Správa železnic strana 3 z 5

V Berouně skončila rekonstrukce nádražní budovy za téměř čtyři sta milionů korun. Letos chce Správa železnic podobně zrekonstruovat další desítky budov po celém Česku. Vyčlenila na to dvě a půl miliardy korun. Na šedesáti nádražích už se pracuje, s přestavbou dalších třiceti začnou dělníci během následujících měsíců.

Policie prověřuje vykolejení vlaku bez strojvůdce u Klínce jako obecné ohrožení z nedbalosti. Zjišťuje, jestli šlo o technickou závadu, nebo selhal člověk. Nehodový vlak Správy železnic (SŽ) v noci vrátil na koleje hnací soupravu osobního vlaku, na místě zůstaly dva vagony, které odstraní dopravce. Souprava se ve čtvrtek rozjela samovolně, uvnitř v té době nebyl strojvůdce ani nikdo jiný z personálu. SŽ už provoz na trati obnovila, zatím ale se sníženou rychlostí.

Správa železnic (SŽ) v pátek uvedla do provozu moderní dopravní terminál pro vlaky a autobusy ve Vsetíně. Rekonstrukce tamní železniční stanice vyšla na skoro tři a půl miliardy korun, značnou část pokryla dotace z Evropské unie. Modernizace trvala přes dva roky. Vsetín chce na práce železničářů navázat a plánuje rozsáhlé úpravy přednádražního prostoru.

Osobní vlak bez cestujících vykolejil ve čtvrtek odpoledne u Klínce v okrese Praha-západ. Rozjel se samovolně, uvnitř v té době nebyl strojvůdce ani nikdo jiný z personálu. Po nehodě skončil na boku mimo koleje. Událost se obešla bez zranění, příčinu vyšetřují policie a Drážní inspekce. Provoz vlaků mezi Čisovicemi a Měchenicemi stojí, na místě jsou hasiči. Strojvůdce byl postaven mimo službu, vyplynulo z informací policie, Správy železnic a Českých drah (ČD). ČD předpokládají, že úsek zůstane bez vlakového provozu nejméně do půlnoci ze čtvrtka na pátek. Škodu vyšetřovatelé odhadli na 9,1 milionu korun.

Cestující, kteří jezdí vlakem mezi Střelicemi na Brněnsku a Rapoticemi na Třebíčsku musí od úterka využívat náhradní autobusovou dopravu. Správa železnic (SŽ) začala s druhou fází modernizace tratě. Kromě zdvoukolejnění se trať dočká také plné elektrifikace. Omezení potrvá přes sedm měsíců.

Železničáři zahájili opravu více než dvaceti kilometrů železniční tratě na Žďársku. Modernizaci dvou úseků na Vysočině, která přijde na zhruba sedm miliard korun, chce Správa železnic (SŽ) dokončit na jaře roku 2027. Cestujícím má přinést větší bezpečnost a pohodlí. Na železniční trati by se mělo také jezdit rychleji. Trať byla poškozená nadměrnou dopravou, kdy všechny vlaky z Brna směrem na Prahu musely několik let jezdit právě přes Vysočinu.

Radnice v Chebu čelí stížnostem místních kvůli problémům v dopravě. Hned na dvou ze tří příjezdů do města zdrží řidiče stavební práce. Město se za problémy omluvilo s tím, že došlo ke kolizi termínů, ani jeden prý nebylo možné posunout. Na jedné silnici aktuálně silničáři mění povrch, na druhé se zase jezdí kyvadlově kvůli výkopovým pracím. Tvoří se tak dlouhé kolony.

Správa železnic instaluje na železniční přejezdy kamery, které hlídají řidiče, aby neprojížděli na červenou. Před rokem přibyly kamery například na přejezdu ve Vendryni na Třinecku, další ve Studénce. Třinecký magistrát už za přestupky jen ve Vendryni vybral zhruba tři čtvrtě milionu korun.

Část obyvatel Domažlic se začíná smiřovat s tím, že městem povede dvoukolejná trať do Německa. Úsek z hlavního nádraží k zastávce totiž lemují pozemky, na které by se kolejiště mělo rozšířit. A s peticí lidé neuspěli. Modernizace trati v oblasti má zrychlit dopravu mezi Plzní a Mnichovem a přispěje i k větší bezpečnosti. Stavba také zasáhne do infrastruktury Holýšova.

Část obcí mezi Prahou a Berounem, u kterých má vzniknout největší železniční tunel ve střední Evropě, nesouhlasí s jeho výstavbou. Obávají se hlavně zvýšeného hluku a prachu. Správa železnic (SŽ) už v lokalitě provádí geologické průzkumy. Samotná stavba vysokorychlostní trati by měla začít za čtyři roky, hotovo by pak mělo být za dalších zhruba deset let.

Architektonickou soutěž na terminál plánované vysokorychlostní železnice (VRT) v Jihlavě-Pávově vyhrálo francouzsko-české sdružení Arep Architectes – monom. Terminál bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT, regionálními vlaky, autobusy a městskými trolejbusy, cestující tam budou přijíždět také auty. Denně odbaví až šest tisíc cestujících. Stavba s předpokládanou hodnotou dvě a tři čtvrtě miliardy korun obsahující i přemostění dálnice D1 by měla začít v roce 2029. Někde ale s plány vysokorychlostních tratí stále nesouhlasí. Například třináct obcí na Havlíčkobrodsku. Jejich memorandum mimo jiné žádá o diskusi o dopadech projektu.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Státní zástupkyně podmíněně zastavila stíhání řidiče nákladního vozu, který se loni v červnu v Dobroticích, místní části Holešova na Kroměřížsku, srazil s vlakem. Informovalo o tom dozorové Okresní státní zastupitelství v Kroměříži. Vlak po srážce vykolejil, devět lidí se lehce zranilo, řidič nákladního auta těžce. Nyní musí zaplatit padesát tisíc korun na konto obětí trestné činnosti. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu předtím hrozilo až pět let vězení. Podle Správy železnic je už přejezd lépe zabezpečený a v budoucnu na něm budou i závory.

Nádražní budova v Teplicích je po rekonstrukci – alespoň zvenku, kde se jí vrátil původní vzhled. Uvnitř ještě není plně zařízená, protože se Správě železnic nepodařilo najít nájemce prostor. Oprava historické budovy z poloviny 19. století stála 325 milionů korun a byla to zároveň poslední součást modernizace trati z Teplic do Ústí nad Labem.

Kvůli týdenní výluce na rychlíkové trati z Brna na Ostravu a na Olomouc začaly místo vlaků vozit cestující autobusy. Nepojedou ani osobní vlaky z Vyškova do Přerova.

Dotčené obce a města na Pardubicku nesouhlasí ani s jednou variantou chystané vysokorychlostní trati, její trasování chystá Správa železnic. Starostové upozorňují na přílišný zásah do katastrů a života místních. Správa železnic proto zváží nové trasování. Trať má spojovat česká města s Polskem.

Vlaky se na trať mezi Tišnovem na Brněnsku a Novým Městem na Moravě na Žďársku vrátí pravděpodobně od pondělí, oznámila mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. Kontrola odhalila drobný výškový rozdíl na styku dvou kolejnic, který způsoboval trhliny na kolech vlaků, kvůli kterým České dráhy na úseku v úterý zastavily provoz. I když Správa železnic plánuje, že opravu styku mezi kolejnicemi dokončí už v pátek, České dráhy budou přes víkend opravovat na soustruhu v Praze kola všech poničených vozů.

Pád sloupu vysokého napětí na trakční vedení zastavil ve středu po poledni na přibližně pět hodin provoz na trati Praha–Beroun v úseku mezi Zadní Třebaní a Řevnicemi. České dráhy původně odhadovaly, že omezení potrvá až do 20:00. Dopravce zároveň zajistil náhradní autobusy. Omezení se týkalo Západních a Bavorských expresů, rychlíků Berounka a osobních vlaků linky S7. Podle mluvčí policie Michaely Richterové zemřel po pádu sloupu u Zadní Třebaně dělník, dva další jsou zranění.

Správa železnic (SŽ) musí opravit podlahu v příjezdové hale vlakového nádraží v Českých Budějovicích. Lidé ji během zimy sešlapali. Hala tak bude pro cestující skoro týden uzavřená. I měsíc po slavnostním otevření nové výpravní budovy tam stále pokračují další práce.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Další léta opuštěnou trať chtějí obce přeměnit na cyklostezku. Nebylo by to nic výjimečného, navíc s takovými proměnami nově počítá i zákon o drahách, jenomže mezi Chrudimí a Heřmanovým Městcem se to zatím nedaří. Problémem je blízkost skladů Státních hmotných rezerv, kde jsou uloženy desetitisíce kubických metrů nafty a leteckého petroleje. I když existuje i jiné napojení, správa rezerv trvá na zachování rezervní trasy a souhlas k definitivní likvidaci kolejí odmítá dát.

Správa železnic připravuje rekonstrukci desítek výpravních budov, které už neslouží původnímu účelu. Vlaky totiž řídí dálkově. Volné prostory teď nabízí k pronájmu a od zájemců sonduje, jak by je chtěli využít. Železničáři aktuálně prověřují nabídky několika desítek budov, v jižních Čechách jde o výpravní budovy v Čížové, Mirovicích nebo Vráži u Písku.

Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní. Podle ministra Martina Kupky (ODS) to znamená, že by se v roce 2026 mohlo začít stavět. Správa železnic ale ještě musí získat konečné posouzení vlivů na životní prostředí a stavební povolení. Hovoří se o tom, že první vysokorychlostní úseky mají být hotové po roce 2030.

Úplná výluka na železniční trati mezi Vlkovem u Tišnova a Křižanovem na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny v pátek 1. března zřejmě nezačne. Alespoň nákladní vlaky budou moci i nadále úsekem projíždět. Jeden z dopravdů totiž s výlukou nesouhlasí. Věc tak posuzuje Antimonopolní úřad. Osobní doprava se ale na sedm měsíců zastaví, jelikož dopravci už mají nasmlouvané náhradní spoje.