Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.

Lymfomy jsou nebezpečné nádorovité nemoci, které mohou postihovat mozek a další klíčové části centrální nervové soustavy. Právě kvůli jeho umístění je složitá nejen léčba, ale také samotná diagnostika. Současné zobrazovací metody i dosavadní analýzy buněk v mozkomíšním moku totiž často nedokážou jednoznačně potvrdit přítomnost nádoru. A pak je téměř nemožné odebrat vzorek přímo z postižené tkáně v mozku.

Brněnský tým se pokusil problém vyřešit tím, že jej „obejde“. Vědci se zaměřili na méně invazivní řešení – takzvanou tekutou biopsii, která zkoumá přítomnost nádorové DNA ve vzorcích mozkomíšního moku nebo periferní krve. Tato DNA se uvolňuje z nádorových buněk a je možné ji zachytit i tehdy, kdy se nádorové buňky ve vzorku nevyskytují vůbec, anebo jenom v minimálním množství.

„Je to, jako kdybyste hledali stopy pachatele. I když ho přímo nevidíte, zůstávají po něm důkazy – genetická stopa, kterou umíme přečíst,“ uvedla hlavní autorka studie Veronika Navrkalová. „Naše studie ukazuje, že analýza cirkulující nádorové DNA v mozkomíšním moku je spolehlivým a prakticky použitelným nástrojem pro neinvazivní detekci primárního nebo i sekundárního postižení centrálního nervového systému u pacientů s lymfomem,“ doplnila Navrkalová.

Veronika Navrkalová
Zdroj: CEITEC

Analýza na souboru pacientů léčených ve FN Brno ukázala, že tento přístup v kombinaci s cílením na více typů genetických změn dokáže odhalit nádor v mozku s devadesátiprocentní úspěšností, což je víc než dosavadní běžné testy, jako je například průtoková cytometrie. Tým vyvinul speciální test, který dokáže analyzovat několik různých genetických znaků najednou. Zvýšila se tak šance na zachycení nádoru i v případech, kdy by běžné vyšetření zaměřené na jednu konkrétní odchylku selhalo.

„Nový přístup má významný potenciál zlepšit diagnostiku jak primárních, tak sekundárních forem lymfomů centrální nervové soustavy a může být zásadním pomocníkem i v případech, kdy hrozí návrat onemocnění,“ uvedla lékařka Andrea Janíková, která se na výzkumu podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obrazem: Detail tisku i živočišné říše. Jaké snímky vyhrály soutěž, kde se fotí mikroskopem

Nikon Small World je fotografická soutěž a současně fórum pro předvádění krásy a složitosti života viděného světelným mikroskopem. Slouží jako okno do světa, který lze vidět pouze přes čočku optického mikroskopu.
před 2 hhodinami

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 21 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 22 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánovčera v 13:15‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
včera v 13:07‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
včera v 08:23‌‌

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.