Státní bezpečnost strana 4 z 5

Hongkongská policie pokračuje v represích proti aktivistům zapojeným do prodemokratických protestů v roce 2019. Tento týden zatkla čtveřici mladíků, kteří se schovávali před zatykačem. Soud zároveň prodloužil tresty vězení jiné skupině aktivistů, které před dvěma lety dopadla čínská bezpečnost na útěku na Tchaj-wan. Účinným nástrojem perzekucí je zákon o státní bezpečnosti prosazený Pekingem.

Před 120 lety se v Arnolci na Jihlavsku narodil katolický kněz Josef Toufar. Ten se později stal jednou z nejznámějších obětí komunistického pronásledování církve v Československu. Výročí připomenou mše, přednášky i odhalení busty v jeho rodné obci. Katolická církev usiluje již téměř deset let o Toufarovo blahořečení, proces však zdržela pandemie.

V utajení se v Číně koná proces s uneseným miliardářem Siaem Ťien-chuou. Státní bezpečnost ho před pěti lety unesla z Hongkongu v rámci zátahu proti finančním skupinám. Zakladatel společnosti Tomorrow Group s kontakty na špičky komunistické strany je jednou z kořistí v protikorupční kampani prezidenta Si Ťin-pchinga. Konkrétní obvinění i místo konání soudu úřady skrývají.

Bratislavský krajský soud v úterý v obnoveném líčení zamítl žalobu nynějšího šéfa hnutí ANO a bývalého českého premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Soud svůj verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Předseda tříčlenného senátu ve zdůvodnění vysvětlil, že žalovat by bylo třeba slovenské ministerstvo vnitra.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

Objevují se náznaky, že v čínské komunistické straně sílí nesouhlas s politikou současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten za dobu, kdy je ve funkci, postupně omezil kolektivní vedení a většinu moci soustředil do vlastních rukou. Na podzim hodlá zahájit vládu na neomezené období.

Ministerstvo kultury řeší postoj zastupitelství patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice. To je na rozdíl od české pravoslavné církve přímo podřízené ruskému patriarchovi Kirillovi, který veřejně podpořil agresi Kremlu na Ukrajině.

Dvě exploze vyřadily v úterý ráno z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moskva uvedla, že se chce vyhnout situaci, kdy by Podněstří bylo zataženo do konfliktu na Ukrajině.

Někteří duchovní pravoslavné církve kritizují její české vedení. Vadí jim, že se důrazně nedistancovalo od ruské agrese na Ukrajině. Výtky zaznívají i na adresu arcibiskupa a jeho tajemníka, kteří figurují v seznamech Státní bezpečnosti (StB) a mají vazby na Moskvu. Poukazují také na podezřelé hospodaření pravoslavné církve v Česku, jako příklad uvádějí zchátralý zámek v obci Brnky.

Otec Dagmar Šafrové, Cyril Musil, byl předválečný reprezentant v běhu na lyžích a olympionik z roku 1936. Spolu s manželkou za války schovávali na statku ve Studnicích řadu gestapem hledaných lidí, po válce za to dostali Československý válečný kříž. Krátce na to ale skončili v komunistických věznicích. Stavení propadlo státu, dcery se musely vystěhovat a pracovat na státním statku. Dagmar ho získala zpět až po roce 2000.

V osmdesátém devátém ho zastrašovala Státní bezpečnost i někteří vysokoškolští učitelé. Dnes se o to snaží někteří politici. Před třiceti lety Marek Wollner na katedře žurnalistiky spoluorganizoval revoluční dění. Nyní jako šéf reportážní publicistiky České televize odhaluje nepravosti. To, jak se měnila jeho profese i politická kultura nejen směrem k novinářům, přibližuje v nejnovějším podcastu Background ČT24.

Soud ve středu nepravomocně osvobodil bývalé příslušníky StB Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla z obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby. Muži podle žalobců při akci Asanace donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by manželům s dětmi způsobili újmu právě oni. Trojice vinu od počátku odmítá.

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) sáhlo po adaptaci románu spojeného s Ostravou. Spisovatel Ota Filip v autobiografickém Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy použil ostravský region jako hřiště, přes které se přehnala druhá světová válka i komunistický puč. Fotbal v nich hraje důležitou roli. NDM hru uvádí s podtitulem Fotbalový driblink napříč dějinami dvacátého století. Lojzka hraje Robert Finta.

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ztroskotanci a samozvanci – tak přesně před 45 lety nazvali komunisté oficiálně signatáře Charty 77. Ten den vyšel ve stranickém Rudém právu článek, který kritizoval všechny, kteří pod dokument požadující dodržování lidských práv v Československu připojili svůj podpis. Začala tak veřejná část zostuzovací kampaně, která měla za cíl myšlenky Charty co nejdříve odsunout do zapomnění. Podle historiků se to ale nepodařilo, a to hlavně také díky pomoci Západu.

Generální prokuratura zahájila trestní řízení proti Pavlu Minaříkovi, někdejšímu rozvědčíkovi ve službách československého komunistického režimu. Agent Státní bezpečnosti odešel na konci šedesátých let do západního Německa a brzy infiltroval tamní emigrantská sdružení i redakci Rádia Svobodná Evropa. K plánu na odpálení nálože, která by vyřadila z provozu vysílače rozhlasové stanice, ale svolení nedostal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Chuck Norris, který zpívá Ivanu Martinu Jirousovi, nebo Lara Croft coby přemožitelka agentů StB. K nečekaným historickým setkáním dochází v nové inscenaci s názvem Encyklopedie akčního filmu. Sci-fi komedii o svobodných lidech v nesvobodné době uvádí v premiéře pražské Divadlo pod Palmovkou.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp trvá na omluvě od písničkáře Jaroslava Hutky za jeho prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Proti zářijovému rozsudku, podle něhož se mu Hutka omlouvat nemusí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. ČT to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

Politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety, od pondělí připomíná pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina. V takzvaném druhém babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. Kromě trestů vězení v součtu 251 let byl vynesen i jeden trest doživotí a jeden trest smrti, ke kterému byl odsouzený římskokatolický farář z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula. Soudní proces se v tehdejším kině konal od 13. do 15. listopadu 1951.

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.

V Pitíně na Uherskohradišťsku si v sobotu připomněli 60 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Kněz závěr svého života strávil v domácím vězení ve své rezidenci v Olomouci, kde byl 11 let bez kontaktu s okolním světem. Pochován je právě v Pitíně, komunisté totiž zakázali, aby byly jeho ostatky uloženy tam, kde spočívají ostatní olomoučtí arcibiskupové – v katedrále svatého Václava.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.