Státní bezpečnost strana 4 z 5

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ztroskotanci a samozvanci – tak přesně před 45 lety nazvali komunisté oficiálně signatáře Charty 77. Ten den vyšel ve stranickém Rudém právu článek, který kritizoval všechny, kteří pod dokument požadující dodržování lidských práv v Československu připojili svůj podpis. Začala tak veřejná část zostuzovací kampaně, která měla za cíl myšlenky Charty co nejdříve odsunout do zapomnění. Podle historiků se to ale nepodařilo, a to hlavně také díky pomoci Západu.

Generální prokuratura zahájila trestní řízení proti Pavlu Minaříkovi, někdejšímu rozvědčíkovi ve službách československého komunistického režimu. Agent Státní bezpečnosti odešel na konci šedesátých let do západního Německa a brzy infiltroval tamní emigrantská sdružení i redakci Rádia Svobodná Evropa. K plánu na odpálení nálože, která by vyřadila z provozu vysílače rozhlasové stanice, ale svolení nedostal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Chuck Norris, který zpívá Ivanu Martinu Jirousovi, nebo Lara Croft coby přemožitelka agentů StB. K nečekaným historickým setkáním dochází v nové inscenaci s názvem Encyklopedie akčního filmu. Sci-fi komedii o svobodných lidech v nesvobodné době uvádí v premiéře pražské Divadlo pod Palmovkou.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp trvá na omluvě od písničkáře Jaroslava Hutky za jeho prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Proti zářijovému rozsudku, podle něhož se mu Hutka omlouvat nemusí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. ČT to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

Politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety, od pondělí připomíná pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina. V takzvaném druhém babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. Kromě trestů vězení v součtu 251 let byl vynesen i jeden trest doživotí a jeden trest smrti, ke kterému byl odsouzený římskokatolický farář z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula. Soudní proces se v tehdejším kině konal od 13. do 15. listopadu 1951.

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.

V Pitíně na Uherskohradišťsku si v sobotu připomněli 60 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Kněz závěr svého života strávil v domácím vězení ve své rezidenci v Olomouci, kde byl 11 let bez kontaktu s okolním světem. Pochován je právě v Pitíně, komunisté totiž zakázali, aby byly jeho ostatky uloženy tam, kde spočívají ostatní olomoučtí arcibiskupové – v katedrále svatého Václava.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za své prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Ve čtvrtek to pravomocně potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Místo internetu používal výstřižkovou službu, vstával ve čtyři ráno a do sedmi se učil psát na stroji, aby mohl v redakci pracovat na svých textech. Dnes přitom běžně kromě počítače a internetu používá i aplikace k šifrované komunikaci. Jaroslav Spurný je jedním z mála stále píšících českých novinářů, kteří své první články vydávali ještě v samizdatu. Své novinářské začátky, vznik novodobé české žurnalistiky i její vývoj v posledních třech dekádách reportér přibližuje v premiérovém díle podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace.

Soud uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnou z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovala disidenty a nutila je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Oba dva už dříve dostali za týrání odpůrců režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení, což předsedkyně senátu Olga Kalašová označila za dostatečné. Verdikt není pravomocný, obžalovaní i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na případná odvolání.

Slovenský generální prokurátor zrušil stíhání spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka, kterého loni v prosinci policie obvinila z korupce a z praní špinavých peněz v souvislosti se zhruba patnáct let starou korupční aférou zvanou Gorila. Vyplývá to z oznámení prokuratury. Kromě Haščáka bylo zrušeno i stíhání dalších dvou obviněných.

Do závěrečného čtení v Poslanecké sněmovně míří novela, která má v příštím roce přidat důchodcům. Diskuse poslanců se točila i kolem návrhu Mariana Jurečky (KDU-ČSL), aby se snížily důchody lidem exponovaným za minulého režimu. Celkem poslanci navrhli na dvě desítky pozměňovacích návrhů. Strany se s výjimkou poslanců Pirátů a STAN, kteří jsou pro jednorázový příspěvek, shodují nejméně na třísetkorunové valorizaci, většinou ale chtějí ještě vyšší alespoň pro část penzistů.

Tři mrtví komunisté zůstali ležet na chodbě školy v Babicích na Třebíčsku přesně před 70 lety. Čtvrtý byl těžce raněn. Případ nebyl nikdy zcela přesně objasněn, tehdejšímu režimu však posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků bránících se kolektivizaci, které ale probíhalo již v předchozích měsících. V následných procesech bylo odsouzeno na sto lidí, z toho jedenáct z nich k trestu smrti.

Slovensko sníží penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Ve středu o tom rozhodl parlament, který zákon o odebrání nezasloužených výhod schválil. Podle odhadů by se norma mohla vztahovat zhruba na pět tisíc lidí.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Písničkář Jaroslav Hutka nedávno vyhrál soud s hudebním publicistou Karlem Srpem, o kterém prohlásil, že na něj donášel Státní bezpečnosti. Za minulého režimu Hutka utekl na Západ. A není to tak dlouho, co se znovu stal otcem. V Interview ČT24 mluví o práci během pandemie, emigraci i významu svých písní.

Laičtí soudci budou dál spolurozhodovat o většině trestů i o pracovně-právních sporech. Sněmovna souhlasila s názorem Senátu, který nakonec podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta ještě v březnu hájila omezení přísedících jenom na souzení úmyslných zločinů se sazbou nad deset let a to, aby laici nesoudili hospodářskou kriminalitu.

Pořad Reportéři ČT před šesti lety ukázal, že v Česku vznikají ozbrojené organizace, které vyjadřují loajalitu ruskému autoritářskému režimu a neváhaly by obrátit zbraně proti vlastní vládě. Někteří jejich členové si přitom zajeli osvojit bojové zkušenosti na východoukrajinský Donbas, kde trvá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, prostřednictvím proruských separatistů. Těšili se také podpoře některých vrcholných politiků, a to například z KSČM nebo SPD. Reportáž natočil Ondřej Golis a Karel Vrána.