Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.

Lymfomy jsou nebezpečné nádorovité nemoci, které mohou postihovat mozek a další klíčové části centrální nervové soustavy. Právě kvůli jeho umístění je složitá nejen léčba, ale také samotná diagnostika. Současné zobrazovací metody i dosavadní analýzy buněk v mozkomíšním moku totiž často nedokážou jednoznačně potvrdit přítomnost nádoru. A pak je téměř nemožné odebrat vzorek přímo z postižené tkáně v mozku.

Brněnský tým se pokusil problém vyřešit tím, že jej „obejde“. Vědci se zaměřili na méně invazivní řešení – takzvanou tekutou biopsii, která zkoumá přítomnost nádorové DNA ve vzorcích mozkomíšního moku nebo periferní krve. Tato DNA se uvolňuje z nádorových buněk a je možné ji zachytit i tehdy, kdy se nádorové buňky ve vzorku nevyskytují vůbec, anebo jenom v minimálním množství.

„Je to, jako kdybyste hledali stopy pachatele. I když ho přímo nevidíte, zůstávají po něm důkazy – genetická stopa, kterou umíme přečíst,“ uvedla hlavní autorka studie Veronika Navrkalová. „Naše studie ukazuje, že analýza cirkulující nádorové DNA v mozkomíšním moku je spolehlivým a prakticky použitelným nástrojem pro neinvazivní detekci primárního nebo i sekundárního postižení centrálního nervového systému u pacientů s lymfomem,“ doplnila Navrkalová.

Veronika Navrkalová
Zdroj: CEITEC

Analýza na souboru pacientů léčených ve FN Brno ukázala, že tento přístup v kombinaci s cílením na více typů genetických změn dokáže odhalit nádor v mozku s devadesátiprocentní úspěšností, což je víc než dosavadní běžné testy, jako je například průtoková cytometrie. Tým vyvinul speciální test, který dokáže analyzovat několik různých genetických znaků najednou. Zvýšila se tak šance na zachycení nádoru i v případech, kdy by běžné vyšetření zaměřené na jednu konkrétní odchylku selhalo.

„Nový přístup má významný potenciál zlepšit diagnostiku jak primárních, tak sekundárních forem lymfomů centrální nervové soustavy a může být zásadním pomocníkem i v případech, kdy hrozí návrat onemocnění,“ uvedla lékařka Andrea Janíková, která se na výzkumu podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.