V pátek a o víkendu rozzáří oblohu prach z Halleyovy komety

V pátek brzy ráno a následně i během víkendu bude na obloze k vidění meteorický roj nazvaný Orionidy. Takzvané „padající hvězdy“ způsobuje zánik ledo-prachových částic z Halleyovy komety v zemské atmosféře.

Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví stejného proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu. Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 kilometrů za sekundu, ale také původní mateřské těleso, tedy Halleyova kometa.

„První zmínky o roji Orionid pochází z roku 1839, kdy americký astronom Edward C. Herrick vysledoval vyšší meteorickou aktivitu v první polovině října. Následující rok svá pozorování poopravil s tím, že maximum aktivity nastává mezi 8. a 25. říjnem. V roce 1864 na jeho pozorování navázal Alexander S. Herschel, který přesněji určil jak polohu místa, odkud meteory na obloze vylétají, tak frekvenci roje (okolo dvaceti meteorů za hodinu). Od té doby se o roj začala zajímat celá řada dalších astronomů, až se z Orionid stal jeden z desítky nejsledovanějších rojů v roce,“ popisuje astronom Petr Horálek.

Měsíc nebude kazit podívanou

Tazvané maximum roje nastává v pátek 21. října časně ráno, to znamená, že právě v té době by na nebi mělo být „padajících hvězd“ nejvíc. Aktivita ale bude vysoká ještě i v sobotu.

Protože uplynuly čtyři dny od novu, Měsíc nebude pozorování Orionid svým svitem rušit. Radiant, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do severovýchodní části souhvězdí Orionu a stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin.

Nejlepší podmínky pro pozorování proto bývají ve druhé polovině noci a nad ránem, mezi jednou a pátou hodinou ranní. „V průběhu maxima roje se tak můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu,“ doplňuje Horálek.

Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže samotné maximum není nijak výrazné. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Jednou za 76 let

Samotná Halleyova kometa se přibližně každých 76 let vrací ke Slunci. Poslední návrat v roce 1986 nebyl nikterak příznivý – kometa byla poměrně slabá a geometricky nevýhodně položená vůči Zemi.

Dalšího návratu se však dožijí spíš současné mladší generace. Kometa znovu přiletí ke Slunci 28. července 2061 a na severní obloze bude pozorovatelná krátce, ale velmi výrazně už v červnu toho roku. Oba zmíněné meteorické roje však kometu připomínají každý rok.

  • V roce 1705 si britský matematik a královský astronom Edmond Halley všiml, že mezi 24 pozorovanými kometami mezi lety 1337-1698 mají tři z nich, konkrétně pozorované v letech 1531, 1607 a 1682, velmi podobné vlastnosti oběžné dráhy. Vypočítal, že se jedná vždy o tutéž kometu, a dokonce předpověděl i její další návrat v roce 1758. Sám se ho však už nedožil – zemřel o 16 let dříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 7 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.