Charta 77

Jednu z nejvzácnějších numismatických sbírek za posledních několik desetiletí až do neděle draží aukční síň Macho a Chlapovič v Praze. Svůj sběratelský příběh tím uzavírá český stomatolog žijící v Rakousku Václav Bruna. Mince mu pomohly v krušných dobách. V 80. letech emigroval s manželkou do Rakouska – a některé prodali, aby měli na živobytí. Předtím byl ve vězení, a to například za šíření Charty 77 a zakázaných tiskovin.

Ve věku 92 let ve Švédsku zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch. Informovala o tom nadace, podle které Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.

Odvolací soud pravomocně potvrdil dvouletou podmínku třiasedmdesátiletému někdejšímu příslušníkovi komunistické Státní bezpečnosti (StB) Janu Hatašovi. Zrušil mu ale peněžitý trest ve výši 150 tisíc korun. Podle spisu muž šikanoval právníka, který podepsal Chartu 77, psychicky ho ničil, nechal jej připravit o práci či mu rozvracel rodinu. Hataš vinu odmítá a tvrdí, že se pouze řídil pokyny nadřízených.

Se státními poctami se uskutečnilo poslední rozloučení s bývalým ministrem zahraničí, politikem a příslušníkem jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů. Zádušní mše za Karla Schwarzenberga se konala v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Ceremoniálu se účastnili pozvaní hosté z řad evropské šlechty, diplomatů a politiky. Prezident Petr Pavel ve své smuteční řeči uvedl, že ve Schwarzenbergovi odchází velká osobnost moderních dějin, která bude Česku chybět.

Disidenti Jiří Gruntorád a John Bok po více než týdnu ukončili hladovku, kterou drželi kvůli penzím disidentů. Podle Gruntoráda jim vláda vyšla vstříc. Jejich požadavku na odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však kabinet nevyhověl. V neděli dopoledne obdrželi disidenti písemně rozhodnutí vlády, kterým v sobotu odvolala své loňské usnesení, jímž se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.

Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala v sobotu hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.

Třiatřicet účastníků třetího odboje od ministerstva obrany získalo pamětní odznaky za svou činnost proti komunistickému režimu. V Armádním muzeu Žižkov si ocenění převzali například politolog Alexander Tomský, Věra Zemanová, která distribuovala samizdatový a exilový tisk, nebo Dušan Pořízka za sběr podpisů pod petici Několik vět.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům, kteří dostatečně dlouho platili odvody. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort práce poté připraví také novelu zákona, aby odpůrci komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila na konci září 20 254 korun.

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Během 17. listopadu 1989 sehráli významnou roli příslušníci StB, kteří sledovali studentskou manifestaci a poté řešili zásah proti demonstrantům. Archiv bezpečnostních složek uchovává spisy, které ukazují, jakým způsobem StB v dekádách před sametovou revolucí sledovala oponenty režimu, často v civilním oblečení a škodovkách. Velké množství materiálů mapujících práci StB se již podařilo digitalizovat a jsou dostupné v rámci eBadatelny, řekl v pořadu Události, komentáře zástupce ředitele Archivu bezpečnostních složek Tomáš Bursík.

Nejvyšší soud přezkoumá více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, oznámil Soukupův právní zástupce Lubomír Müller. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci.

Soud rehabilitoval Josefa Janíčka. Člen skupiny The Plastic People of the Universe pobyl v roce 1976 půl roku ve vazebních věznicích. Nyní soud rozhodl, že byla vazba nezákonná. Janíčkův advokát označil verdikt za morální satisfakci.

To nemyslíš vážně, Pavlíčku. Novou inscenaci na motivy života spisovatele a disidenta Pavla Kohouta uvádí Vršovické divadlo Mana. V představení se střetává autorovo prvotní zapálení pro komunismus a následný rozchod s režimem.

Zemřela bývalá televizní redaktorka a disidentka Otta Bednářová. Byla signatářkou Charty 77 a představitelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za protirežimní činnost strávila více než rok a čtvrt ve vězení. Zemřela v úterý v nemocnici na pražských Vinohradech ve věku 96 let, informoval její syn Jiří Bednář.

Pavel Rychetský byl předsedou Ústavního soudu dvacet let a v pondělí se za účasti prezidenta Petra Pavla s tímto postem rozloučí. Ve veřejných funkcích působil téměř nepřetržitě už od ledna 1990 – jako generální prokurátor, ministr, senátor nebo vicepremiér. Před sametovou revolucí byl aktivním odpůrcem komunistického režimu, jedním z prvních signatářů Charty 77 a spoluzakladatelem Občanského fóra.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Ředitelkou Nadace Charty 77 se stala bývalá moderátorka České televize a novinářka Jolana Voldánová. Střídá Boženu Jirků, která po 21 letech ve funkci nyní vede správní radu nadace. Obě ženy si v pondělí předaly post, uvedla Nadace Charty 77 na svém webu. Stěžejním projektem nadace je Konto Bariéry, které podporuje už zhruba třicet let lidi s handicapem a organizace, které jim pomáhají.

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Jménem rodiny to oznámil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.

O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.