Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.

Lymfomy jsou nebezpečné nádorovité nemoci, které mohou postihovat mozek a další klíčové části centrální nervové soustavy. Právě kvůli jeho umístění je složitá nejen léčba, ale také samotná diagnostika. Současné zobrazovací metody i dosavadní analýzy buněk v mozkomíšním moku totiž často nedokážou jednoznačně potvrdit přítomnost nádoru. A pak je téměř nemožné odebrat vzorek přímo z postižené tkáně v mozku.

Brněnský tým se pokusil problém vyřešit tím, že jej „obejde“. Vědci se zaměřili na méně invazivní řešení – takzvanou tekutou biopsii, která zkoumá přítomnost nádorové DNA ve vzorcích mozkomíšního moku nebo periferní krve. Tato DNA se uvolňuje z nádorových buněk a je možné ji zachytit i tehdy, kdy se nádorové buňky ve vzorku nevyskytují vůbec, anebo jenom v minimálním množství.

„Je to, jako kdybyste hledali stopy pachatele. I když ho přímo nevidíte, zůstávají po něm důkazy – genetická stopa, kterou umíme přečíst,“ uvedla hlavní autorka studie Veronika Navrkalová. „Naše studie ukazuje, že analýza cirkulující nádorové DNA v mozkomíšním moku je spolehlivým a prakticky použitelným nástrojem pro neinvazivní detekci primárního nebo i sekundárního postižení centrálního nervového systému u pacientů s lymfomem,“ doplnila Navrkalová.

Veronika Navrkalová
Zdroj: CEITEC

Analýza na souboru pacientů léčených ve FN Brno ukázala, že tento přístup v kombinaci s cílením na více typů genetických změn dokáže odhalit nádor v mozku s devadesátiprocentní úspěšností, což je víc než dosavadní běžné testy, jako je například průtoková cytometrie. Tým vyvinul speciální test, který dokáže analyzovat několik různých genetických znaků najednou. Zvýšila se tak šance na zachycení nádoru i v případech, kdy by běžné vyšetření zaměřené na jednu konkrétní odchylku selhalo.

„Nový přístup má významný potenciál zlepšit diagnostiku jak primárních, tak sekundárních forem lymfomů centrální nervové soustavy a může být zásadním pomocníkem i v případech, kdy hrozí návrat onemocnění,“ uvedla lékařka Andrea Janíková, která se na výzkumu podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 4 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 22 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 23 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.