Charta 77 strana 4 z 5

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Trutnovský soud se musí znovu zabývat případem disidenta Pavla Wonky odsouzeného v roce 1981 za neoprávněné vniknutí do bytu své tchyně. Krajský soud mu nařídil, aby znovu projednal žádost Wonkova bratra Jiřího o obnovu řízení. Závěr okresního soudu, že řízení obnovit nelze, byl podle odvolacího senátu nesprávný.

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

Vyhození ze zaměstnání, vyhrožování vězením a několikahodinové výslechy byly hlavními příčinami, proč disidenti Jiří Chmel a Jaroslav Neduha opustili v rámci takzvané akce Asanace tehdejší Československo. Muži to v úterý uvedli u soudního líčení s pěticí bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří podle obžaloby chartisty a lidi nepohodlné komunistickému režimu na přelomu 70. a 80. let šikanovali a nutili k emigraci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozí až desetileté tresty vězení.

Zemřel Luboš Dobrovský. Disidentovi, novináři, porevolučnímu ministru obrany, později kancléři prezidenta Václava Havla či velvyslanci ČR v Rusku bylo 87 let. V posledních letech ostře kritizoval politiku Putinova Ruska, v roce 2014 podepsal výzvu vládě k tvrdšímu postupu.

Jak název inscenace hry Miroslava Bambuška Kacířské eseje, již uvádí pražské Studio hrdinů, napovídá, dotýká se osobnosti významného filozofa Jana Patočky. Bambušek i celý tým si přitom s těžkým a stále aktuálním tématem poradili na výbornou.

Ve věku 75 let zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na svých internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) v Událostech, komentářích řekla, že při setkání s prezidentem Milošem Zemanem odmítne kandidaturu na post veřejné ochránkyně práv. Prohlášení učinila v průběhu diskuse s bývalým disidentem Jiřím Gruntorádem.

Postavení bývalých komunistických lídrů před soud by i po třiceti letech mohlo navrátit spravedlnost, domnívá se bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová. Podle někdejšího poslance a disidenta Zdeňka Jičínského ale proces žádnou očistnou funkci pro společnost mít nebude. Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.

Když se po 17. listopadu 1989 začal hroutit totalitní režim, seděl Josef Römer ve vězení ve Valdicích. Dostal se tam, aniž by cokoliv provedl. Komunistické soudy ho odsoudily na 13 let kvůli tomu, že si chodil půjčovat knihy na americkou ambasádu a na odborové schůzi odmítl odsoudit Chartu 77. Zapomenutému případu politické perzekuce komunistického režimu se věnoval Miroslav Petráček v pořadu Reportéři ČT.

Ocenění za hájení svobody, demokracie a lidských práv, která uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), letos získalo pět osobností. Ceny obdrželi ruský novinář Vladimir Kara-Murza, romský aktivista Čeněk Růžička, účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl, bývalá disidentka Miloslava Števichová a jezuita Richard Čemus.

„Já jsem dlouho nevěřil, že se systém zlomí,“ hodnotil situaci v Československu během roku 1989 biskup Václav Malý v pořadu Interview ČT24. Palachova týdne či srpnové připomínky okupace v roce 1968 se účastnilo stále jen několik tisíc lidí, připomněl bývalý disident. Už bylo jasné, že to praská, ale kdy se tak opravdu stane, nemohl nikdo předvídat, uvedl. „Musím se usmívat těm kvaziprorokům, kteří říkají, že už to všechno bylo dávno jasné. Úplně jasné to nebylo.“

Byli to studenti, kteří po zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 vyhlásili stávku a postavili se proti komunistické straně. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Zároveň kritizuje ty, kteří násilí na studentské demonstraci bagatelizují. „To opravdu nebyl žádný samet,“ říká. „A my jsme nechtěli žádný samet,“ dodává s tím, že komunistická strana měla být zakázána.

Jednou z nezapomenutelných tváří, nebo také hlasů sametové revoluce, je Marta Kubišová. Té vadí, že se v současnosti objevují tendence snižovat zásluhy demonstrací na pádu režimu a nechápe lidi, kterým se po starých časech stýská. „Řekla bych jim, že asi tehdy žili šťastný život, tak ať ho žijí dál, vždyť je nikdo za nohy a za ruce netahá,“ řekla v Interview ČT24 signatářka a mluvčí Charty 77.

30. výročí 17. listopadu víří spolu s oslavami i téma samotné společenské změny. Sametová revoluce byla před 30 lety bránou, kterou Československo vstoupilo do demokratického světa. Přesto se najdou lidé, kteří její význam podceňují nebo dokonce zkreslují a pomocí řetězových e-mailů, sociálních sítí či dezinformačních webů šíří bludy o revoluci a o jejích tvářích, o Chartě 77, nebo o životě v totalitě. Tématu se věnovaly redaktorky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.

V Německu v sobotu vrcholí oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi. Pokusy o překonání provázely bariéru po celou dobu její víc než osmadvacetileté existence. Nejméně 140 z nich skončilo tragicky. O to neuvěřitelněji dnes znějí příběhy těch, kteří to dokázali. Je mezi nimi i muž, kterému se zdařil útěk přes Československo.

Vzdor proti komunistickému režimu se skrývá v nejrůznějších příbězích. Od vcelku běžných sabotáží a letargie v zaměstnání po otevřený odpor. A právě příběhy těch, kteří se nesehnuli před zlovůlí komunistického zřízení, ale otevřeně se mu postavili, každoročně oceňuje ceremoniál nazvaný Příběhy bezpráví. Ve čtvrtek si v pražské Lucerně převzala cenu také někdejší učitelka na gymnáziu Jiřina Čechová.

Události listopadu 1989 jsou druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních sto let. Nepatrně lépe Češi hodnotí jen období první republiky, vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší respondenti byli, tím více se k sametové revoluci stavěli negativně. Slováci jsou k minulosti skeptičtější, optimisticky se ale koukají do budoucna.

Během čtyřiceti let vlády komunistů vycházela v zahraničí řada česky psaných časopisů. Do Československa se ale musely dovážet ilegálně. Některé články přitom cestovaly přes střežené hranice hned dvakrát – zahraniční časopisy totiž vydávaly i příspěvky autorů, kteří do exilu neodešli. Jak složitá byla jejich cesta? Exilové časopisy jsou dalším tématem seriálu Mediální revoluce, který vysílá pořad Newsroom ČT24, tentokrát mimořádně v pondělí ve 21:30.

Volební období ombudsmanky Anny Šabatové se chýlí ke konci. V Interview ČT24 řekla veřejná ochránkyně práv, že se během jejího působení podařilo zvýšit povědomí o tom, k čemu vlastně ombudsman je – přichází totiž čím dál více opodstatněných podnětů. Přesto připustila, že některé věci se zatím nedaří, například zjednodušit stavební řízení a také přinutit stavební úřady, aby postupovaly podle zákonů proti černým stavbám. V posledních letech se úřad ombudsmanky stále vážněji potýká také s nenávistí na internetu.

Helenu Medkovou vychovávali rodiče v duchu ideálů první republiky. Bylo jí dvaadvacet let, když přišel srpen 1968. O deset let později emigrovala a ve Vídni se vdala za publicistu a signatáře Charty 77 Ivana Medka. „Můj muž čekal na svobodu od roku 1948 a dělal pro ni všechno, celý život. Věděli jsme, že to jednou skončí, ale že se toho dožijeme a vrátíme se domů, jsme nevěděli,“ vzpomíná na rok 1989.

Chtěli pravdivě a svobodně informovat o revolučním dění v Československu – Nezávislé tiskové středisko. Ivan Lamper, Jan Ruml nebo třeba Petruška Šustrová a další známá jména z disentu dohromady vytvořili redakci, která psala svobodné zprávy – Informační servis. První číslo vyšlo 20. listopadu 1989. „Vznikalo to samozřejmě na koleni, první dvě vydání vyšla napůl samizdatově,“ říká tehdejší redaktor Jaroslav Spurný. Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

Soud začal řešit kauzu bývalých příslušníků StB, kteří podle obžaloby za minulého režimu donutili k emigraci rodinu Hyblerových. Byla to součást akce Asanace, která měla vybrané signatáře Charty 77 výhrůžkami i násilím přimět, aby opustili republiku. Milan Kopinec a Vladimír Novotný však před soudem odmítli, že by donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Jejich nadřízený a spoluobžalovaný Karel Vykypěl se z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 omluvil. Trojice čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti (StB) Václav Novotný opět stane před soudem. Obvodní soud pro Prahu 4 ho v září zprostil obžaloby z údajné šikany dvou signatářek Charty 77. Žalobce ale s rozhodnutím nesouhlasí a podal proti němu odvolání. Česká televize to zjistila z justiční databáze. Podle státního zástupce se Novotný podílel na odebrání invalidního důchodu obou žen při akci StB s krycím názvem Prevence.