Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) mluvil s prezidentem Petrem Pavlem o plánech na vysokorychlostní tratě i jeho vetu rozpočtové novely. Podle Bednárika je ale změna rozpočtových pravidel nezbytná pro financování klíčových projektů. V 90’ ČT24 šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl podotkl, že do roku 2033 chtějí dostavět základní dálniční síť. Ředitel Správy železnic Tomáš Tóth zase připomněl, že do roku 2042 plánují vybudovat páteřní vysokorychlostní tratě. Moderoval Jakub Musil.
„Tvrzení, že je financování některých dopravních projektů ohrožené, je předčasné. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2027 se teprve tvoří. Intenzivní diskuse budou probíhat v následujících měsících,“ objasnil Mátl.
„Do roku 2033 chceme dostavět základní dálniční síť,“ dodal. Podle Mátla se jedná o zhruba čtyři sta kilometrů dálnic. „Pak by mělo přijít na řadu další rozšíření o šest set kilometrů dálnic a jejich vzájemné rychlostní propojení do roku 2050,“ uvedl.
Mátl také zmínil, že už jsou vytipované dálniční úseky, kde je teoreticky možné zvýšit rychlost vozidel na 150 kilometrů v hodině, ale je to podle něj ve výsledku politické rozhodnutí. „Určitě se to zrychlení nebude týkat dálnice D1. Nejen kvůli jejímu dopravnímu zatížení, ale i kvůli směrovým a výškovým poměrům,“ upozornil.
„V budoucnu budou dálnice vybaveny digitálním systémem, který komunikuje s autonomními vozidly a předává jim aktuální informace o okolí. Pokud se například blíží sanitka, systém na dálnici vyšle signál a upozorní přímo vozidlo v blízkosti,“ přiblížil Mátl.
V roce 2031 má být možné dojet vlakem na pražské letiště
„Rozhodně potřebujeme odpovídající rozpočty, pokud chceme rozvíjet osobní a nákladní železniční dopravu. Například v roce 2031 bude možné se vlakem dostat na Letiště Václava Havla,“ slibuje Tóth.
„Plánujeme vystavět páteřní vysokorychlostní železnice přes celé Česko, měly by být hotové do roku 2042. Podle našich předběžných analýz doufáme, že jízdné se na nich bude pohybovat do 450 korun, což odpovídá evropskému srovnání,“ prohlásil.
Podle Tótha není na pořadu dne řešit, jestli budou vlaky na těchto tratích jezdit 250, nebo 320 kilometrů v hodině, protože náklady jsou v tomto porovnání zanedbatelné. „Zaměříme se zejména na modernizaci bezpečnostních opatření na železnici. Plánujeme také kompletní digitalizaci železnic a jejich postupnou autonomii. To se bude týkat jak vedení vlaku, tak i komunikace s cestujícími,“ uzavřel Tóth.
