Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.

„Ve dvou čtvrtích města bylo provedeno sedmnáct dronových útoků,“ oznámil starosta města Ihor Terechov. Uvedl, že došlo k přímým zásahům vícepodlažních domů, soukromých obydlí, dětských hřišť, podniků i veřejné dopravy. Dodal, že „hořely byty, střechy jsou zničené, auta spálená, okna rozbitá“.

Devět zraněných, včetně dvouleté dívky a patnáctiletého chlapce, bylo hospitalizováno, sdělil šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Ten později informoval, že přibyla třetí oběť poté, co zraněný muž podlehl způsobeným zraněním.

Rusové útočili i na další města

Údery se uskutečnily zhruba v 0:30 (v úterý 23:30 SELČ), trvaly devět minut a zasáhly zejména obytné budovy, uvedla místní prokuratura. Zdůraznila, že použitou zbraní byl Geraň-2, což je ruské pojmenování pro íránské bezpilotní letouny Šáhed-136. Ty Rusko dlouhodobě využívá k útokům na Ukrajinu.

Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko během noci vypustilo 85 dronů, z nichž čtyřicet bylo sestřeleno. Devět dronů bylo podle armády „ztraceno“. Armáda uvedla, že vedle Charkova Rusové útočili také na Doněck a Oděsu. V Záporožské oblasti zranil útok dronu dva lidi, uvedla agentura Ukrinform.

V převážně ruskojazyčném Charkově, který leží necelých padesát kilometrů od ruských hranic, v uplynulém týdnu podobně jako ve zbytku země prudce stoupl počet nočních ruských úderů. Při zatím nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku války zemřeli z pátku na sobotu tři lidé a dalších jednadvacet bylo zraněno. Podle Terechova tehdy v krátkém časovém úseku došlo k asi padesáti výbuchům.

Ukrajinská armáda ve středu také na Facebooku oznámila, že drony zaútočila na závod na výrobu střelného prachu v ruské Tambovské oblasti. Tato továrna patří podle ukrajinských ozbrojených sil ke klíčovým závodům, které se podílejí na vyzbrojování Ruska. Rusové tam vyrábějí střelný prach pro různé zbraně malé velikosti, pro dělostřelectvo i pro raketové systémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 3 hhodinami

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 3 hhodinami

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 3 hhodinami

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 3 hhodinami
Načítání...