Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno za skoro šest miliard korun. Hala je největším strategickým projektem města, má pojmout 13 tisíc diváků a sloužit primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) označila začátek stavby za nejvýznamnější den v její politické kariéře. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil velké cíle Brna.
V Brně začala stavba multifunkční arény za šest miliard. Nebudou peníze na další projekty, tvrdí opozice
3 minuty
Události: V Brně začala stavba multifunkční arény
„V Brně je hodně toho, co se chystá a co Brno potřebuje. Jsou to velké cíle, které zvyšují kvalitu života. Také na tomto místě vzniká něco opravdu velkého,“ řekl premiér. Věří, že hala citelně rozšíří možnosti Brna a přiláká tam návštěvníky. Podle něj je to důležitý krok k tomu, aby Brno bylo ještě lépe vidět.
Primátorka připomněla, že to, o čem se v Brně po mnoho let jen diskutovalo, získalo jasné obrysy v únoru 2019. Tehdy padlo rozhodnutí postavit novou, moderní a skutečně multifunkční halu v západní části výstaviště poblíž pavilonu Z.
„Rozhodující byla poloha poblíž centra města, možnost nekomplikovaného vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům a jako klíčová se ukázala dopravní obslužnost, kterou ještě posilujeme,“ řekla Vaňková. Ředitelství silnic a dálnic spolu s městem rozšiřuje velký městský okruh v úseku Bauerova, dopravní podnik pokračuje ve stavbě vratné tramvajové smyčky v uzlu Lipová
Spolu s Brnem jsou investory tři městské společnosti, a to Arena Brno, Brněnské komunikace a Teplárny Brno. Halu bude vlastnit Arena Brno, která ji bude také několik prvních let provozovat.
Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude mu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se ale nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost. Zaměstnance, kteří by měli s podobným provozem zkušenosti, teprve hledá.
Brněnské komunikace se stanou vlastníkem a provozovatelem sedmi venkovních ploch. „Chceme, aby využití 1179 parkovacích míst bylo maximálně efektivní, proto nastavíme několik režimů, které budou reagovat na program přímo v hale, na plán veletržních akcí nebo na sezonní provoz na koupališti Riviéra a v budoucnu i ve sportovně-rekreačním areálu u Anthroposu. Zbylá kapacita poslouží pro parkování P+R,“ uvedl generální ředitel Brněnských komunikací a projektový manažer haly Luděk Borový.
Teplárny Brno vybudují v lokalitě distribuční soustavu pro dodávku elektrické energie, zajistí pro halu kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu a na přilehlých parkovacích plochách vybudují dobíjecí stanice pro elektromobily.
Podoba vnitřního vybavení haly se teprve hledá
Zhotovitelem je společnost Hochtief CZ, halu má postavit za 4,4 miliardy korun. Předseda představenstva Tomáš Koranda věří, že se stavba neprodraží. „Samozřejmě, na každé stavbě se může najít změna, ale nepředpokládáme významné změny, které by měly dopad na cenu. Vycházím ze zkušeností a z toho, jak je stavba poměrně dobře projekčně připravená. Pro nás je to velice prestižní záležitost. Jedná se o naši druhou největší stavbu hned po nové lince D pražského metra,“ řekl.
Zatím není jasné, jak bude vypadat vnitřní vybavení haly. Město se jím teprve zabývá. Na stavební práce to podle něj ale nebude mít vliv.
Brno počítá s celkovými náklady na halu ve výši 5,76 miliardy korun, v této částce je i miliardová rezerva. Na stavbu přispěla 300 miliony korun Národní sportovní agentura, 200 miliony Jihomoravský kraj a 1,95 miliardy korun pokryje úvěr od České spořitelny. Zbytek doplatí město ze svého rozpočtu. Úvěr od spořitelny bude město splácet do roku 2050. Úrok činí 4,87 procenta, město tak přeplatí půjčenou částku o 1,7 miliardy korun. Práce jsou plánovány na 33 měsíců, tedy přes dva a půl roku.
Kritika opozice
Opoziční brněnští zastupitelé plány na multifunkční halu dlouhodobě kritizují. „Dnes je černý den pro Brno. Nejenže stavba vysaje a už vysává peníze z městského rozpočtu, které jsou potřeba na řadu důležitějších a strategičtějších projektů, ale po dostavění bude generovat další ztráty. Na její stavbu si město bere půjčku, která jenom na úrocích spolkne 1,7 miliardy! Tohle je odpovědné hospodaření v době, kdy čelíme klimatické krizi, krizi bydlení a dalším výzvám? Tohle je neodpovědné, neuvěřitelně hloupé ve stylu: Po nás potopa,“ napsala na Facebooku Jasna Flamiková (Zelení).
Přínos „je neadekvátní obřím miliardám, které se na tento projekt věnují“, uvedl už dříve ve vysílání ČT zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Podle něj je stavba Arény Brno „extrémně předražená“ a městský rozpočet příliš zatíží jak při investici, tak při provozu. „Bude to pro město prakticky neúnosné,“ upozornil.
