Sanace

Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě-Přívoze, která je od zářijových záplav mimo provoz, se začne spouštět od Nového roku. Zatím bude zprovozněn první stupeň mechanického čištění odpadních vod, při kterém jsou odstraňovány hrubé nečistoty. Kompletně by čistírna včetně takzvaného biologického čištění měla fungovat v březnu.

V Moravskoslezském kraji už statici nařídili zbourat víc než devadesát domů nenávratně zničených vodou. Počet staveb v kraji, které musejí být takto srovnané se zemí, stoupl za poslední měsíc zhruba o třetinu. Nárůst demolic už statici odhadují pouze v jednotkách, další desítky domů se ale podle nich budou muset náročně sanovat.

Řidiči se na obchvatu Čebína na Brněnsku zhruba po roce užívání opět setkají s dopravními omezeními, a to kvůli sesuvu půdy vedle silnice. Opravě za sedm a půl milionu korun se podle jihomoravských silničářů předejít nedalo. Podle posudku, který si nechali zpracovat od geologického znalce, nikdo nepochybil a za sesuvy mohou vydatné deště na začátku roku.

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Česká inspekce životního prostředí zná první výsledky šetření na heřmanické haldě v Ostravě. Zveřejňovat je ale zatím nechce. Státní podnik Diamo však uvedl, že navezený materiál neodpovídá smluvním a zákonným podmínkám. Stavem odvalu se začala inspekce zabývat loni v létě. Obyvatelé ostravské části Heřmanice na informace čekají, chtějí vědět, jaká bude budoucnost haldy. Stěžují si na zápach a znečištěné ovzduší.

V Karlových Varech specialisté zpevňují další skálu. Těsně u lázeňského centra statik zjistil několik uvolněných kusů, u kterých hrozilo, že se zřítí. Zvětralé skalní masivy město řeší dlouhodobě. Do jejich zabezpečení magistrát každoročně investuje až patnáct milionů korun.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Čtrnáct propadů půdy za posledních osm let už museli zabezpečit v Božičanech na Karlovarsku. Další propadlinu objevili místní nedávno kousek za obcí. Je to následek hlubinné těžby hnědého uhlí, která tam skončila už před sedmdesáti lety. Ač to zákon zakazuje, je možné, že chodby vedou přímo pod obcí.

Sanace prohořívající haldy v ostravských Heřmanicích nepokračuje. Státní podnik Diamo ji zastavil kvůli změnám majetkových poměrů a sporům se zhotovitelem oddělovací stěny, která měla bránit prohořívání odvalu. V jeho blízkosti je skládka chemického odpadu z koksoven. Podle posudků, které si ostravská koksovna nechala zpracovat, v místě hrozí ekologická havárie. Diamo tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

U nádraží v Karlových Varech se dál sesouvá svah nad železniční tratí, geologům se proces nedaří zastavit. Specializovaná firma tam pracuje dva měsíce. Stále tak hrozí sesuv na mezinárodní trať do Německa. A teď přibyl další problém – do pohybu se dal i strmý svah u nedalekého sídliště. Jeho pohyb by mohl potenciálně ohrozit nejen domy, ale i podzemní přívod tepla.

Cesta do největšího krkonošského střediska je v současnosti komplikovaná. Stavbaři se totiž po čtyřech letech vrátili k sanaci skal nad silnicí z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna. Masivy jsou zvětralé a odpadají skalní úlomky, které ohrožují řidiče.

Dřevorubci začali zkušebně kácet ohořelé stromy nad dolním přístavištěm Edmundovy soutěsky v národním parku České Švýcarsko. Turisty vyhledávaná soutěska, jež obvykle nabízí plavbu na lodičkách, je kvůli loňskému požáru uzavřená. Poničil nejen stromy, ale i skály. Skupina dřevorubců zhruba na hektarovém úseku ve velmi náročném terénu kácí a klády pak zabezpečuje.

Na Mostecku už několik let tiká časovaná bomba v podobě stovek tun zrezivělých sudů s extrémně hořlavými látkami na skládce Celio. Tam přitom nikdy skončit neměly. I přesto, že uložení sudů dnes policie vyšetřuje jako obecné ohrožení, toxické sudy leží na skládce dál. Politici a úředníci se totiž nedokáží domluvit na tom, jak je zlikvidovat. S nastupujícím jarem navíc riziko vznícení sudů stoupá. Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Nejméně do konce února bude uzavřená část stezky pod brněnským Červeným kopcem. Odborná firma tam odstraňuje nebezpečné části skály, které hrozí zřícením. Dál zůstávají uzavřené stezky i v Moravském krasu, kvůli nebezpečí pádu stromů.

Boje na Ukrajině probíhají pouze na části území, obyvatelé napadené země jsou ale v nebezpečí všude, a to jak kvůli dopadajícím raketám, tak kvůli minám v půdě a mořských vodách. Minami je zamořená asi polovina území Ukrajiny. Výbušniny kontaminovaly také zemědělskou půdu a vody Černého moře, což ještě ztěžuje už tak komplikovanou produkci a vývoz potravin do světa. Odminování přitom může zabrat desítky let.

Provoz na železniční trati mezi Karlštejnem a Zadní Třebaní na Berounsku bude opět zastaven. Důvodem je odstraňování utržené části skalního převisu nad tratí. Vlaky tudy nepojedou v úterý a ve středu od 7:00 do 19:00. Náhradní dopravu budou zajišťovat autobusy, informoval Jan Nevola ze Správy železnic. Minulý týden ve čtvrtek se v úseku stala nehoda, rychlík narazil do skály na kolejích a část soupravy vykolejila. Pět cestujících se lehce zranilo. Provoz po jedné koleji byl obnoven v pátek večer.

Karlovy Vary řeší havarijní stav skal nad silnicí u přehrady Březová. Bloky kamenů ve Slovenské ulici v poslední době padaly až na silnici, která vede k lázeňské části města. Sanace skal si vyžádala uzavření silnice, některé kusy kamene mají i sto kilogramů. Kromě aktuálního sesuvu kamení má město projektově připravené ještě další dvě lokality, které by se měly zřejmě letos sanovat.

V Údolí u Lokte začala stabilizace svahu, který se sesunul v červnu 2020 po přívalových deštích. Zborcená kamenná zeď zablokovala silnici II/209 do Horního Slavkova a dál na Plzeň. Téměř dva roky zde musely dopravu řídit semafory. Oprava bude stát 6,7 milionu korun a hotová má být do začátku letošního června.

V areálu po bývalé rafinerii Ostramo v ostravských Mariánských Horách pokračuje likvidace jedné z největších ekologických zátěží v Česku. Aktuálně demoluje těžká technika zchátralé budovy, následně se odtěží kontaminovaná zemina pod nimi. Co bude s lokalitou dál, zatím není jasné, areál patří soukromému vlastníkovi.

Bavorsko po naléhání Povodí Ohře začne zpevňovat břehy řeky Reslavy (Röslau), aby zabránilo splavování rtuti do Česka. Rtuť se do Ohře a následně do přehrady Skalka dostává už desítky let z okolí bývalé chemičky v Marktredwitz, a to i přes její rozsáhlou sanaci v 90. letech. Aktuálně do nádrže Skalka přitéká až patnáct kilogramů kovu ročně.

Po čtvrt století se Lhenice na Prachaticku zbavily skládky s jedy, chemikáliemi a karcinogenními látkami. V polovině 90. let je tam začala navážet společnost, která je měla zbavit škodlivin. V místě plánuje městys zřídit zázemí například pro hasiče. Sanace vyšla na zhruba 63 milionů korun.

Poslanci navrhli přesunout uvnitř připravovaného státního rozpočtu na příští rok 279 miliard korun, což je zhruba patnáct procent jeho výdajů. O všech těchto návrzích a o rozpočtu jako celku rozhodnou poslanci v  závěrečném čtení 16. prosince. Dolní komora ve středu mimo jiné také novelizovala hornickou legislativu a podpořila i vyšší daňové zvýhodnění dárců.

Od února do začátku dubna mohou obce žádat o dotaci na sanace svahů. Ministerstvo životního prostředí pro letošní rok připravilo 150 milionů korun. Problémy se zvětšujícími se prasklinami a padajícími kusy skal trápí mnohé české a moravské obce.

Čtyřletou sanaci staré ekologické zátěže areálu bývalé firmy ICEC zahájily Šlapanice na Brněnsku. Znečištění vzniklo v 30. letech při výrobě dehtové lepenky. Jedy, zejména fenoly, desítky let prosakovaly do podzemních vod a dostávaly se tak i mimo areál. Pětihektarová plocha by v budoucnu měla sloužit jako zeleň nebo parkoviště.