Kometa

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.

Věda zatím znala jen dvě tělesa, která se do sluneční soustavy dostala zpoza jejích hranic. Teď astronomové informovali o možném třetím. Objekt už protnul oběžnou dráhu Jupiteru.

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.

Američtí astronomové nedávno oznámili, že by kometa Tsuchinshan-ATLAS mohla ve druhé polovině října zjasnit. Potvrdili to teď čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Původně existovala i pravděpodobnost, že by mohla kometa poblíž Slunce zaniknout.

Letní obloha je bohatá na atmosférické a vesmírné úkazy. Populární je meteorický roj Perseidy, vidět je i kometa Olbers. Díky častějším bouřkám se astrofotografové snaží zachytit také jeden vzácný jev – rudé skřítky. Jedná se o nadoblačné blesky, které jsou zatím málo popsané.

Na večerní obloze se dá v současné době i z Česka pozorovat poměrně jasná kometa 12P/Pons-Brooks. Je viditelná i menšími dalekohledy, ideálně na tmavé obloze daleko od měst. Je také známá svými častými výbuchy, které jsou způsobené vulkanickou aktivitou na jejím asi sedmnáctikilometrovém jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná slabě i pouhýma očima, informuje Astronomický ústav Akademie věd. Nejlepší období pro její pozorování je právě nyní a potrvá až do poloviny dubna.

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno za skoro šest miliard korun. Hala je největším strategickým projektem města, má pojmout 13 tisíc diváků a sloužit primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) označila začátek stavby za nejvýznamnější den v její politické kariéře. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil velké cíle Brna.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Astronomickým snímkem dne označila NASA v úterý kompozici českého fotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten na snímku „A Comet and Two Dippers“ neboli Kometa a dva vozy zachytil kometu C/2022 E3 ZTF, která je nyní při vhodných podmínkách viditelná i pouhým okem.

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

V pátek brzy ráno a následně i během víkendu bude na obloze k vidění meteorický roj nazvaný Orionidy. Takzvané „padající hvězdy“ způsobuje zánik ledo-prachových částic z Halleyovy komety v zemské atmosféře.

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Brněnští zastupitelé v úterý schválili stavbu multifunkční haly na výstavišti a její financování. Rozhodli o ní, přestože lidovci avizovali, že hlasovat nebudou, protože zatím není známý provozovatel haly, který má městu odvádět pravidelnou měsíční částku. Zbývající části koalice pomohli zástupci opozice z ANO. Celková předpokládaná částka na stavbu haly je aktuálně 6,8 miliardy korun, řekl novinářům radní Petr Kratochvíl (ODS). Původně se počítalo se čtyřmi miliardami.

V pátek večer vrcholí meteorický roj Lyridy. Nepatří sice k nejvýraznějším rojům roku, ale lidé by několik meteorů na obloze mohli zahlédnout, avizuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd. Podotýká, že Lyridy jsou zajímavé tím, že jde o nejdéle zaznamenaný meteorický roj – jsou známy již přes 2600 let. V těchto dnech jsou také nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur.

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu změřili dosud největší známou kometu, jejíž jádro má délku přes 130 kilometrů. Informovala o tom americká kosmická agentura NASA.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Kometu Leonard asi nebude možné spatřit pouhým okem. „Její jasnost neroste,“ zklamal naděje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. První objevená kometa roku 2021 měla být podle astronomů nejjasnější kometou letošního roku. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. prosince a nejlepší podmínky pro pozorování se očekávaly mezi 3. až 10. prosincem.