Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.
Vláda hodlá zajistit více peněz disidentům. Uvolnila i část pracovních podmínek pro lidi mimo EU
Události: Občané devíti států mimo EU budou moct v Česku pracovat bez povolení (zdroj: ČT24)
Vláda schválila návrh novely zákona, podle níž budou moct o osvědčení žádat i příbuzní dotčených, spolky a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). O přijetí návrhu informoval ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Jde o jedno z opatření k narovnání situace stárnoucích disidentů, jak o nich počátkem dubna rozhodla vláda. Na základě osvědčení stát vyplácí jednorázový příspěvek, nově se jím řídí případné narovnání penzí.
Tisková konference po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Dosud platí, že žijící účastníci odboje proti bývalému režimu musejí požádat o osvědčení sami. Za zemřelé to mohou učinit příbuzní, některé spolky nebo ÚSTR. Nově by žádosti mohly právnické osoby a ÚSTR podávat i za žijící. S novelou musí ještě souhlasit parlament a prezident. Protože v řízení o vydání osvědčení mohou vyjít najevo také skutečnosti bránící přiznání účastníka odboje a odporu proti komunismu, mělo by podle autorů návrhu platit, že řízení lze spustit jen se souhlasem dotyčného.
Konkrétní dopad změn na výši vyplácených příspěvků, případně penzí, lze podle autorů předlohy velmi těžko odhadovat, protože není jasné, jak počet žádostí naroste. Zvýšení počtu podaných žádostí podle nich už vyvolalo letošní přijetí zákona, který má dorovnat nízké důchody některých účastníků odboje na průměrnou výši. Odpůrci dvou totalitních režimů, komunistického a fašistického, jichž je na devatenáct set, by měli pobírat podle podkladů minimálně 20 635 korun měsíčně. Náklady státu na penze se kvůli tomu mají zvýšit podle vlády nejvýše o třicet milionů korun ročně.
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornili loni na podzim někdejší disidenti Jiří Gruntorád a John Bok. Protest ukončili poté, co kabinet rozhodl o přípravě změn zákonů k zajištění důstojných důchodů a odvolal své usnesení, jímž se hlásil k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.
Za nižšími důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s nízkým výdělkem.
Od 17. listopadu 2011, kdy vstoupil v platnost zákon o protikomunistickém odboji, stát vyplatil jednorázový stotisícový příspěvek 1290 odpůrcům minulého režimu. Poloviční sumu dostalo 150 blízkých už zesnulých disidentů. Celkem bylo do loňského 31. prosince vyplaceno 129 milionů korun přímým účastníkům odboje a odporu proti komunismu a 7,5 milionu korun pozůstalým po nich.
Povolení k práci nebudou potřebovat lidé z devíti zemí
Vláda se dále shodla na úpravě pracovních podmínek pro některé státy mimo Evropskou unii (EU). Pracovní povolení či zaměstnanecké karty nebudou potřebovat pracovníci celkem z devíti zemí. Volný přístup na trh práce tak dostanou lidé z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie, USA, Izraele a Singapuru.
Nařízení představil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), má prý usnadnit situaci expertům a manažerům z cizích zemí. Podpora by se měla týkat firem, které trápí nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků – třeba ve vývoji léků. Přesný seznam může kabinet upravovat podle aktuálního stavu na trhu práce po projednání v tripartitě. Na konci března úřady práce evidovaly v Česku z vybraných států zhruba deset tisíc zaměstnanců.
„Při výběru států bylo přihlédnuto zejména k tomu, že je pro Českou republiku prioritou podpora přijímání a zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků a z bezpečnostního hlediska se v případě vybraných států jedná o státy s minimálním stupněm rizika,“ uvedlo v podkladech ministerstvo práce.
Podle resortu opatření usnadní a urychlí vstup na český trh práce cizincům, kteří patří mezi nadprůměrně placené. Snížit se má i administrativní zátěž zaměstnavatelů. Úřad připomíná, že lidé z vybraných zemí v Česku nepobývají a nepracují nelegálně, nežádají tu také o azyl.
„Byly (země) vybrány na základě určitého screeningu – to znamená, aby to byly bezpečné země. Bavíme se o zemích, ze kterých v zásadě přicházejí lidé do vyšších pozic – manažerských nebo vědeckých,“ přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle člena sněmovního výboru pro sociální politiku Aleše Juchelky (ANO) má Česko velmi vysokou zaměstnanost a pracovníci v některých profesích scházejí. Vládní návrh tak ocenil. „Může to rozpohybovat trh práce v České republice,“ uvedl.
Od července by měla začít platit takzvaná novela o zaměstnanosti. Podle ní by povolení k práci, kartu zaměstnaneckou, modrou či vnitropodnikově převedeného zaměstnance neměli potřebovat lidé ze států na novém seznamu. Ten má vláda stanovovat ve svém nařízení po projednání v tripartitě. Ministři, odboráři a zaměstnavatelé o výběru diskutovali začátkem května.
Odlišná pravidla pro unijní občany
Lidé ze zemí mimo EU, Evropský hospodářský prostor nebo třeba Švýcarsko potřebují teď k práci v Česku povolení či karty. Někteří zaměstnavatelé a investoři poukazovali na zdlouhavý postup, který komplikuje situaci při přivážení expertů. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že země na seznamu patří ve světě mezi ekonomicky nejsilnější a Česko dlouhodobě stojí o intenzivní spolupráci. Autoři předpisu podotýkají, že v těchto státech ale „nelze vyžadovat reciproční přístup“ k českým pracovníkům.
To je případ třeba Švédky Linny Amandy Sydingové, která přijela do Česka původně studovat. Nakonec v Praze zůstala, podílí se tam na vývoji nových přípravků pro léčbu rakoviny. „Jelikož jsem ze Švédska, což je země Evropské unie, stačilo se přestěhovat. A informovat švédskou vládu, že odcházím. A to bylo v podstatě vše,“ popsala. Ve firmě SOTIO Biotech pracuje na výzkumu a vývoji nových léků přibližně stovka vysoce kvalifikovaných pracovníků. Téměř třetina z nich pochází z ciziny.
„Je to dáno tím, že to, co děláme, tady nikdo nikdy v historii v České republice nedělal. To znamená – tady ty odbornosti na českém trhu nejsou,“ uvedl tajemník společnosti a ředitel komunikace Richard Kapsa.
Lidé z devíti vybraných zemí představují 1,2 procenta zahraničních zaměstnanců v Česku, kterých bylo na konci března celkem 817 940. Z USA pocházelo 2505 pracovníků, z Británie 4434, z Nového Zélandu 93, z Jižní Koreje 929, z Japonska 717, z Kanady 389, z Austrálie 204, z Izraele 525 a ze Singapuru 25.
Nová pravidla pro podporu lesníků
Kabinet v rámci programu Investiční úvěry lesnictví schválil nová pravidla pro podporu lidem podnikajícím v této oblasti. Zájemci tak mohou žádat o úvěr od sta tisíc do deseti milionů korun a o program na pojištění lesních porostů. Obě podpory poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), v případě pojištění bude fond lesníkům hradit až polovinu nákladů na pojištění lesních porostů. Maximálně může jeden podnik dostat 300 tisíc eur (zhruba 7,5 milionu korun).
Investiční úvěry v lesnictví slouží hlavně na nákup strojů, lesního vybavení a pro lesní školky. Podporovaná investice musí vést ke zlepšení celkové výkonnosti a udržitelnosti podniku, zejména snížením výrobních nákladů nebo zlepšením a dalším rozvinutím produkce.
Žádosti do obou programů mohou lesníci podávat prostřednictvím elektronického formuláře.
Evropská komise v prosinci loňského roku schválila nařízení, které upravuje možnosti poskytování podpor v letošním roce i následujících letech. Vláda ve středu schválila, že podpoří vyplácení části nákladů na pojištění. Pojistit se mohou lesníci většinou proti poškození nebo zničení porostů a školek vlivem požárů nebo krupobití, případně proti záplavám nebo sesuvům půdy.
„Maximální výše podpory může činit až padesát procent prokázaných nákladů na pojištění lesních porostů v daném roce. Tímto programem cílíme především na větší zpřístupnění pojistné ochrany subjektům působícím v oblasti hospodaření v lesích, a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám,“ přiblížil předseda představenstva PGRLF Josef Kučera.
Další projednávané body
Vláda dále schválila možnou regulaci pro firmy a podnikatele, kteří nabízejí zákazníkům, aby si u nich koupili pojištění k jinému nabízenému produktu. Podle vládního návrhu budou zřejmě nově považováni za distributory pojištění a budou tak podléhat přísnější regulaci.
Kabinet podle ministra Šalomouna upravuje český zákon, aby byl v souladu s evropským právem. Nový výklad evropské směrnice o pojištění nastavil svým rozhodnutím Soudní dvůr EU. Návrh zákona nyní posoudí sněmovna.
Podle důvodové zprávy k zákonu se nově stanou distributory pojištění například obchodníci, kteří k prodávanému zboží nabízejí pojištění prodloužené záruky nebo pojištění zboží proti rozbití či krádeži. Budou jimi také leasingové společnosti, které nabízejí k poskytovanému úvěru pojištění schopnosti splácet úvěr. Za zprostředkovatele pojištění se naopak nebudou považovat různé typy spolků, například sportovní či myslivecké, při pojišťování členů.
Ministři se měli zabývat i plánem moderního zabezpečení železnice v Česku či návrhem na zabezpečení letecké dopravy českých reprezentantů na letní olympijské hry v Paříži. Na programu byly i informace o přípravě české účasti na světové výstavě Expo 2025 nebo výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za minulý rok.