Začala modernizace prvního úseku železnice z Přerova do Brna

Nahrávám video

Správa železnic (SŽ) v Nezamyslicích na Prostějovsku zahájila modernizaci železniční trati z Přerova do Brna, po které budou moci vlaky jezdit po dvou kolejích rychlostí až dvě stě kilometrů za hodinu. Aktuálně je tam jedna kolej a rychlost je omezena na sto kilometrů v hodině. Jako první přijde na řadu přestavba desetikilometrového úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Stát bude 7,7 miliardy korun, skončit má v závěru roku 2028.

Aby mohly vlaky jezdit vysokou rychlostí, bude podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potřeba trať co nejvíce napřímit. Zhruba z osmdesáti procent půjde o novou železnici. „Díky rozsáhlým přeložkám tak nová dvoukolejná trať povede z velké části v nové stopě a využívat při tom bude i nové tunely a mosty. Mimoúrovňově bude v celé délce trati řešený nejen přístup cestujících na nástupiště, ale i křížení samotné trati s dalšími komunikacemi. Už na ní tedy nebudou žádné železniční přejezdy, místo toho bude nutné vybudovat řadu podjezdů a nadjezdů,“ popsal Gavenda.

Bezpečnější nadjezd nahradí při modernizaci trati i přejezd za nádražím v Nezamyslicích. Ve Víceměřicích vede současná dráha vpravo za hřbitovem. Nová rychlodráha půjde přímým směrem na opačné straně.

Právě z Víceměřic ve směru na Němčice nad Hanou budou mít stavbaři nejvíc práce. Vybudují tam tunel dlouhý téměř 750 metrů. Razit ho pod zemí nebylo možné, takže jej musí vyhloubit. Ustoupí mu několik chat a zahrad. „Lidé se s tím celkem vyrovnali, ačkoli zejména u těch starších, kteří tam mají delší dobu nějaký citový vztah, to bylo samozřejmě horší,“ poznamenal starosta Němčic nad Hanou Martin Ernst (nestr.).

Brzy se změní i osud nádraží v Němčicích nad Hanou. Správa železnic už s ním nepočítá. Zhruba o kilometr dál vybuduje novou zastávku, ta bude ze středu města dostupnější. Součástí projektu je také rekonstrukce železničních stanic Kojetín a Chropyně, ve kterých budou postaveny nové nádražní budovy a parkoviště. Projekt zahrnuje také výstavbu osmi železničních mostů. Nejdelší z nich přes údolí potoka Žlebůvky bude měřit přes sto dvacet metrů.

„Jsme svědky historické chvíle, kdy prakticky začínáme stavět první část vysokorychlostních spojení. Zmodernizovaná trať mezi Brnem a Přerovem se totiž na obou koncích napojí na plánované vysokorychlostní tratě, které přinesou bezkonkurenční dobu cestování napříč celou republikou,“ nechal se slyšet ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Rekonstrukce trati z Přerova do Nezamyslic je rozdělena do dvou úseků. Prvním je část z Nezamyslic do Kojetína, na kterou naváže modernizace sedmnáct kilometrů dlouhé části z Kojetína do Přerova. Modernizace druhé části má stát téměř deset a půl miliardy korun, dokončena má být také v roce 2028.

„Díky zdvoukolejnění už nebudou vlaky muset čekat ve stanicích na protijedoucí spoje. Z hlediska bezpečnosti bude důležitá instalace evropského zabezpečovače ETCS a zrušení obou přejezdů v tomto úseku. To vše nám umožní zavést rychlost 200 kilometrů za hodinu, která se bude na české železnici objevovat stále častěji,“ řekl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.

„Úsek Brno–Přerov, kde v současné době vlaky jedou zhruba devadesát minut, se sníží na tři čtvrtě hodiny. Ta stěžejní část bude, až bude dokončené celé rameno, tedy Brno–Přerov,“ dodal Svoboda.

Nezamyslice zatíží během stavby nákladní doprava

Podle starosty Nezamyslic Vlastimila Michlíčka (nestr.) bude modernizace trati z Přerova do Brna znamenat několikaletou zátěž pro město a jeho obyvatele. „Tato stavba (Nezamyslice–Kojetín) sice neleží na našem katastru, přesto by přes naše město mělo projet až pět stovek nákladních aut denně. Tři roky nepřetržitě včetně sobot a nedělí. Jinak to bohužel ale nejde, musíme to nějak vydržet,“ uvedl Michlíček, podle nějž bude obec nákladní dopravu monitorovat a v případě potřeby regulovat.

Další tři navazující traťové úseky z Brna do Nezamyslic se budou stavět jako PPP projekt, tedy ve spolupráci státu a soukromého sektoru. Podle aktuálních předpokladů by se měly tyto jednotlivé úseky začít stavět v letech 2027 a 2028 a hotovo má být vše nejdříve v roce 2033.

„Stavba se aktuálně rozbíhá a eventuální komplikace v tuto chvíli nemůžeme předjímat. Každý dílčí úsek modernizace sice bude něčím specifický, technicky náročná je ale obecně celá stavba mezi Brnem a Přerovem,“ uzavřel Gavenda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 12 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 14 hhodinami

Příhraniční obce chtějí pitnou vodu od sousedů

Období sucha prohlubují v některých příhraničních regionech nedostatek vody. Zdroje na druhé straně hranice jsou přitom dostatečné, a města proto plánují propojit své vodovodní sítě. Spolupráci připravují polská Kudowa-Zdrój s Náchodem a rakouský Gmünd s Českými Velenicemi.
před 15 hhodinami

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Účastníci pochodu Pride upozorňují na trvající nerovnosti i společenskou atmosféru

Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.
včeraAktualizovánovčera v 20:58

VideoDomovu Mutice hrozí maximální pokuta. Neregistrovaná péče by mohla být trestná

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.
včera v 19:59

Demolici vyhořelé budovy ve Zlíně urychlilo částečné zřícení

Demolici vyhořelé výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, v sobotu urychlilo zřícení její části. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstřihával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, uvedl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt. Práce speciálního stotunového bagru to zastavilo, po jejich odklizení bude na místě v neděli znovu pokračovat.
včeraAktualizovánovčera v 19:13

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.