Jiří Arvéd Smíchovský byl mimořádně vzdělaným člověkem, okultistou, ale také spolupracovníkem nacistů i Státní bezpečnosti. Rozporuplnou osobnost si za hlavní postavu svého filmu zvolil Vojtěch Mašek. Stylizovaný historický snímek Arvéd je celovečerním režijním debutem tohoto scenáristy a komiksového kreslíře. V premiéře se představí 3. srpna na závěr Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti. O tři týdny později vstoupí i do českých biografů.
Letní filmovou školu zakončí černý mág a kolaborant Arvéd
Spoluscenárista a autor knižní předlohy Jan Poláček na příběh Jiřího Arvéda Smíchovského narazil, když vyhledával informace o Janu Keferovi, meziválečném astrologovi a vyznavači hermetismu, tedy filozofického směru provázaného s alchymií, magií a astrologií. „To je ten, který se před okupací pokoušel magickými prostředky odstranit Adolfa Hitlera,“ dodává Poláček.
Ve službách zla
Kefera a Arvéda označuje za naprosté protipóly. „Život Jiřího Arvéda Smíchovského byl tak temný a bizarní, že by se mohl stát námětem gotického románu. Výjimečný člověk se dá do služeb zla, aby dosáhl cíle, pro který je ochoten obětovat úplně cokoli, tedy i vlastní život,“ popisuje.
Jiří Arvéd Smíchovský měl doktorát z práv, teologie a filozofie a ovládal pět jazyků. Zajímal se také o okultní nauky a s několika nejbližšími přáteli provozoval praktickou magii. Od té bílé se později obrátil k černé a ve sklepení rodného domu se pokoušel vyvolat démona.
Coby dezertér za první války prošel československými legiemi, napojen byl na zednáře. Za protektorátu spolupracoval s nacisty, když donášel tajné službě Sicherheitsdienst, a po válce s komunistickou StB. Jako kolaborant byl odsouzen na doživotí, za mřížemi donášel Státní bezpečnosti. Ve vězení také v roce 1951 zemřel.
Láká mě absurdita
„Originální příběh, který má v sobě poťouchlou hravost, fantaskno, který může být i zábavný, přestože temné téma nezlehčuje. Film, který se vymyká, klade otázky a nabízí silné obrazy, které, jak věřím, budou doznívat i po jeho zhlédnutí,“ přibližuje snímek Arvéd jeho režisér Vojtěch Mašek. Vytvořil stylizovaný a magickým realismem ovlivněný portrét nejen ústředního hrdiny, ale i doby čtyřicátých a padesátých let.
„Láká mě hlavně absurdita a paradoxy situací a příběhů,“ svěřil se Mašek v rozhovoru pro Letní filmovou školu. Stylizovaná byla i absurdní groteska Okupace, za niž jako spoluscenárista získal Českého lva i cenu kritiky. Na obě ocenění byl nominován i za filmové podobenství Křižáček. Coby komiksový kreslíř zpracoval mimo jiné kuřimskou kauzu nebo osud skutečného Krále Šumavy.
Trailer: Arvéd (zdroj: ČT24)
Představitel Arvéda má v sobě ďábla i citlivost
Představitele Arvéda našel režisér v herci Michalu Kernovi. „V době, kdy jsem se začal zabývat arvédovskou látkou, jsem s ním zkoušel ve Studiu Hrdinů divadlo. A viděl jsem, že má v sobě ďábla a zároveň dokáže být i citlivý. Jeho škála je obrovská a ve filmu byla zatím nevyužitá. Což mě taky zaujalo – diváci si Michala nebudou tolik spojovat s jinými rolemi,“ vysvětlil na LFŠ.
Snímek Arvéd vznikl v koprodukci České televize. Stejně jako zahajovací titul letošní Letní filmové školy – dokument Olgy Sommerové o rockerovi a politikovi Michaelu Kocábovi. Třetí premiérou v programu festivalu byla Kunstkomora, zřejmě poslední film Jana Švankmajera.