Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
„Novelizovali jsme nařízení vlády, kterým se stanoví maximální počty žádostí o pracovní vízum a zaměstnaneckou kartu. U jedenácti zastupitelských úřadů se mění maximální počty nebo se zavádějí nová pravidla. Cílem je zjednodušit a změnit strukturu zahraničních pracovníků, abychom dokázali přivézt do Česka vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí, a to na úkor nízce kvalifikované pracovní migrace,“ řekl Fiala. Podle něj je důležité v takových krocích pokračovat a otevírat zaměstnavatelům možnost získat vysoce kvalifikované síly ze zahraničí. Premiér podotkl, že vláda už dřív kvóty navyšovala.
Novelu nařízení připravilo ministerstvo vnitra. Kvóty se týkají víz nad devadesát dnů pro lidi, kteří se zapojí do programů pracovní migrace. Ty cílí na vysoce kvalifikované zaměstnance, kvalifikované zaměstnance, vědecký personál či digitální nomády. V indickém Dillí zastupitelský úřad může teď za rok přijmout 24 žádostí. Polovina je pro vysoce kvalifikované a vědce, druhou polovinu tvoří takzvaná zbytková kvóta pro ostatní. Od července má přibýt 24 míst pro IT specialisty v programu pro digitální nomády. Získali by vízum za účelem podnikání. Vyřízení pobytového oprávnění má trvat nejvýš 45 dnů.
Zástupci firem zvýšení vítají, ale k vyřešení nedostatku pracovníků to nestačí, k tomu jsou podle nich třeba zásadnější úpravy. Pracovníky z ciziny, vyjma těch z Evropské unie, zaměstnává zhruba polovina podniků v tuzemsku. Nejčastěji v nich pracují Ukrajinci a Filipínci.
Zvýšení kvót pro Čínu a Thajsko
V Číně v Pekingu a Šanghaji kvóty u zaměstnaneckých karet nejsou. V posledních letech ale počet žádostí roste. Zatímco v roce 2022 jich bylo 235, loni 1315. Podle ministerstva vnitra jsou za růstem výhradně žádosti lidí s minimální kvalifikací a nízkými výdělky, kteří chtějí v Česku nejčastěji pracovat jako pomocníci v kuchyni či kuchaři v restauracích či pouličních občerstveních svých krajanů. Vnitro navrhlo roční kvótu 1170 a větší část vyčlenit pro experty. V Pekingu tak má být čtyři sta míst pro vysoce kvalifikované a pro klíčový a vědecký personál, 360 pro ostatní. V Šanghaji se počítá se 410 vízy, z toho 250 pro specialisty a 160 pro zbytek.
Škrtnout se naopak má zbytková kvóta pro 120 žadatelů z Afriky v úřadech v Káhiře, Lusace, Pretorii, Rabatu a Addis Abebě. Zůstat má 420 míst na rok pro africké vědce a experty. Zvednout se má kvóta v Bangkoku z tří set na 460 žádostí za rok. Stovka míst nově přibude pro kvalifikované, o šedesát míst na 220 se posílí také zbytková kvóta. Počet zájemců totiž podle ministerstva vnitra převyšuje šestinásobně nynější kvótu a musí se losovat. Jsou to výhradně masérky do studií thajských masáží v Česku, uvedlo ministerstvo.
Nově by se mohlo do Česka dostat také šedesát vysoce kvalifikovaných asijských žadatelů přes úřad v Tokiu a šedesát přes Tchaj-pej. Kvóty se ale netýkají občanů Japonska a Tchaj-wanu, kteří mají na český trh práce volný přístup. Byly by třeba pro lidi z Vietnamu či Filipín.
Cizinci jsou záplatou na českém trhu práce
Dohromady žije v tuzemsku přes milion cizinců. Pro ekonomiku jsou klíčoví. Bez lidí ze zahraniční by na pracovním trhu chybělo skoro půl milionu lidí.
Celkově nejvíc lidí přišlo z Ukrajiny – podle posledních údajů je v Česku přes 570 tisíc Ukrajinců. Až s větším odstupem jsou Slováci, kterých v tuzemsku žije asi 120 tisíc. Do České republiky přicházejí hlavně lidé ze států na východ od nás. Ze vzdálenějších zemí pak dominuje Vietnam se sedmdesáti tisíci lidmi. V tuzemsku ale žije i přes deset tisíc občanů Mongolska, Filipín, Indie, Kazachstánu nebo Číny.
