Státní bezpečnost

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) na tiskové konferenci před odletem do Číny oznámil, že česká delegace bude mít pět cílů. Chce jednat o zahájení další letecké linky mezi zeměmi, o otevření jednání o zrušení vízové povinnosti českých občanů do Číny či realizovat v tuzemsku výstavu terakotové armády. Okamura je také případně připraven s čínskou stranou jednat o případu zadržovaného Čecha. Před odletem jednal i s tajnými službami.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.

Badatel Miroslav Vodrážka vydal knihu s poněkud dlouhým, leč všeříkajícím názvem: Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu. Věnuje se v ní období mezi lety 1948 a 1989.

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.

Už 113 lidem, kteří byli obětí šikany komunistického režimu, vyplatil stát odškodnění. České televizi to potvrdili mluvčí ministerstev spravedlnosti a vnitra, která náhradu vyplácejí. Od minulého září mohou lidé, kteří byli nuceni opustit Československo nebo byli pod takzvaným ochranným dohledem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 tisíc korun. Největším problémem je zpětné dokazování.

Bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu v Československu budou i nadále pobírat snížené důchody. Ústavní soud (ÚS) neveřejně odmítl stížnost někdejšího brněnského stranického funkcionáře, která byla spojená i s návrhem na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Vyplývá to z usnesení v databázi soudu.

Kriminalisté obvinili čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB) kvůli pronásledování herce Tomáše Töpfera v sedmdesátých a osmdesátých letech. Viní je ze zneužití pravomoci úřední osoby, uvedli mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek a vyšetřovatel Ludvík Fiala. StB podle policie Töpfera pronásledovala kvůli kritickým postojům vůči komunistickému režimu a jeho židovské víře. Nyní pětasedmdesátiletý Töpfer řekl, že vyšetřování neinicioval a satisfakci necítí.

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.

O spolupráci současného ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) s komunistickou Státní bezpečností (StB) se vědělo, sám ji před lety přiznal. Nebyly však známé její podrobnosti – zda Klempíř opravdu donášel na někoho určitého a jak aktivní sám byl. Tyto informace nyní odhalily archivy Státní bezpečnosti, a to složky lidí z prostředí, o které měla StB zájem. Ukázalo se, že zprávy od Klempíře, s krycím jménem Olda, byly pro důstojníky zásadní. Udání konkrétních lidí tehdy ovlivnilo jejich další osudy. S jedním z nich mluvili Reportéři ČT.

Poslanci se ve čtvrtek v podvečer sešli kvůli možnému budoucímu střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Svolání mimořádné schůze dolní komory podnítili zákonodárci sněmovní menšiny ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Na úvod schůze hovořil zhruba hodinu a půl sám Babiš. Jak vyřeší hrozící střet zájmů, však neobjasnil. Závěr v podobě usnesení jednání nepřineslo.

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL, Pirátů nebo Motoristů.

Šestá nejoblíbenější kniha v Česku – Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho – vyšla poprvé v češtině před šedesáti lety. Historický román o egyptském lékaři tehdy přeložila Marta Hellmuthová, která si knihu přečetla poprvé právě při svém pobytu v Egyptě. Rozhodla se dokonce sama naučit finsky, aby román mohla přeložit přímo z originálu. Pro komunisty se i se svým manželem ale stala nepohodlnou a překlad oblíbené knihy musela dokonce dokončit jako politická vězenkyně ze mřížemi v Pardubicích.

Zpěvačka Marta Kubišová převzala od zástupců ministerstva obrany a Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) osvědčení účastníka třetího odboje. Sama o něj nežádala, s jejím souhlasem tak učinil ÚSTR, který může o osvědčení žádat díky loňské změně zákona. Ústav zároveň připravil dokumenty dokládající sledování Kubišové StB. Zpěvačka nesměla veřejně vystupovat od února 1970, byla signatářkou Charty 77 a později i její mluvčí.

Soud rehabilitoval skupinu disidentů, kteří byli za komunismu vězněni v celách předběžného zadržení. Jsou mezi nimi například redaktor samizdatového časopisu Střední Evropa Luděk Bednář, evangelický kněz Miloš Rejchrt a hudebník Vlastimil Třešňák. Kromě rehabilitace soud přiznal i finanční odškodnění. Jeho výši ale advokát Lubomír Müller zastupující disidenty nepovažuje za přiměřenou. Dalšími případy se justice nadále zabývá.

Jejich tempo bylo vražedné. Před 75 lety komunisté dokončili takzvanou akci LUX, ve které chtěli odstranit z armády nepohodlné důstojníky. Pod vedením Bedřicha Reicina a Karla Švába několik prověřených mužů z 5. oddělení Hlavního štábu pročítalo desítky tisíc stran dokumentů a hledalo mezi sebou třídní nepřátele. Workoholik Reicin tlačil maximálně na jejich výkon, který někteří jeho podřízení odnesli dokonce infarktem a mozkovou mrtvicí. Svého cíle ale dosáhli – ve vykonstruovaných procesech bylo na mnoho let posláno do vězení několik desítek důstojníků. Revoluce ale požírá své děti – a tak se při hledání vnitřních nepřátel nakonec přišlo na to, že jsou jimi i sami Reicin se Švábem.

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Senátoři podpořili odškodnění pro ty, které komunistický režim donutil k emigraci nebo na ně uvalil takzvaný ochranný dohled. Podle písničkáře a někdejšího disidenta Jaroslava Hutky jde 36 let po pádu komunistického režimu o „jakýsi druh vyrovnání“, sdělil v Událostech, komentářích.

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.