Česko není připraveno na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic, zjistil NKÚ

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.

Kontrolní úřad prověřoval, zda peníze na tato spojení byla vynakládána účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Kontroloval ministerstvo dopravy a Správu železnic v letech 2020 do října 2025. Od ledna 2020 do konce roku 2021 byl ministrem dopravy nynější ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Po něm nastoupil nynější předseda ODS Martin Kupka.

Podle NKÚ existuje významné riziko, že se očekávané přínosy, jako je úspora času, rozvoj regionů nebo úspora nákladů dopravců, nenaplní. Jako příklad uvádí, že k úspoře času je nutná výstavba ucelených tras i modernizace nádraží, ale třeba železniční uzel Praha se má modernizovat až v roce 2047. Přitom vysokorychlostní trať Praha–Brno má být zprovozněna už do roku 2036.

„Předpokládaný rozvoj regionů je zase u některých úseků v přímém rozporu s očekávanou úsporou času. Rozvoj regionů je totiž podmíněn zastávkami a sjezdy na trati,“ upozorňuje úřad.

S odvoláním na zprávu Evropského účetního dvora uvádí, že každá mezistanice na vysokorychlostní trati představuje prodloužení celkové jízdní doby v průměru o čtyři až dvanáct minut. Uvádí také, že v době kontroly nebyla platná ani jedna mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení a jednání se sousedními státy dosud neskončila.

„Stát i Správa železnic se nově soustředí na vybudování páteřní sítě, ta propojí hlavní směry v Česku s evropskými koridory. Tento přístup významně snižuje celkové náklady a umožňuje realističtější financování i etapizaci,“ reagovalo na závěry NKÚ ministerstvo dopravy. Dodalo, že společně se Správou železnic pokračuje v jednání se zahraničními partnery. Například český a slovenský ministr dopravy podepsali nedávno memorandum, které má usnadnit čerpání evropských peněz na vysokorychlostní tratě.

Kontrola veřejných zakázek

NKÚ také prověřil patnáct veřejných zakázek zaměřených na přípravu rychlých železničních spojení za 2,5 miliardy korun. U některých zjistil zvyšování vysoutěžených cen, a to až o 126 procent. Tento nárůst umožnila podle úřadu změna zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2023, která u nadlimitních zakázek zrušila třicetiprocentní limit pro přípustné navýšení vysoutěžené ceny.

„Podle NKÚ se kvůli této změně stává zadávací řízení na nadlimitní sektorové veřejné zakázky formálním. Změna totiž umožňuje navyšovat ceny vzešlé ze soutěžního prostředí, čímž dochází k deformování trhu sektorových zakázek. To ve svém důsledku vytváří předpoklady pro nehospodárné vynakládání peněžních prostředků,“ píše úřad v tiskové zprávě.

NKÚ uvedl, že minimální investiční náklady na výstavbu sítě vysokorychlostních železnic se odhadují na 737 miliard korun. Na přípravu už Správa železnic vynaložila do poloviny loňského roku 5,6 miliardy. A ačkoli vláda není schopna hradit výstavbu z vlastních zdrojů, nebyly zdroje financování ještě loni v říjnu určeny.

Ministerstvo dopravy ale uvádí, že celkové náklady na financování základní sítě se snížily z dříve plánovaných 1,2 bilionu korun na polovinu. Navíc pokračuje vyjednávání na evropské úrovni a příprava alternativních zdrojů financování například ve formě PPP projektů.

„Pro určení přesného harmonogramu realizace jednotlivých staveb bude klíčové vědět, s jakou mírou spolufinancování z Evropské unie může stát v nadcházejících letech počítat. Členské státy by tuto informaci měly mít na podzim letošního roku,“ uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo upozornilo i na to, že všechny připravované VRT jsou zakotveny v unijním nařízení o síti TEN-T. Je to závazný předpis nejen v Česku, ale i v sousedních zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 42 mminutami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
07:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 6 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 11 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 12 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 22 hhodinami
Načítání...