V Brně začala stavba multifunkční arény za šest miliard. Nebudou peníze na další projekty, tvrdí opozice

Nahrávám video
Události: V Brně začala stavba multifunkční arény
Zdroj: ČT24

Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno za skoro šest miliard korun. Hala je největším strategickým projektem města, má pojmout 13 tisíc diváků a sloužit primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) označila začátek stavby za nejvýznamnější den v její politické kariéře. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil velké cíle Brna.

„V Brně je hodně toho, co se chystá a co Brno potřebuje. Jsou to velké cíle, které zvyšují kvalitu života. Také na tomto místě vzniká něco opravdu velkého,“ řekl premiér. Věří, že hala citelně rozšíří možnosti Brna a přiláká tam návštěvníky. Podle něj je to důležitý krok k tomu, aby Brno bylo ještě lépe vidět.

Primátorka připomněla, že to, o čem se v Brně po mnoho let jen diskutovalo, získalo jasné obrysy v únoru 2019. Tehdy padlo rozhodnutí postavit novou, moderní a skutečně multifunkční halu v západní části výstaviště poblíž pavilonu Z.

„Rozhodující byla poloha poblíž centra města, možnost nekomplikovaného vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům a jako klíčová se ukázala dopravní obslužnost, kterou ještě posilujeme,“ řekla Vaňková. Ředitelství silnic a dálnic spolu s městem rozšiřuje velký městský okruh v úseku Bauerova, dopravní podnik pokračuje ve stavbě vratné tramvajové smyčky v uzlu Lipová

Spolu s Brnem jsou investory tři městské společnosti, a to Arena Brno, Brněnské komunikace a Teplárny Brno. Halu bude vlastnit Arena Brno, která ji bude také několik prvních let provozovat.

Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude mu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se ale nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost. Zaměstnance, kteří by měli s podobným provozem zkušenosti, teprve hledá.

Brněnské komunikace se stanou vlastníkem a provozovatelem sedmi venkovních ploch. „Chceme, aby využití 1179 parkovacích míst bylo maximálně efektivní, proto nastavíme několik režimů, které budou reagovat na program přímo v hale, na plán veletržních akcí nebo na sezonní provoz na koupališti Riviéra a v budoucnu i ve sportovně-rekreačním areálu u Anthroposu. Zbylá kapacita poslouží pro parkování P+R,“ uvedl generální ředitel Brněnských komunikací a projektový manažer haly Luděk Borový.

Teplárny Brno vybudují v lokalitě distribuční soustavu pro dodávku elektrické energie, zajistí pro halu kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu a na přilehlých parkovacích plochách vybudují dobíjecí stanice pro elektromobily.

Podoba vnitřního vybavení haly se teprve hledá

Zhotovitelem je společnost Hochtief CZ, halu má postavit za 4,4 miliardy korun. Předseda představenstva Tomáš Koranda věří, že se stavba neprodraží. „Samozřejmě, na každé stavbě se může najít změna, ale nepředpokládáme významné změny, které by měly dopad na cenu. Vycházím ze zkušeností a z toho, jak je stavba poměrně dobře projekčně připravená. Pro nás je to velice prestižní záležitost. Jedná se o naši druhou největší stavbu hned po nové lince D pražského metra,“ řekl.

Zatím není jasné, jak bude vypadat vnitřní vybavení haly. Město se jím teprve zabývá. Na stavební práce to podle něj ale nebude mít vliv.

Brno počítá s celkovými náklady na halu ve výši 5,76 miliardy korun, v této částce je i miliardová rezerva. Na stavbu přispěla 300 miliony korun Národní sportovní agentura, 200 miliony Jihomoravský kraj a 1,95 miliardy korun pokryje úvěr od České spořitelny. Zbytek doplatí město ze svého rozpočtu. Úvěr od spořitelny bude město splácet do roku 2050. Úrok činí 4,87 procenta, město tak přeplatí půjčenou částku o 1,7 miliardy korun. Práce jsou plánovány na 33 měsíců, tedy přes dva a půl roku.

Kritika opozice

Opoziční brněnští zastupitelé plány na multifunkční halu dlouhodobě kritizují. „Dnes je černý den pro Brno. Nejenže stavba vysaje a už vysává peníze z městského rozpočtu, které jsou potřeba na řadu důležitějších a strategičtějších projektů, ale po dostavění bude generovat další ztráty. Na její stavbu si město bere půjčku, která jenom na úrocích spolkne 1,7 miliardy! Tohle je odpovědné hospodaření v době, kdy čelíme klimatické krizi, krizi bydlení a dalším výzvám? Tohle je neodpovědné, neuvěřitelně hloupé ve stylu: Po nás potopa,“ napsala na Facebooku Jasna Flamiková (Zelení).

Přínos „je neadekvátní obřím miliardám, které se na tento projekt věnují“, uvedl už dříve ve vysílání ČT zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Podle něj je  stavba Arény Brno „extrémně předražená“ a městský rozpočet příliš zatíží jak při investici, tak při provozu. „Bude to pro město prakticky neúnosné,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 18 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...