Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.

Lymfomy jsou nebezpečné nádorovité nemoci, které mohou postihovat mozek a další klíčové části centrální nervové soustavy. Právě kvůli jeho umístění je složitá nejen léčba, ale také samotná diagnostika. Současné zobrazovací metody i dosavadní analýzy buněk v mozkomíšním moku totiž často nedokážou jednoznačně potvrdit přítomnost nádoru. A pak je téměř nemožné odebrat vzorek přímo z postižené tkáně v mozku.

Brněnský tým se pokusil problém vyřešit tím, že jej „obejde“. Vědci se zaměřili na méně invazivní řešení – takzvanou tekutou biopsii, která zkoumá přítomnost nádorové DNA ve vzorcích mozkomíšního moku nebo periferní krve. Tato DNA se uvolňuje z nádorových buněk a je možné ji zachytit i tehdy, kdy se nádorové buňky ve vzorku nevyskytují vůbec, anebo jenom v minimálním množství.

„Je to, jako kdybyste hledali stopy pachatele. I když ho přímo nevidíte, zůstávají po něm důkazy – genetická stopa, kterou umíme přečíst,“ uvedla hlavní autorka studie Veronika Navrkalová. „Naše studie ukazuje, že analýza cirkulující nádorové DNA v mozkomíšním moku je spolehlivým a prakticky použitelným nástrojem pro neinvazivní detekci primárního nebo i sekundárního postižení centrálního nervového systému u pacientů s lymfomem,“ doplnila Navrkalová.

Veronika Navrkalová
Zdroj: CEITEC

Analýza na souboru pacientů léčených ve FN Brno ukázala, že tento přístup v kombinaci s cílením na více typů genetických změn dokáže odhalit nádor v mozku s devadesátiprocentní úspěšností, což je víc než dosavadní běžné testy, jako je například průtoková cytometrie. Tým vyvinul speciální test, který dokáže analyzovat několik různých genetických znaků najednou. Zvýšila se tak šance na zachycení nádoru i v případech, kdy by běžné vyšetření zaměřené na jednu konkrétní odchylku selhalo.

„Nový přístup má významný potenciál zlepšit diagnostiku jak primárních, tak sekundárních forem lymfomů centrální nervové soustavy a může být zásadním pomocníkem i v případech, kdy hrozí návrat onemocnění,“ uvedla lékařka Andrea Janíková, která se na výzkumu podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...