna propasti Macochy. Dělníci slézali dolů po žebříku a zvenku pracovali jak na přístupu do zadní části jeskyně, tak na zprovoznění plavby po Punkvě v další části jeskynního labyrintu.

Návštěvní okruh v dnešní podobě byl dokončen v roce 1979. „Roční návštěvnost se nyní pohybuje okolo 220 tisíc,“ dodal Hebelka. Celkově prošlo podzemím od doby, kdy jeskyni Karel Absolon se svojí skupinou objevil, zhruba 35 milionů turistů z celého světa.

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na jeho území se nachází přes 1100 jeskyní, veřejnosti je přístupných pouze pět. Největší zájem je právě o ty Punkevní. Naposledy se veřejnost dostala v roce 2008 do jeskyně Výpustek. Největší zpřístupněné jeskyně v České republice jsou Sloupsko-šošůvské, které stojí na okraji obce Sloup také v Moravském krasu.

V roce 1956 ochranáři kras prohlásili za chráněnou krajinnou oblast. Proto je v oblasti mimo jiné zakázáno jezdit auty mimo veřejné komunikace, rozdělávat oheň a vstupovat do nezpřístupněných jeskyní. Lidé taky nesmí do jeskyní vodit zvířata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

Pravidla první pomoci se mění. Zdůrazňují včasné volání záchranky

Evropská resuscitační rada vydala nová evropská doporučení pro lidi vyškolené v poskytování první pomoci. Ta kladou důraz na jednodušší a rychlejší pomoc v laických podmínkách. Zdůrazňují včasné volání záchranné služby, zahájení srdeční masáže a použití externího defibrilátoru. Školitelé je postupně zavádějí do kurzů.
9. 4. 2026

Policie zadržela sedm lidí kvůli podezření na podvod s evropskými dotacemi

Policisté zadrželi sedm lidí kvůli podezření na neoprávněně získanou evropskou dotaci na inovační centrum pro začínající vědecké firmy a projekty. Mezi zadrženými jsou dva lidé z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a úředník ze stavebního úřadu. Podezřelí se pokusili neoprávněně získat 13,5 milionu eur (asi 340 milionů korun), informoval úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). MPO poskytuje policii maximální součinnost, věc nelze nyní komentovat, uvedla mluvčí úřadu.
8. 4. 2026Aktualizováno8. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
6. 4. 2026

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...