Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.
Šest let visel na stěně Kapitolu v Coloradu vedle portrétů dalších bývalých amerických prezidentů i ten Donalda Trumpa. Vznikl po jeho prvním prezidentském období.
Když se Trump do úřadu letos vrátil, svou podobiznu zkritizoval. Zatímco obraz zachycující jeho předchůdce Baracka Obamu popsal jako „krásný“, proti svému portrétu se ohradil jako proti nejhoršímu ze všech. Usoudil, že autorka jeho podobiznu „záměrně zkreslila“ nebo „musela s postupujícím věkem přijít o talent“. Obraz byl ze stěn Kapitolu svěšen.
Kdo může za Trumpův portrét
Trump z vystavení díla viní demokratického guvernéra Colorada Jareda Polise. Ve svém vyčítavém příspěvku ho označuje za „radikálně levicového“ a mimo jiné píše, že „by se měl stydět“. Polisův mluvčí pro denverský zpravodajský server 9News vyjádřil překvapení, že „prezident Spojených států je obdivovatelem našeho Kapitolu a jeho uměleckých děl“ a že coloradský úřad vítá „jakoukoliv příležitost, jak zlepšit zážitek návštěvníků“.
Magazín Time poznamenává, že malbu nenechal ale pořídit Polis ani žádný jiný politický oponent republikánů. Financování portrétů v Kapitolu zajišťují obvykle soukromé dary, na ten Trumpův nicméně žádné peníze nepřišly. Místo na stěně tak zůstalo prázdné do doby, kdy se do budovy vplížil aktivista z neziskové organizace a před zeď vyhrazenou Trumpově portrétu postavil stojan s portrétem Putina jako varování před ruským vlivem na prezidenta.
Věc se dostala do novin a upozornila tím i na absenci Trumpovy podobizny, což vedlo ke sbírce, z níž se – především díky příspěvkům republikánských podporovatelů – obraz zaplatil.
Boardmanová už malovala Obamu
Zvěčněním Trumpa byla pověřena Sarah A. Boardmanová, původem Britka žijící v Colorado Springs. Výběr byl logický – výtvarnice už zachytila Baracka Obamu poté, co zemřel autor více než čtyřicítky předchozích podobizen amerických prezidentů. Realistickému pojetí předchůdcových maleb se Boardmanová pokusila přizpůsobit svůj styl. Předlohou jí byla fotografie Donalda Trumpa schválená poradním výborem pro coloradský Kapitol.
Iniciátora sbírky, republikána Kevina Granthama, Trumpova stížnost překvapila. Zatímco Trump tvrdil, že mu volají lidé, jimž se portrét nelíbí, Grantham žádný nesouhlas neslyšel. „Vystavme portrét, který bude vyhovovat jak obyvatelům Colorada, tak prezidentovi Spojených států,“ dodal nicméně.
Trump není ovšem jediným amerických prezidentem, kdo nebyl se svým zpodobněním spokojen. Theodor Roosevelt prohlásil, že na portrétu od francouzského umělce Théobalda Chartrana z roku 1902 vypadá jako „mňoukající kočka“. Dílo ukryl ve skříni a následně nechal zničit, aby se na stěnu v Bílém domě už vrátit nemohlo.
Trumpova kritika mi ničí kariéru, říká portrétistka
Tak daleko Trump zatím nezašel. Každopádně kritiku umělecké památky na své první prezidentské působení pronesl veřejně. Slyšela ji tedy nejen autorka, britská malířka Sarah A. Boardmanová, ale i všichni ostatní. Portrétistka se teď kvůli Trumpově nelichotivému posudku obává konce umělecké kariéry trvající čtyři dekády. Tvrdí, že kritická slova „přímo a negativně“ ovlivňují zakázky. Dodala, že až do této doby měla na svou práci výrazně pozitivní ohlasy, což se ovšem změnilo.
Ohradila se zároveň proti Trumpovu vyjádření naznačujícímu, že mu chtěla záměrně uškodit. Zdůraznila, že prezidentův portrét namalovala bez „politické předpojatosti nebo jakékoli snahy karikovat portrétovaného“.
Oficiální portrét z vězení
Trump si svůj – v přeneseném i doslovném slova smyslu – obraz pečlivě střeží. Jak chce být viděn, naznačuje oficiální fotografický portrét, který zveřejnil letos v lednu před svou inaugurací.
Odkazoval na policejní – a později virální – snímek pořízený v roce 2023, kdy byl Trump obviněn z ovlivňování výsledků voleb o tři roky dříve ve státě Georgia, což popřel. Oficiální fotografie působí nasvícením i Trumpovým výrazem dramaticky, podle některých až „zlověstně“, jiní vidí především dojem serióznosti. Každopádně jde o působivý záběr.
„Laskavý“ dárek od Putina
V době, kdy Trump deklaroval svou nelibost ohledně díla od Sarah Boardmanové, obdržel další svůj portrét – zadavatelem byl tentokrát Vladimir Putin. Ruský vůdce obraz šéfovi Bílého domu předal prostřednictvím jeho zmocněnce Steve Witkoffa, který se s Putinem v březnu sešel Moskvě po jednání s ruskými představiteli o tom, jak ukončit válku na Ukrajině.
Witkoff olejomalbu dovezl do Washingtonu, kde Trumpa, prozradil zmocněnec, podobizna od „předního ruského umělce“ dojala a označil ji za „laskavou“ pozornost, jak uvedl Witkoff v rozhovoru s konzervativním moderátorem Tuckerem Carlsonem. On sám olejomalbu popsal jako „krásnou“.
Nejde zřejmě o první obraz amerického prezidenta na zakázku Putinova Kremlu. V roce 2014 Putin údajně poslal plátno k devadesátým narozeninám tehdy už bývalé hlavy státu George Bushe staršího.
Talíře, míč i znak se „štěnicí“
Dárek od Putina dostali dříve i jiní úřadující američtí prezidenti – Joe Biden obdržel lakovanou truhlu pro psaní a luxusní pero, Obamovi prý z Ruska přišly porcelánové talíře a šálky na espresso. Trump se během prvního funkčního období mohl radovat z míče (který dal následně svému synovi).
Na pozornostech mezi státníky není ostatně nic zvláštního, ovšem načasování obrazu po Trumpově kritice portrétu z Kapitolu dává celé situaci poněkud pikantní rozměr.
Obraz zaslaný z Moskvy s velkou pravděpodobností nechali v Bílém domě zkontrolovat kvůli možným odposlechům. Poučením z historie může být danajský dar v podobě vyřezávaného státního znaku, který v roce 1945 darovaly sovětské děti tehdejšímu velvyslanci USA v Sovětském svazu Averellu Harrimanovi. Šest let zdobil úředníkovu kancelář, než americké ministerstvo zjistilo, že skrývá odposlouchávací zařízení.
