Krizový štáb ministerstva životního prostředí doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro lokalitu postiženou havárií vlaku převážejícího přes tisíc tun toxického benzenu stav nebezpečí, který má sanaci urychlit. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) se ale stav nebezpečí vyhlásit nechystá. Z pohledu legislativy jde podle něho havárie za státem. Likvidace škod na místě vyjde podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na stovky milionů korun. Ten se odpoledne s Oklešťkem sešel, ke změně názoru ho ale nepřesvědčil.
Hladík situaci na místě označil za velmi nebezpečnou, mimořádně závažnou a riskantní. Likvidace škod podle něj vyjde na stovky milionů korun. Sanace potrvá roky, je to největší havárie svého druhu na světě, prohlásil. Dosud největší byla nehoda v Číně, která byla přibližně třikrát menšího rozsahu.
„Po likvidačních pracích nyní nastává druhá fáze sanace. Riziko znečištění podzemních vod a řeky Bečvy je stále vysoké. Složky záchranného systému pracují tak rychle, jak to situace a velice náročné podmínky dovolují,“ řekl Hladík.
Obyvatelům v oblasti bezprostřední nebezpečí podle ministra nehrozí. Ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Petr Bejček řekl, že se jim daří o situaci dobře komunikovat. „Všechna opatření jsou dělána nejrychleji, jak jen je to techniky možné,“ dodal. Jednotlivé složky na místě pracují v dýchacích přístrojích a speciálních oblecích. Nyní se v oblasti buduje ochrana formou takzvaných larsenových stěn.
„Tedy i jednotlivé řešení této havárie, zamezení šíření podzemních vod a likvidace a sanace tohoto území jsou originální, specifické, neustále se vyvíjejí a dělají na tom špičky kapacit nejenom z Česka, ale také ze zahraničí,“ podotkl Hladík. „Budou aplikované nějaké technologie, které jsou světově unikátní,“ doplnil. Ministr bude ve středu informovat vládu o rozsahu a nebezpečnosti kontaminace vod a některých potřebách, které bude kabinet zajišťovat.
Správa železnic nyní řeší, jak zajistit železniční infrastrukturu v regionu, a to osobní i nákladní. Přemýšlí o náhradní koleji. „Po dnešním (středečním) dni jsem nabyl přesvědčení, že budeme řešit určitou studii, zda nevytvořit vně zasaženého území náhradní kolej, jelikož sanace může trvat roky,“ prohlásil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Jednání se kromě Hladíka, Bejčka a Svobody účastnili také ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), generální ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček a hlavní hygienička Barbora Macková.
Podle odborníků se další opatření musí udělat co nejrychleji
O vážnosti situace na místě havárie s toxickou látkou hovořili již dříve i odborníci, podle nichž se další opatření musí udělat v co nejkratší době, aby se co nejvíce snížila další kontaminace podzemních vod benzenem. V nadlimitních hodnotách se vyskytuje i v nedaleké nádrži, hodnoty jsou překračovány několikanásobně, svědčí o tom i výsledky z pondělních odběrů. „Ve vodní nádrži evidujeme kontinuální nárůst koncentrace benzenu, přičemž deště mohou urychlit jeho mobilitu,“ řekla v úterý mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.
„Je nutné, aby těžba kontaminované zeminy začala co nejdříve. Práce na místě jsou velmi rizikové a náročné vzhledem k hořlavosti, výbušnosti a karcinogenitě benzenu. V ohnisku kontaminace je proto možné se pohybovat pouze s dýchací maskou,“ dodala mluvčí ČIŽP.
Mísení vod z vodní nádrže s podzemními vodami kontaminovanými benzenem by měly zabránit larsenové stěny. Jsou to ocelové profily, které specializovaná firma instaluje do hloubky sedmi metrů. V plánu je z těchto zábran postavit hrazení o délce 210 metrů v prostoru mezi kolejištěm a jezerem.
„Účinnost larsenovy stěny lze posoudit až po její kompletaci, aktuálně je vyhotovena asi třetina plánované délky. Klíčové je dokončit celou stěnu v co nejkratším čase, na což ČIŽP dlouhodobě apeluje. Předpokládáme, že kompletní stěna omezí prosakování benzenu podzemními vodami do vod povrchových,“ doplnila Loužecká.
Hejtman se stav nebezpečí vyhlásit nechystá
Hejtman Okleštěk už dříve řekl, že s ním návrh na vyhlášení stavu nebezpečí dopředu nikdo nekonzultoval, zatím se podle něj kraj určitě nechystá nic vyhlašovat. Poukázal přitom na to, že kraj u této havárie nemá kompetence – veškeré orgány, které ji řeší, spadají pod ministerstvo životního prostředí.
„Udělám samozřejmě všechny kroky ve prospěch ochrany tohoto území, ale musím to mít řádně legislativně podloženo. Vyhlásíme jakýkoliv stav, který se uzná za správný, ale řídit to bude někdo zcela jiný, kdo nám kompetenčně nepodléhá, je to celé pod životním prostředím,“ sdělil hejtman.
Podotkl přitom, že ekonomicky jde o havárii, která jde za státem. „Z toho titulu si říkám, proč nemůže stav řešit stát, proč to má řešit kraj, který nemá tyto kompetence vůbec pod sebou. Ministerstvo má jak ČIŽP, tak všechny další navazující instituty. Byli bychom podle mne v této fázi pouze zprostředkovatelem těchto kroků, nevím, jestli je to šťastné řešení,“ doplnil Okleštěk.
Hladík hejtmanovo rozhodnutí nevyhlásit stav nebezpečí nechápe. Napsal to na síti X s tím, že situace v Hustopečích je vážná a každé zdržení komplikuje sanaci a zvyšuje dlouhodobá rizika pro životní prostředí i zdraví lidí v okolí. Ministr zmínil také to, že na jednání krizového štábu i přes vážnost situace místo hejtmana dorazila jeho náměstkyně.
Hladík se následně s Oklešťkem sešel ve středu odpoledne, ke změně názoru ho ale nepřesvědčil. Pokud ke shodě ohledně stavu nebezpečí oba politici nedospějí ani ve čtvrtek, stát zřejmě připraví jiný model, nastínil ministr po setkání, kterého se účastnili i zástupci hasičů a České inspekce životního prostředí.
Další schůzku má Hladík s hejtmanem dohodnutou právě na čtvrtek. „V tuto chvíli je nutné postupovat podle legislativy, hejtman přesto odmítá tuto věc zavést. Jsem zděšen z tohoto přístupu,“ sdělil ministr. Je podle něj třeba postupovat rychle. Zopakoval, že náklady půjdou za státem v každém případě. Okleštěk prohlásil, že očekává, že ve čtvrtek dostane soupis opatření, která je třeba v Hustopečích učinit. Pak posoudí, nač má kraj kapacity.
Starostka: Stav nebezpečí je namístě
Podle starostky Hustopečí nad Bečvou Júlie Vozákové je stav nebezpečí, bez ohledu na to, kdo má kompetence jej vyhlásit, namístě. „Je to potřeba i s ohledem na důsledky, které tady jsou a které se ponesou dlouhou dobu, dnes (ve středu) jsme si vyslechli, že možná i pět let a více. Je potřeba urychlit práce, jako je odstraňování kontaminovaných vod i půdy v ohnisku havárie a na přilehlých pozemcích. Myslím si, že vyhlášení stavu nebezpečí všechno urychlí. Pokud vyhlášen nebude, povleče se to nesvižným krokem,“ řekla starostka.
Podotkla, že lidé v obci mají obavy. „Teď se to trochu uklidnilo, výsledky monitoringu jsou zatím v pohodě, ale nevíme, co může nastat do budoucna, benzen je velmi nebezpečná látka,“ zdůraznila Vozáková.
Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být v Česku vyhlášeny v reakci na mimořádné situace. Závažnějšími jsou nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Jako jediný z nich ho nevyhlašují centrální politické orgány, ale hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města.
Stav nebezpečí se může týkat celého území příslušného regionu nebo jen jeho části. Vyhlásit ho lze na dobu nejvýše třiceti dnů. Další prodloužení doby vyhlášeného stavu nebezpečí je možné jen se souhlasem vlády. V minulosti byl vyhlašován zejména kvůli povodním, ale třeba také v souvislosti s výskytem afrického moru prasat.
