V Brně začala stavba multifunkční arény za šest miliard. Nebudou peníze na další projekty, tvrdí opozice

Nahrávám video

Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno za skoro šest miliard korun. Hala je největším strategickým projektem města, má pojmout 13 tisíc diváků a sloužit primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) označila začátek stavby za nejvýznamnější den v její politické kariéře. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil velké cíle Brna.

„V Brně je hodně toho, co se chystá a co Brno potřebuje. Jsou to velké cíle, které zvyšují kvalitu života. Také na tomto místě vzniká něco opravdu velkého,“ řekl premiér. Věří, že hala citelně rozšíří možnosti Brna a přiláká tam návštěvníky. Podle něj je to důležitý krok k tomu, aby Brno bylo ještě lépe vidět.

Primátorka připomněla, že to, o čem se v Brně po mnoho let jen diskutovalo, získalo jasné obrysy v únoru 2019. Tehdy padlo rozhodnutí postavit novou, moderní a skutečně multifunkční halu v západní části výstaviště poblíž pavilonu Z.

„Rozhodující byla poloha poblíž centra města, možnost nekomplikovaného vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům a jako klíčová se ukázala dopravní obslužnost, kterou ještě posilujeme,“ řekla Vaňková. Ředitelství silnic a dálnic spolu s městem rozšiřuje velký městský okruh v úseku Bauerova, dopravní podnik pokračuje ve stavbě vratné tramvajové smyčky v uzlu Lipová

Spolu s Brnem jsou investory tři městské společnosti, a to Arena Brno, Brněnské komunikace a Teplárny Brno. Halu bude vlastnit Arena Brno, která ji bude také několik prvních let provozovat.

Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude mu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se ale nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost. Zaměstnance, kteří by měli s podobným provozem zkušenosti, teprve hledá.

Brněnské komunikace se stanou vlastníkem a provozovatelem sedmi venkovních ploch. „Chceme, aby využití 1179 parkovacích míst bylo maximálně efektivní, proto nastavíme několik režimů, které budou reagovat na program přímo v hale, na plán veletržních akcí nebo na sezonní provoz na koupališti Riviéra a v budoucnu i ve sportovně-rekreačním areálu u Anthroposu. Zbylá kapacita poslouží pro parkování P+R,“ uvedl generální ředitel Brněnských komunikací a projektový manažer haly Luděk Borový.

Teplárny Brno vybudují v lokalitě distribuční soustavu pro dodávku elektrické energie, zajistí pro halu kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu a na přilehlých parkovacích plochách vybudují dobíjecí stanice pro elektromobily.

Podoba vnitřního vybavení haly se teprve hledá

Zhotovitelem je společnost Hochtief CZ, halu má postavit za 4,4 miliardy korun. Předseda představenstva Tomáš Koranda věří, že se stavba neprodraží. „Samozřejmě, na každé stavbě se může najít změna, ale nepředpokládáme významné změny, které by měly dopad na cenu. Vycházím ze zkušeností a z toho, jak je stavba poměrně dobře projekčně připravená. Pro nás je to velice prestižní záležitost. Jedná se o naši druhou největší stavbu hned po nové lince D pražského metra,“ řekl.

Zatím není jasné, jak bude vypadat vnitřní vybavení haly. Město se jím teprve zabývá. Na stavební práce to podle něj ale nebude mít vliv.

Brno počítá s celkovými náklady na halu ve výši 5,76 miliardy korun, v této částce je i miliardová rezerva. Na stavbu přispěla 300 miliony korun Národní sportovní agentura, 200 miliony Jihomoravský kraj a 1,95 miliardy korun pokryje úvěr od České spořitelny. Zbytek doplatí město ze svého rozpočtu. Úvěr od spořitelny bude město splácet do roku 2050. Úrok činí 4,87 procenta, město tak přeplatí půjčenou částku o 1,7 miliardy korun. Práce jsou plánovány na 33 měsíců, tedy přes dva a půl roku.

Kritika opozice

Opoziční brněnští zastupitelé plány na multifunkční halu dlouhodobě kritizují. „Dnes je černý den pro Brno. Nejenže stavba vysaje a už vysává peníze z městského rozpočtu, které jsou potřeba na řadu důležitějších a strategičtějších projektů, ale po dostavění bude generovat další ztráty. Na její stavbu si město bere půjčku, která jenom na úrocích spolkne 1,7 miliardy! Tohle je odpovědné hospodaření v době, kdy čelíme klimatické krizi, krizi bydlení a dalším výzvám? Tohle je neodpovědné, neuvěřitelně hloupé ve stylu: Po nás potopa,“ napsala na Facebooku Jasna Flamiková (Zelení).

Přínos „je neadekvátní obřím miliardám, které se na tento projekt věnují“, uvedl už dříve ve vysílání ČT zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Podle něj je  stavba Arény Brno „extrémně předražená“ a městský rozpočet příliš zatíží jak při investici, tak při provozu. „Bude to pro město prakticky neúnosné,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
před 23 mminutami

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 1 hhodinou

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 2 hhodinami

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
před 17 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
včera v 08:30

Babiš uložil Schillerové, aby navrhla firmy pro sanaci na Klatovsku

Premiér Andrej Babiš zadal ministryni financí Aleně Schillerové (oba ANO), aby navrhla firmy pro dekontaminaci jedů nalezených v šumavské oblasti Dobrá Voda na Klatovsku. Novinářům na dotaz k postupu Motoristů ohledně řešení staré ekologické zátěže řekl, že nemá rád monopolní dodavatele. Motoristé předtím navrhli firmu Dekonta.
10. 9. 2026Aktualizováno10. 9. 2026

Lázeňský dům v Luhačovicích nesmí kvůli norovirové epidemii přijímat klienty

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) dočasně zakázala kvůli epidemii gastroenteritidy lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty. Hygienici tam evidují přes 170 případů onemocnění. K tomuto kroku přistoupili, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Mimořádné opatření bude platit od 15. září.
10. 9. 2026Aktualizováno10. 9. 2026

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.