Multifunkční hala v Brně bude „extrémně předražená“, míní Hollan. Nic neztratíme, reagoval Aberl

Nahrávám video

Brno si půjčí na novou multifunkční halu 2,2 miliardy korun. Úvěr bude město splácet 25 let a na úrocích zaplatí přes 1,5 miliardy. Podle opozice jde o rizikový krok. Přínos „je neadekvátní obřím miliardám, které se na tento projekt věnují“, uvedl v pátečním pořadu Události, komentáře brněnský zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Naopak radní pro sport a informační technologie Tomáš Aberl (TOP 09) řekl, že projekt je pro Brno zásadní.

„Pro Brno je stavba multifunkční haly velice důležitá,“ domnívá se radní pro sport a informační technologie Tomáš Aberl (TOP 09). Bez ní podle něj Brno nebude „místem, kam můžou jít diváci za velkou sportovní nebo kulturní akcí“.

Připomněl, že projekt vznikl již před časem a nyní je podle něj „paradoxně vhodná doba“ na postavení haly. „Máme na to rozpočet Brna přichystaný, situace vypadá příznivě,“ řekl Aberl.

Podle Hollana je naopak stavba „extrémně předražená“ a městský rozpočet příliš zatíží jak při investici, tak při provozu. „Bude to pro město prakticky neúnosné,“ řekl.

Kvůli stavbě multifunkční haly navíc nezbydou prostředky na zlepšování další sportovní infrastruktury, myslí si. Brno podle něj „opravdu potřebuje“ například nový fotbalový stadion nebo atletickou halu, ohrožen je i projekt na kreativní centrum spojené s místem bývalé věznice na Cejlu.

Podle Aberla je Hollanovo tvrzení nepravdivé. „Neztratíme vůbec nic. Nezastavujeme absolutně žádný investiční projekt,“ reagoval. Zmíněné projekty podle něj byly zastavené z jiných důvodů, které nejsou nijak spojeny s plány na stavbu multifunkční haly.

Podle Hollana by byl zanedbatelný i kulturní přínos stavby. Aberlovo tvrzení, že by hala přilákala populární hudební skupiny i vážnou hudbu, podle něj neobstojí. „Pro vážnou hudbu to například není vůbec. Pro vážnou hudbu se staví právě koncertní sál, který má mimochodem dvojnásobnou dotaci oproti této multifunkční hale ze státního rozpočtu,“ řekl.

O evropské dotaci by mělo být jasno v červenci

Predikce, že by kulturní akce do plánované brněnské haly přivedly 360 tisíc návštěvníků, označil Hollan za „hausnumera“, která „z ničeho nevychází“. Aberl reagoval tím, že výroky opozičního zastupitele jsou „nesmysly“. „Bude to velice lukrativní a dobré místo pro koncerty,“ domnívá se.

Město také stále čeká na takzvanou notifikaci Evropské komise, která hodnotí, jestli je takový projekt možné podpořit z veřejných zdrojů. „Je to poslední krůček, který nám schází k výstavbě haly. Pokud ji dostaneme, tak můžeme stavět,“ uvedl Aberl. O notifikaci by podle něj Evropská komise měla rozhodnout do půlky července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 4 hhodinami

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
před 19 hhodinami

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.