Vědci vytváří 3D model nejdelší jeskyně v Česku. Je to práce na roky

S výzkumem systému Amatérské jeskyně v Moravském krasu pomůže počítačový 3D model. Naskenované jsou zatím zhruba tři kilometry jeskyně, letos by mělo přibýt dalších minimálně několik set metrů. Oznámil to Stanislav Lejska z Českého hydrometeorologického ústavu, který model spoluvytváří. Amatérská jeskyně je nejdelším jeskynním systémem v ČR.

Hydrometeorologický ústav na projektu pracuje s Ústavem geoniky Akademie věd ČR od roku 2013. „Trojrozměrný model jsme začali vytvářet v soutokové oblasti, kde se sbíhají potoky Bílá voda a Sloupský potok a vzniká říčka Punkva. Nás zajímá hydrologie, měříme kolísání hladin. Vizí je, že by se do trojrozměrného modelu načítala reálně naměřená data,“ uvedl Lejska.

Vědci chodby jeskyně postupně mapují 3D skenerem, ročně na třech až čtyřech akcích. Naskenované jsou zatím asi tři kilometry chodeb. „Záleží na tom, jak je ta chodba členitá. Někdy za den stihneme udělat třeba 50 metrů, jindy i několik set metrů,“ uvedl Lejska.

Letos by podle něj mohlo přibýt dalších několik set metrů, snad i kilometr. Celý jeskynní systém ale měří asi 40 kilometrů. „Práce je to na roky, hotovi nebudeme asi dřív než za deset let. Ale vývoj technologií jde velmi rychle dopředu, těžko se to dá odhadnout. Třeba za pár let budeme schopni rychle naskenovat i několik kilometrů,“ uvedl Lejska.

3D mapování pomůže poznat jeskyni

Trojrozměrné modelování by podle Lejsky nemělo přinést výsledky jen v hydrologii, ale například i geologii, tektonice či při výzkumu geneze jeskynních prostor. Na své by si však mohla přijít i širší veřejnost, jedním z výstupů by totiž mohla být například virtuální prohlídka celé jeskyně.

Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která je v prostoru mezi propastí Macocha a obcemi Sloup a Holštejn, je nejdelším jeskynním systémem v Česku. V krasu je více než 1100 jeskyní, trvale zpřístupněno je jen pět z nich. Nejslavnější jsou Punkevní jeskyně spojené s propastí Macocha, které si ročně prohlédne 200 tisíc turistů z celého světa. Atrakcí Punkevních jeskyní je plavba po podzemní řece.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...