Správa železnic

Železniční přejezd v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku je po modernizaci opět v provozu. Za posledních šestnáct let se na něm stalo devět nehod, při kterých zemřeli dva lidé. Zatímco počet nehod na železničních přejezdech v Česku obecně klesá, ve Zlínském kraji se jich do konce letošního září stalo víc než za celý loňský rok. Snížit tyto počty by mělo právě lepší zabezpečení.

Na českých železnicích zemřelo od začátku roku 155 lidí. Data ukazují, že příčinou tragédií bývá nepozornost řidičů i pěších či nebezpečné přecházení přes koleje, často však i dobrovolné ukončení života. Správa železnic (SŽ) proto na všechny situace cílila svou kampaň.

Už podruhé letos narazil vlak do betonové překážky, kterou někdo nastražil na koleje u Plzně. Oba případy se staly na stejné mezinárodní trati směrem na Domažlice a dál do Německa. Ani v březnu, ani tentokrát se nikomu nic nestalo. Pokud ale někdo překážku na koleje položil úmyslně, půjde o trestný čin, za který hrozí až osm let vězení. Když se to stalo v březnu poprvé, policie vyšetřování odložila, protože pachatele nezjistila. Souvislost obou případů prověřuje.

Správa železnic postupně rekonstruuje jednotlivá nádraží, s veřejnými WC na některých už do budoucna ale vůbec nepočítá. Dál mají být k dispozici jenom ve větších stanicích.

Řada firem na Krnovsku netrpělivě čeká, až bude region po povodních znovu dostupný i po železnici. Mezi nimi Krnovské opravny a strojírny, které už výrobu po záplavách zčásti obnovily. Bez kolejí ale nejsou schopné dostat většinu produkce, především železniční vagony, z areálu. Správa železnic věří, že trať z části znovu zprovozní v posledních týdnech roku.

Výstavba vysokorychlostních tratí má zpoždění. Lidé se tak rychlovlakem svezou později, než jim stát sliboval – nejdřív zřejmě až za deset let. Nové termíny představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přípravu podle něj prodlužuje mimo jiné jednání s dotčenými kraji. Zpoždění kritizuje opozice. Poukazuje na to, že konkrétní plán na vybudování železnice vláda schválila již před sedmi lety.

Lidé v Raspenavě na Frýdlantsku se bouří proti rušení tří železničních přejezdů, o což usiluje Správa železnic (SŽ). Sepsali proto petici. Přejezdy leží na vedlejších silnicích, které by podle nich nebyly po zrušení přejezdů průjezdné. Jedinou cestou do centra města by pak zůstala hlavní silnice bez chodníků, po které denně projede na pět tisíc aut.

V Pardubicích se řeší spor o starý mohutný javor. Strom, který u hlavního vlakového nádraží stojí přes padesát let, by měl být pokácen kvůli novému vstupu do podzemních garáží. Proti takovému kroku protestují místní. Správa železnic zatím nemá povolení ani od úřadu. Radnice chce výměnou za souhlas ke kácení tři miliony korun.

Vlaky z centra Prahy na letiště by měly v roce 2030 zastavovat v devíti stanicích, lidem by tak měly výrazně usnadnit cestu. Dráhu z Prahy-Veleslavína na letiště má postavit soukromník. Výběrové řízení chce stát vyhlásit ještě letos.

Strojvedoucí podle Drážní inspekce chybují častěji než dřív. Na červenou jich měsíčně projede i více než dvacet. Od začátku roku již došlo k 114 případům. Omylů se přitom dopouštějí hlavně začínající strojvůdci, příčinou může být i únava nebo zkrácený čas jejich výcviku.

V pražské Libni na trati mezi stanicí Vysočany a hlavním nádražím se ve středu ráno srazily dva osobní vlaky. Mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda řekl, že jeden z osobních vlaků narazil do stojící soupravy. Záchranáři z místa nehody odvezli 25 zraněných. Ošetření potřebovali i někteří ze dvou set cestujících, kteří byli převezeni evakuačním vlakem do Vysočan. Dechová zkouška na alkohol jednoho ze strojvedoucích byla pozitivní. Druhý strojvůdce, který byl v zácviku, projel návěstidlo v poloze zakazující jízdu. Provoz na trati byl zastaven. Odhadovaná škoda činí přes 31 milionů korun.

Omezení provozu na železnici kvůli povodním se v pondělí odpoledne týkalo přibližně patnácti procent pravidelně vypravovaných vlaků Českých drah, sdělil jejich mluvčí Petr Šťáhlavský. Záplavy omezily provoz zhruba dvaceti procent spojů, během pondělka se tak podařilo obnovit provoz vlaků nebo zavést náhradní autobusovou dopravu na několika úsecích, dodal. Nejvíc rušených spojů je v Moravskoslezském kraji a na severu Olomouckého. Koridor z Hranice na Moravě do Ostravy a k polské hranici bude podle mluvčího omezen po celý týden. Naopak dálnice D1 z Ostravy do Prahy je ale opět průjezdná, včetně Klimkovického tunelu.

Z Ostravy-Přívozu hasiči během dne zachránili 530 lidí včetně dětí. Na místě pomáhaly čluny i vrtulník. Lokalita se nyní už jen monitoruje, řekla mluvčí hasičů Kamila Langerová. Voda se do oblasti dostala kvůli trhlinám v hrázi na pravém břehu řeky Odry. V úterý se budou ve městě evakuovat ještě dva domovy. Zachránění lidé byli převáženi autobusy do evakuačního centra, které město zřídilo na Černé louce. Extrémní povodně si z bezpečnostních důvodů vyžádaly odstavení teplárny. Problémy jsou i v dopravě.

Kvůli extrémnímu počasí nejezdí večer vlaky na zhruba dvou desítkách tratí. Zaplavené koleje přerušily až do odvolání provoz i na hlavní koridorové trati mezi Bohumínem a Dětmarovicemi. Nejvážnější je situace na Ostravsku, Opavsku a Jesenicku. Zatopené jsou i silnice, proto není možné na některých místech zavést náhradní autobusovou dopravu. Silničáři kvůli záplavám uzavřeli D56 z Ostravy do Frýdku-Místku, asi dvě hodiny byla uzavřená i D55 u Otrokovic na Zlínsku ve směru k D1. Voda se dostala i do pražského metra, soupravy ale jezdí bez omezení.

Českou republiku zasáhly v neděli silné bouřky, které v řadě regionů zaměstnaly hasiče. Například ti středočeští vyjeli od nedělního odpoledne do půlnoci k více než třem stovkám případů. Většinou se jednalo o čerpání vody ze zatopených sklepů a zahrad. Večer se silnější bouřky přesunuly na východ země. Například na Svitavsku a Pardubicku hasiči likvidovali jejich následky do ranních hodin. Kvůli bouřkám se ochladilo, od úterý se podle meteorologů opět oteplí, tropické teploty s hodnotami od 30 stupňů Celsia se v celé zemi vrátí v pátek. Následovat by ale měla další studená fronta.

Specializovaná firma AZ Geo musela v Chlumci na Ústecku přerušit průzkumný vrt pro budoucí trať vysokorychlostní železnice. Podle chlumecké radnice totiž plánovaný, zhruba 90 metrů hluboký vrt firma neoznámila na příslušné úřady a nezajistila ani průzkumy studen v okolí. Právě ty byly podmínkou pro zahájení prací.

Železniční most na Výtoni se v případě nahrazení novou konstrukcí přesune na místo poblíž modřanského jezu, kde bude sloužit jako lávka pro pěší a cyklisty. O výběru lokality v pondělí na základě studie možných umístění zpracované Institutem plánování a rozvoje (IPR) rozhodli radní Prahy. Správa železnic (SŽ) plánuje most, který je ve špatném stavu, nahradit novým, což kritizují památkáři, spolky či místní radnice.

Jsme po několika měsících intenzivního testování, uvedl k pokračování přípravy na zavádění nového evropského zabezpečovače železniční dopravy ETCS ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V režimu ETCS již od začátku srpna fungují ty úseky, na kterých jsou zaškolení strojvedoucí, a zároveň je systémem vybaveno vozidlo, vysvětlil Kupka. Ve výhradním režimu pak další úseky zavedou ETCS od ledna 2025. Toto opatření znamená významný posun a přináší vyšší bezpečnost, zdůraznil ministr.

Železniční dopravci jsou kvůli novému opatření Drážního úřadu od srpna povinni jezdit na některých vybraných tratích pod dohledem ETCS ( jednotný celoevropský zabezpečovací systém). Výhradní provoz s tímto zabezpečovačem pak má začít na 1260 kilometrech koridorových tratí od ledna příštího roku. Předseda Spolku pro efektivní železnici Josef Hendrych v pořadu Události, komentáře uvedl, že na srpnové spuštění jsou připraveny České dráhy, zatímco ostatní dopravci spíše vyčkávají.

Správa železnic (SŽ) ve středu večer obnoví po více než roce provoz na modernizované trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec, první vlaky na ni vyjedou ve čtvrtek. Využívat zatím budou jednu kolej, dvoukolejný provoz má začít za necelý měsíc. Rekonstrukce, která začala v listopadu 2022, je hotová zhruba ze dvou třetin.

Na českých kolejích zatím lokomotivy s pohonem na vodík nebo baterie nejezdí. Ale podle nového výzkumu by mohly, zejména v některých oblastech republiky.

Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Na konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví to v pátek řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Střední Čechy trápí přetížení některých železničních tratí. Mezi Prahou a Kolínem projede vlak zhruba každé dvě minuty. „Tím, že nejsou žádné časové rezervy, tak jakákoliv mimořádná událost, nehoda, bude znamenat kaskádovitě dopad na všechny další spoje,“ říká krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN). Dočasným řešením může být větší kapacita souprav, dlouhodobým pak výstavba nových kolejí.

V Česku bude v noci na neděli opět pršet a řeky odvodňující Šumavu, Českomoravskou vrchovinu, Orlické hory či Jeseníky se podle meteorologů mohou rozvodnit. Hasiči v pátek vyjeli k 1200 případům souvisejícím s bouřkami. Nejvíce jich měli na Vysočině a v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Některé domácnosti zůstávají dál bez proudu, postupně jich ale ubývá.