Státní bezpečnost

Před nuceným odjezdem za hranice bydlela Ivanka Lefeuvre v pražském bytě. Jeho okna směřují do ulice Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. V bytě se scházeli členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedna ze schůzek byla pečlivě zaznamenaná. Přerušilo ji násilné vniknutí příslušníků bezpečnosti. To měla Lefeuvre deset dní před porodem.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Uzavření smíru slovenského ministerstva vnitra s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence jako agenta komunistické Státní bezpečnosti je podle českého historika a ředitele Muzea paměti XX. století v Praze Petra Blažka naprosto výjimečné. „Není to něco běžného,“ řekl v ČT24. „Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti,“ uvedl Blažek. Slovenské vnitro oznámilo, že Babiš byl jako agent totalitní rozvědky evidován neoprávněně.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Opomenutý, ale zajímavý dokument objevili badatelé v Archivu bezpečnostních složek (ABS). Popisuje přestřelku mezi příslušníky Státní bezpečnosti (StB). Došlo k ní koncem čtyřicátých let v Praze. Podle historiků je důkazem chaosu, který v tajné policii panoval nedlouho po komunistickém převratu.

V čele studentského průvodu ze 17. listopadu 1989 šlo nejspíš i několik příslušníků Státní bezpečnosti. Ukázaly to první výsledky analýzy dosud nezveřejněných fotografií.

Za to, že svou činností rozložili kapelu Pražský výběr a zavinili zákaz jejich veřejného vystupování, dostali bývalí příslušníci Státní bezpečnosti (StB) Jiří Karásek a Václav Sklenář dvouleté podmíněné a peněžité tresty. Muži uzavřeli se státní zástupkyní dohodu o vině a trestu, kterou v pondělí soud schválil. Rozhodnutí je pravomocné.

V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o dvacet let později.

Ústav pro studium totalitních režimů navrhuje odškodnit oběti akce Asanace částkou sto tisíc korun. Vypracovat možnosti kompenzace mu zadala vláda. Operace komunistické státní bezpečnosti poškozovala například signatáře Charty 77. Disidenti čelili psychickému i fyzickému nátlaku a byli nuceni k emigraci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o symbolickém narovnání nenapravitelné křivdy.

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.

Akce s názvem Neptun, kterou v roce 1964 zorganizovala československá Státní bezpečnost, by se dobře vyjímala i ve špionážním románu o Jamesi Bondovi. Nechybělo v ní tajemné jezero, ukryté nacistické písemnosti nebo zvědaví novináři, kterým se – alespoň na první pohled – podařilo přijít na stopu dokumentům z druhé světové války. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden, nalezených na dně Černého jezera na Šumavě, od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Do druhé půlky vstoupil osmidílný seriál České televize a německé ZDF To se vysvětlí, soudruzi. Jde v něm o vyšetřování nadpřirozených událostí v Československu osmdesátých let, které nakonec tak úplně nadpřirozené nejsou. To vše pod dohledem „zlé“ a „hodné“ Státní bezpečnosti. Tu hodnou představuje dnes hodně obsazovaný herec Leoš Noha. „No, byla to věru krušná práce, ale jsem se svým výsledkem spokojený,“ řekl Noha v pořadu Interview ČT24 o tom, jak dostat do role vtip.

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Někdejší redaktorka československé sekce a až do roku 2005 šéfka slovenského vysílání BBC World Service Terézia Javorská podle archivních materiálů působila jako spolupracovnice a později agentka Státní bezpečnosti (StB) komunistického Československa. Server Hlídací pes ve středu upozornil na to, že informace z archivů StB dohledal v Praze reportér britského deníku Daily Mail Tom Kelly.

Odvolací soud pravomocně potvrdil dvouletou podmínku třiasedmdesátiletému někdejšímu příslušníkovi komunistické Státní bezpečnosti (StB) Janu Hatašovi. Zrušil mu ale peněžitý trest ve výši 150 tisíc korun. Podle spisu muž šikanoval právníka, který podepsal Chartu 77, psychicky ho ničil, nechal jej připravit o práci či mu rozvracel rodinu. Hataš vinu odmítá a tvrdí, že se pouze řídil pokyny nadřízených.

Česká pravoslavná církev obměnila vedení a chystá kontrolu hospodaření. Funkci opustil jeden z klíčových můžu – tajemník arcibiskupa Igor Střelec. Čelil kritice některých duchovních a věřících kvůli minulosti v StB i kvůli kontaktům s ruskými podnikajícími politiky.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.

Během 17. listopadu 1989 sehráli významnou roli příslušníci StB, kteří sledovali studentskou manifestaci a poté řešili zásah proti demonstrantům. Archiv bezpečnostních složek uchovává spisy, které ukazují, jakým způsobem StB v dekádách před sametovou revolucí sledovala oponenty režimu, často v civilním oblečení a škodovkách. Velké množství materiálů mapujících práci StB se již podařilo digitalizovat a jsou dostupné v rámci eBadatelny, řekl v pořadu Události, komentáře zástupce ředitele Archivu bezpečnostních složek Tomáš Bursík.

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

Státní zástupci odmítli znovu otevřít takzvaný případ Olšanských hřbitovů, ve kterém místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr odsoudil v osmdesátých letech na základě vyšetřování StB tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům. O tom, že by byly výpovědi vynucené nebo došlo k mučení, policie důkazy nemá. Kauza byla jedním z důvodů, proč se Fremr vzdal nominace na Ústavní soud.