Dostavba D35 by mohla začít už letos. Nabídky podala tři konsorcia

Nahrávám video

Ministerstvo dopravy obdrželo nabídky na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí formou partnerství veřejného a soukromého kapitálu (PPP) od tří konsorcií. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost se pohybuje od 71,3 miliardy do 86 miliard korun. Vybrat nejvhodnějšího kandidáta by ministerstvo mohlo v září a stavět by se na 35,4 kilometru dlouhém úseku mohlo ještě letos, uvedla ředitelka ekonomické a infrastrukturní sekce ministerstva Lenka Hamplová.

„Blížíme se do závěrečné fáze historicky největšího PPP projektu dopravní infrastruktury v Česku. Obdrželi jsme nabídky od tří renomovaných mezinárodních konsorcií a okamžitě jsme zahájili jejich hodnocení. Teď nás čeká pečlivé posouzení tisíců stran předložené dokumentace. Vyhodnocení nabídek a předložení té nejvhodnější ke schválení vládě a sněmovně chceme stihnout v první polovině podzimu,“ doplnil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Nabídky podaly konsorcium LitMo tvořené společnostmi FCC Concesiones de Infraestructuras, Meridiam Eastern Europe IV a Metrostav Concessions, dále uskupení ViaCM tvořené společnostmi VINCI Highways, Abrdn European Sustainable Infrastructure a John Laing Europe Holdings a také konsorcium ViAlliance35 složené ze společností Cintra Global, STRABAG Motorway, Budimex a Invesis. LitMo navrhlo současnou hodnotu 76,16 miliardy, ViaCM 85,98 miliardy a ViAlliance35 71,32 miliardy.

„Děláme maximum pro to, aby první stroje na staveniště vyjely ještě v letošním roce. Je i přirozeným zájmem koncesionáře, aby mohl začít stavět co nejdříve,“ uvedla Hamplová.

Vedle nabídkové ceny budou hodnoceny také dva kvalitativní parametry týkající se stavu dálnice při jejím předání zpět státu po skončení koncese. Vyšší kvalita proti stanovenému minimu bude v hodnocení zvýhodněna. Po dokončení posouzení nabídek bude s vybraným uchazečem uzavřena koncesionářská smlouva, a to po jejím schválení vládou a sněmovnou. Po jejím uzavření proběhne ještě proces takzvaného finančního uzavření koncesionářské smlouvy mezi koncesionářem a subjekty, které mu poskytují finance na realizaci dálnice.

Koncesionář bude dálnici provozovat 22 let

Pro řidiče bude dálnice zpoplatněna stejným způsobem jako ostatní české dálnice. Výnosy z dálničních poplatků budou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury a nijak nesouvisejí s odměnou koncesionáře. Ten bude dostávat platby výhradně za to, že bude dálnice dlouhodobě dostupná jejím uživatelům ve smluvně stanovené kvalitě. Koncesionář bude dálnici provozovat dvaadvacet let.

„Jako stát začneme koncesionáři hradit platby za dostupnost až ve chvíli, kdy budou všechny úseky dokončeny a uvedeny do provozu. Díky systému plateb navázanému na dostupnost a kvalitativní parametry je koncesionář motivován stavbu dokončit co nejrychleji a následně udržovat dálnici po celou dobu koncese v odpovídající kvalitě,“ doplnil vedoucí oddělení PPP projektů ministerstva Jan Ornst.

Dálnice D35 představuje jednu z nejvýznamnějších dopravních staveb v republice. Po svém dokončení, které ministr dopravy odhadl na šest let, propojí východní Čechy se střední Moravou, výrazně uleví obcím na trase současné silnice I/35 a odvede část tranzitní dopravy z přetížené dálnice D1. Ředitelství silnic a dálnic v současnosti buduje na D35 celkem 47,5 kilometru nových úseků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 11 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 11 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.