Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v Otázkách Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Chce tak reagovat na hladovku Jiřího Gruntoráda.
Ostuda, zní od politiků kvůli situaci kolem nízkých penzí disidentů. Koalice se tím slibuje zabývat
Události: Protest disidenta Jiřího Gruntoráda (zdroj: ČT24)
Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Požaduje kvůli tomu odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Na podporu svého požadavku začal v pátek držet hladovku před Úřadem vlády. Hodlá tak upozornit na nízké důchody lidí, kteří za komunismu bojovali proti režimu. Sám byl jedním z nich. Vydával zakázané knihy a podepsal Chartu 77. Pak opakovaně skončil ve vězení.
„Ministr Jurečka se přihlásil stejně jako všichni členové této vlády usnesením k odkazu Charty 77 a tentýž ministr Jurečka napsal signatáři Charty 77, členu kolektivu mluvčích Charty, Karlu Soukupovi, že si má požádat o dávky v hmotné nouzi,“ uvedl Gruntorád.
K jeho akci se následně připojil také aktivista a někdejší disident John Bok.
Jak je to s australským důchodem?
Jurečka poukázal na nejednoznačnost případu. „Zmiňovaný případ pana Soukupa je problémem především australské strany, on má nárok jak na český, ten dostává, tak má nárok také na australský důchod… jestli ho dostává, nebo nedostává, tady já úplně nemám informace.“ V pondělí chce ale tamní úřady kontaktovat.
Zákon nyní lidem umožňuje se proti nízké penzi bránit žádostí o zmírnění tvrdosti zákona, kterou posuzuje Česká správa sociálního zabezpečení. Ministr chce předpis změnit. „Aby tito lidé věděli, že na ně stát nezapomněl a že je připraven jim pomoci už v okamžiku, kdy přijdou podat žádost, a nemusí čekat řadu měsíců nebo let, až je někde rozhodnuto.“
Jurečka zároveň nařídil, aby úředníci hned v pondělí přezkoumali Soukupovu žádost a následně i dokumenty dalších disidentů s podprůměrnými důchody.
Jednota koalice i opozice
„Je ostuda, že se na to musí takto upozorňovat,“ řekl Benda. Podle něj se bude koalice snažit najít řešení, přičemž sám by preferoval, aby se téma řešilo přednostně. Nemyslí si, že je nutné penze disidentů řešit úpravou zákona. Podle něj jsou možné i rychlejší cesty. Jednání o penzích pro disidenty potvrdil i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Určitě se tím budeme zabývat,“ dodal.
Řešení situace podpořili také zástupci opozice. Za ostudu to označila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podpořila by i nesystémové řešení v podobě mimořádného příspěvku. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala očekává, že vláda přijde se zákonem, který zareaguje na nízké mzdy disidentů.
Proč jsou důchody malé
Za malými důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze. Příplatky k důchodu pro odbojáře všichni nezískali.
Postup vlády ve věci nízkých penzí disidentů kritizoval také ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa. „Vláda je v této věci i přes své deklarované sliby pomalá. A i my jsme již rezignovali. Už jsme přestali doufat, že by se tato tristní situace nějakým zákonem změnila a že by se konečně tak jako v jiných postsovětských zemích EU disidentům důchody navýšily a naopak bývalým prominentům režimu a zaměstnancům tehdejších ozbrojených složek snížily. Marně jsme na toto téma vícekrát poukazovali,“ uvedl.
Důvodům protestu Jiřího Gruntoráda rozumí a souhlasí s nimi. „Režim tyto lidi zatlačil nejen na okraj společnosti, ale i ekonomiky. Ti lidé si nemohli kupovat nemovitosti, po revoluci jim byl často vrácen majetek v ruinách,“ dodal Kroupa.
Protest Gruntoráda a Boka podpořili i další aktivisté a někdejší chartisté. „Jejich radikální protest chápeme a podporujeme i jako výzvu, aby stát zajistil finanční podmínky ve stáří všem, jimž represe minulého režimu vychýlila jejich životní dráhu,“ uvedla v prohlášení šestičlenná skupina signatářů, mezi nimi například Věra Roubalová, Jana Hradilková, Jan Bednář, Petr Pospíchal nebo Olga Sommerová. Současně věří, že zodpovědní představitelé státu a příslušné úřady nepromarní šanci k nápravě situace.