Státní bezpečnost strana 5 z 5

Slovensko sníží penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Ve středu o tom rozhodl parlament, který zákon o odebrání nezasloužených výhod schválil. Podle odhadů by se norma mohla vztahovat zhruba na pět tisíc lidí.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Písničkář Jaroslav Hutka nedávno vyhrál soud s hudebním publicistou Karlem Srpem, o kterém prohlásil, že na něj donášel Státní bezpečnosti. Za minulého režimu Hutka utekl na Západ. A není to tak dlouho, co se znovu stal otcem. V Interview ČT24 mluví o práci během pandemie, emigraci i významu svých písní.

Laičtí soudci budou dál spolurozhodovat o většině trestů i o pracovně-právních sporech. Sněmovna souhlasila s názorem Senátu, který nakonec podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta ještě v březnu hájila omezení přísedících jenom na souzení úmyslných zločinů se sazbou nad deset let a to, aby laici nesoudili hospodářskou kriminalitu.

Pořad Reportéři ČT před šesti lety ukázal, že v Česku vznikají ozbrojené organizace, které vyjadřují loajalitu ruskému autoritářskému režimu a neváhaly by obrátit zbraně proti vlastní vládě. Někteří jejich členové si přitom zajeli osvojit bojové zkušenosti na východoukrajinský Donbas, kde trvá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, prostřednictvím proruských separatistů. Těšili se také podpoře některých vrcholných politiků, a to například z KSČM nebo SPD. Reportáž natočil Ondřej Golis a Karel Vrána.

Soud překvapivě přerušil hlavní líčení v případu Asanace. Předsedkyně senátu Olga Kalašová po opakovaných stížnostech advokátů obžalovaných rozhodla o své vlastní podjatosti. Je tak možné, že se celé hlavní líčení vrátí na začátek. Soud se týká nuceného odchodu manželů Ivanky a Martina Hyblerových po nátlaku StB do zahraničí na začátku 80. let.

Lidé v západních Čechách během víkendu slavili 76. výročí osvobození americkou armádou. Za komunismu se o americkém podílu na československém osvobození mlčelo;  američtí diplomaté se sice vydávali do míst osvobozených jejich vojáky, průběh těchto cest ale pečlivě monitorovala Státní bezpečnost. A pořídila stovky snímků pracovníků americké ambasády i těch, kteří se s nimi v západních Čechách setkali. Tématem se zabýval v pořadu Reportéři ČT Karel Vrána.

Slovenští představitelé někdejšího komunistického režimu a pracovníci některých jeho bezpečnostních složek by mohli dostávat nižší penze. Návrh příslušného zákona vládních stran v prvním čtení schválila ve čtvrtek slovenská sněmovna. Snížení důchodů by se mohlo dotknout sedmi tisíc lidí.

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Soudům se nedaří uzavřít procesy s bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti. Například čtvrteční líčení v kauze Asanace se za pět hodin nepohnulo z místa kvůli námitkám a požadavkům obhájce někdejšího vysokého důstojníka StB Karla Vykypěla.

Chirurg a dlouholetý primář ivančické nemocnice, dnes dvaadevadesátiletý Richard Kania, léčil nejen vrcholové sportovce, ale také disidenty, kněží a řádové sestry. Mezi jeho pacienty patřili například i Emil Zátopek nebo Milan Kundera. V polovině 60. let se dostal na kliniku v Americe, kde pracoval tři roky. Do normalizačního Československa se ale na rozdíl od bratra –⁠ také lékaře –⁠ vrátil a nelituje.

Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) předložil soudu jako další dokument k údajné spolupráci českého premiéra Andreje Babiše (ANO) s komunistickou Státní bezpečností (StB) nově nalezenou kartu agenta. Uvedl to v pátek server Seznam Zprávy. Babiš v pátek spolupráci s tajnou policií totalitního režimu opět popřel. Řekl, že StB vedla v evidenci lidi bez jejich vědomí. Podle serveru se Babišův advokát k novému důkazu zatím soudu nevyjádřil.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Alexej Nikolajevič Kelin se narodil uprostřed druhé světové války v Československu. Jeho otec byl ale ruský emigrant. Donský kozák a student medicíny utekl ze sovětského Ruska v roce 1921 a díky Masarykově záchranné akci medicínu dostudoval v Praze. Rodina to neměla kvůli svému původu jednoduché. Perzekuci a problémům musela čelit na konci druhé světové války, i za totalitního režimu, který následoval.

Bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti (StB) Jaroslav Maryško přijal dohodu o vině a trestu v kauze cílené šikany tuzemských disidentů. Příslušníci StB na přelomu 70. a 80. let při akci Asanace lidi nepohodlné komunistickému režimu opakovaně vyslýchali, vyhrožovali jim a nutili je k emigraci. Soud dohodu obžalovaného se státní zástupkyní schválil a udělil Maryškovi podmíněný dvouletý trest se zkušební dobou na jeden rok.

Už na konci 40. let si dali komunisté za cíl zničit katolickou církev. Obávali se jejího vlivu na veřejnost, a proto se rozhodli vymazat z veřejného povědomí biskupy, které roky izolovali na několika tajných místech v celé republice. Biskupové trpěli v internaci i hlady, nevěděli, kde jsou a nesměli se stýkat s okolím. Mnozí pak vlivem prožitých útrap zemřeli. U tří z nich probíhá v současnosti proces blahořečení.

Příběhy sedmi lidí, kteří spolupracovali se Státní bezpečností, spojila nová kniha Ústavu pro studium totalitních režimů. Pod názvem Člověk v soukolí StB vede k zamyšlení, že spolupracovníky „estébáků“ není vždy možné jednoznačně pokládat za zrádce, nebo je obhajovat.

Okresní soud v Pardubicích ve čtvrtek vyhověl návrhu někdejšího disidenta Jiřího Wonky. Domáhal se soudní rehabilitace za omezení osobní svobody. Dva dny v listopadu 1988 byl násilně hospitalizován na psychiatrickém oddělení pardubické nemocnice, kam ho dopravili po zásahu příslušníků Státní bezpečnosti.

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.

Květen 1945, konec války. Radost ze znovunabyté svobody se ale mnohde rychle tavila v hněv proti všemu německému bez ohledu na reálnou vinu. Němečtí civilisté se stávali terčem nadávek a lynčování, ale i vražd. A mstít se chtěl i profesor Vladimír Malý. V prvních poválečných dnech zabil v Českých Budějovicích dvě ženy a pět dětí. Tomu nejmladšímu bylo jen 15 měsíců. Přestože se tak stal jedním z nejhorších masových vrahů na našem území, k soudu se dostal až po šesti letech – zřejmě i vlivem své spolupráce s komunisty.

Soud zamítl žalobu bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa na písničkáře Jaroslava Hutku. Srp se domáhal omluvy za zpěvákovy výroky, že na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Rozhodnutí není pravomocné, Srp s ním nesouhlasí a vadí mu, že ho soud k věci nevyslechl. Hutka své výroky uvedl poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.