Disidenti Jiří Gruntorád a John Bok po více než týdnu ukončili hladovku, kterou drželi kvůli penzím disidentů. Podle Gruntoráda jim vláda vyšla vstříc. Jejich požadavku na odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však kabinet nevyhověl. V neděli dopoledne obdrželi disidenti písemně rozhodnutí vlády, kterým v sobotu odvolala své loňské usnesení, jímž se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.
Disidenti ukončili hladovku. Slušný kompromis, ale bylo by lepší, kdyby Jurečka odstoupil, řekl Gruntorád
Události: Gruntorád a Bok ukončili hladovku (zdroj: ČT24)
„Je to, myslím, velmi slušný kompromis. Já jsem ho navrhl a po několika otáčkách byl přijat. Jsem spokojen. Samozřejmě bych byl radši, kdyby pan ministr Jurečka odstoupil, ale on je prý nezastupitelný,“ přiblížil Gruntorád. „Myslím si, že každý hříšník by měl dostat šanci k nápravě,“ následně dodal.
„My jim důvěřujeme, panu premiérovi. Co nám jiného zbývá. Určitě bychom chtěli lepší vládu, ale na pultě žádná jiná nebyla, tak jsme za ní,“ prohlásil Bok. „Jsme občané, volili jsme je. Když jsme je zvolili, tak jsme za ně zodpovědní,“ dodal bývalý disident. Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád zahájil hladovku minulý týden v pátek. Následně se k němu připojil Bok.
Po nedělním poledni začali Gruntorád s Bokem s pomocí přátel balit stany a další vybavení, které měli na prostranství před Strakovou akademií. Gruntorád si však podle svých slov ceduli s požadavkem na rezignaci ministra Jurečky ponechá pro případ, že by vláda nedodržela své sliby týkající se důchodů disidentů, a je připravený se před Úřad vlády vrátit.
Dvojice držela hladovku i za Karla Soukupa. Za minulého režimu byl vězněn a musel emigrovat. Když se vrátil, měl problém vyžít. Ministr práce slíbil, že bude dostávat důchod jako účastníci třetího odboje. „Už ho dostal v pondělí, ze dne na den,“ řekl Gruntorád. „Já děkuju a už jsem děkoval minulý týden. Jiřímu a Johnovi,“ sdělil Soukup.
Studio ČT24: Bývalí disidenti před úřadem vlády (zdroj: ČT24)
Kroky vlády
Kabinet se ve středu usnesl, že do 15. prosince ministři připraví návrhy zákonné úpravy penzí. Novela i další opatření mají zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, ministerstva obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
Gruntorád ve středu v rozhovoru s Aktuálně.cz řekl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii“. Ministři požadavku v sobotu vyhověli a hlasováním na dálku usnesení zrušili. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl úřad vlády.
„To není jenom díky tomu, že my jsme drželi hladovku. To je díky tomu, že nás spousta lidí podporovala,“ uvedl Bok na dotaz novinářů, jaký má pocit z toho, že vláda vzala protest disidentů vážně. Dodal, že zdravotně se cítí skvěle.
ÚSTR v neděli připomněl, že Fialův kabinet už splnil své programové prohlášení ohledně snížení důchodů komunistickým prominentům a nyní přistupuje k dalšímu bodu – narovnání důchodů disidentům a jejich rodinným příslušníkům. „Zákon bude jedním z klíčových faktorů, napravujících historickou křivdu u mužů, žen a jejich rodinných příslušníků, kteří navzdory pronásledování ze strany komunistického režimu, navzdory věznění, navzdory šikaně, navzdory tomu, že nemohli vykonávat svoji profesi, nepolevili ve svém boji za svobodu,“ stojí v jeho prohlášení.
Nízké penze ovlivnilo vězení nebo emigrace
Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze. Disidenti nyní mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Jejich případ posuzuje sociální správa a ministerstvo.
Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o dodržování lidských práv, k nimž se Československo zavázalo v helsinských dohodách z roku 1975. Komunisté ji vnímali jako ohrožení své moci. První prohlášení Charta vydala 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů. Oficiálně činnost ukončila 3. listopadu 1992.