Česká justice chybovala, když kvůli promlčení zamítla žalobu signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka. Žádal odškodnění v souvislosti s nucenou emigrací po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB). Obvodní soud ani Městský soud v Praze žalobě nevyhověly, Hanzlík neuspěl ani u Nejvyššího soudu.
Chartista Hanzlík měl dostat za akci Asanace odškodnění, podle Ústavního soudu nebyl nárok promlčený
- Po vzniku Charty 77 přemýšleli vedoucí komunističtí představitelé v Československu, jak se jejím signatářům pomstít a umlčet ty, kteří proti režimu vystupují. 21. prosince 1977 byl proto vydán rozkaz, na jehož základě se mělo: „Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout vystěhování z ČSSR.“
- Pracovníci StB po celé republice začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat, ale i fyzicky týrat. Mezi postiženými byli například hudebníci Jaroslav Hutka, Milan Hlavsa a Vlastimil Třešňák, duchovní Svatopluk Karásek, Václav Malý a Karol Sidon, spisovatelka Petruška Šustrová nebo herec Pavel Landovský.
Námitku promlčení vznesenou státem nelze akceptovat, plyne z nálezu, který Ústavní soud zveřejnil na svém webu. Žalobou se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ústavní soud ale nálezem nijak nepředjímá, jestli jsou splněny ostatní předpoklady pro přiznání odškodnění, respektive v jaké výši.
Hanzlík zemřel, nárok může přejít na dědice
Petr Hanzlík letos v 75 letech zemřel, potvrdila jeho advokátka Petra Gerlichová. Ústavní soud podle dnešního nálezu neměl o jeho úmrtí povědomí, na obsahu rozhodnutí to ale nic nemění. Obecně platí, že v případě úmrtí může nárok přejít na dědice, musí se ale počkat na vypořádání dědického řízení. Poté bude záležet na postupu soudu prvního stupně. „Očekávám další překážky ze strany Obvodního soudu pro Prahu 7,“ řekla advokátka.
Žalobu podal v roce 2007
Petr Hanzlík po nátlaku StB v roce 1982 odešel i s rodinou do Rakouska, do vlasti se vrátil po pádu totality. Žalobou podanou v roce 2007 se domáhal náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nátlaku příslušníků StB. Žádal dorovnání rozdílu mezi cenou, za kterou musel před vystěhováním prodat dům i s vybavením, a jeho skutečnou hodnotou.
Také požadoval dorovnání rozdílu mezi starobním důchodem, který dostával, a jeho průměrnou výší, na kterou vzhledem k životním okolnostem nedosáhl. Za dům požadoval Hanzlík téměř dvanáct milionů korun, kvůli ušlému důchodu žádal přes sedm set tisíc korun plus pravidelné roční dorovnání.
Justice se neshodovala na tom, kdy k promlčení došlo
Obvodní soud ani Městský soud v Praze žalobě nevyhověly kvůli údajnému promlčení nároku. Hanzlík neuspěl ani u Nejvyššího soudu. Justice se ale během let neshodovala v tom, kdy k promlčení jednotlivých nároků došlo, zda deset let po vystěhování z Československa, nebo deset let po pádu komunistické totality, anebo až v roce 2007, tedy tři roky po odsouzení Jana Puklického, který šéfoval komunistické tajné policii v Brně.
Petr Hanzlík v ústavní stížnosti uvedl, že žalobu podal záměrně teprve poté, co skončilo trestní řízení proti vykonavatelům akce Asanace. Celá akce, jejímž cílem bylo vypudit z Československa odpůrce totality, tak byla podle Hanzlíka postavena mimo zákon.