V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
Raketa Dlouhý pochod 3B odstartovala z kosmodromu Si-čchang. Sonda Tchien-wen 2, kterou s sebou raketa nese, se má během příštího roku přiblížit k asteroidu 2016 HO3, jehož oběžná dráha je blízká té zemské. Právě z tohoto tělesa chce vzorky odebrat.
Toužený materiál je nesmírně cenný pro vědecký výzkum. Neprošel totiž žádnými tepelnými, chemickými ani geologickými změnami od vzniku Sluneční soustavy, a je tedy obdobou „živoucí fosilie“, podle níž vědci na Zemi popisují minulost naší části vesmíru.
Dva cíle
„Asteroidy poskytují kritické informace o evoluční historii Země. Existuje hypotéza, že vodu na Zemi přinesla malá nebeská tělesa. Jejich kataklyzmatické srážky s naší planetou, jako například událost, která vyhubila dinosaury, zásadně ovlivnily pozemskou evoluci,“ nastínil Liou Ťien-ťün, zástupce hlavního konstruktéra mise a vědecký pracovník z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd.
Druhý cíl je známý jako 311P a jde o anomální těleso objevené v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, které občas vyvrhuje materiál a připomíná kometu s chvosty. Jeho objev zpochybňuje tradiční představy astronomů o kometě, protože tato oblast je příliš blízko Slunci na to, aby si kometa mohla uchovat těkavé materiály, jako je vodní led.
Vědci si stále nejsou jistí, jestli komety hlavního pásu vznikly v pásu asteroidů nebo z okraje sluneční soustavy. Tato zvláštní malá nebeská tělesa mají významnou hodnotu pro vědecký výzkum, řekl Liou pro Novou Čínu.
Chan S'-jüan, zástupce ředitele Centra pro výzkum Měsíce a vesmírné inženýrství CNSA a mluvčí mise, vysvětlil, proč byl pro odběr vzorků vybrán právě asteroid 2016HO3. Podle něj má tento asteroid relativně stabilní dráhu, což vyžaduje nižší spotřebu energie pro kosmické sondy, které se k němu dostanou, a zároveň umožňuje poté průzkum komety hlavního pásu 311P.
Cíl: zdroje Sluneční soustavy
Z vědeckého hlediska se mise zaměřuje na měření fyzikálních parametrů obou nebeských cílů, včetně jejich orbitální dynamiky, rotace, velikosti, tvaru a tepelných vlastností. Mise bude také zkoumat topografii, složení a vnitřní strukturu obou nebeských těles a případně studovat materiály vyvržené kometou hlavního pásu, uvedl Chan.
Dodal, že po dopravení vzorků na Zemi bude provedena laboratorní analýza, která určí jejich fyzikální vlastnosti, chemické a minerální složení a strukturní charakteristiky.
Čína se podle slov šéfa její kosmické agentury tímto krokem vydává na cestu průzkumu Sluneční soustavy. Šan Čung-te uvedl pro agenturu Nová Čína, že mise je sice riskantní, ale může přinést převratné objevy a rozšíří znalosti lidstva o vesmíru.
Čína v posledních třiceti letech značně rozvinula své vesmírné programy a investovala do nich v přepočtu miliardy eur, aby dosáhla stejné úrovně jako Spojené státy, Rusko a Evropa. Jako první zemi se jí například podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce, své robotické vozítko dopravila také na povrch Marsu.
