Česká televize

Poplatkový web České televize měl tento týden vyšší návštěvnost než za celý loňský rok. Podobně jako ten rozhlasový. Enormní zájem vyvolaly i nepřesné informace, které se v souvislosti s poplatky objevily ve veřejném prostoru.

Novým generálním ředitelem České televize bude od července Hynek Chudárek, který dosud zastával post obchodního ředitele. V tajné volbě ho na příštích šest let podpořila většina radních poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich z volby sám odstoupil. V předchozích dvou kolech totiž obdržel stejný počet hlasů jako Chudárek, a volba tak byla prakticky zablokovaná. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení. V pořadu Události, komentáře mluvili o volbě předseda Rady ČT Karel Novák, zástupce šéfredaktora portálu Mediář.cz Jan Potůček a socioložka médií Marína Urbániková. Do vysílání byl pozván i samotný Chudárek, ale pozvání nepřijal.

Novým generálním ředitelem České televize Rada ČT zvolila obchodního ředitele Hynka Chudárka. Po odstoupení programového ředitele Milana Fridricha dostal od šestnácti přítomných radních třináct hlasů. O výsledku volby informoval radní Ladislav Mrklas. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení ČT, jež chce Chudárek výrazně zredukovat.

Radní České televize ve třech volebních kolech ve středu nevybrali nového generálního ředitele. Finalisty jsou Hynek Chudárek a Milan Fridrich. Volbu radní na týden přerušili. Šéf Rady ČT Karel Novák v Událostech, komentářích přiznal, že situace při hlasování byla patová. Podle šéfredaktora portálu Mediář.cz Ondřeje Austa se za posledních dvacet let nestalo, že by se v prvním dni hlasování nerozhodlo. Pokud by k výběru ředitele nedošlo ani v příštím týdnu, podle mediálního analytika Filipa Rožánka by nejčistším řešením bylo volbu zrušit a vypsat ji znovu.

Rada České televize (ČT) ve středu nezvolila nového generálního ředitele, volbu na týden přerušila. Ani jeden z finalistů nezískal ve třech volebních kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve druhém a třetím kole se radní rozhodovali mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů. Vpodvečer rada ČT volbu generálního ředitele přerušila do příští středy 25. června. Příští týden budou radní opět hlasovat pouze o těchto dvou kandidátech.

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.

Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize (ČT) se přihlásilo 21 zájemců. Jsou mezi nimi lidé z mediální sféry, manažeři či podnikatelé. Konečný počet uchazečů se ale ještě může změnit, některé přihlášky totiž vykazují nedostatky. Vyplývá to z informací, které Rada ČT zveřejnila na webu. Tendr vypsala poté, co na začátku května odvolala po roce a půl ve funkci Jana Součka. Kromě jmen, která se už v minulých dnech objevila v médiích, je na seznamu kandidátů například bývalý člen představenstva společnosti CETIN a někdejší poslanec Michal Frankl, bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom, který letos krátce vedl Součkovu kancelář, mediální právník Aleš Rozehnal a účastníci minulé volby, architekt Ondřej Vrbík a živnostník Ondřej Cón.

Horní komora schválila zákon o podpoře bydlení, který podle vlády pomůže lidem v bytové nouzi. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.

Česká televize připravila k připomenutí osmdesáti let od konce druhé světové války desítky premiérových dokumentů a dílů dokumentárních cyklů. Přinášíme výběr některých z nich, k vidění jsou či budou na obrazovce i v iVysílání.

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.

Stanice ČT24, která spustila své vysílání 2. května 2005, vyžadovala, aby se její zaměstnanci naučili novým metodám a novému rytmu práce, přiblížil bývalý ředitel zpravodajství ČT24 Zdeněk Šámal. Zpravodajství je podle něj „umění možného“. Vývoj technologií následně umožnil, aby stanice rozšířila svůj obsah, například o takzvané breaking news přenášené z různých koutů světa, sdělil ředitel divize Zpravodajství a publicistika ČT Petr Mrzena v pořadu 90' ČT24, který moderovala Klára Radilová.

ČT24 vysílá přesně dvacet let. V roce 2024 se navíc kanál stal nejsledovanější veřejnoprávní zpravodajskou stanicí v Evropě. 74 procent diváků ji považuje za důvěryhodnou a jen v loňském roce si ji zapnulo přes sedm milionů diváků.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Na charitativní sbírku Pomozte dětem lidé přispěli přes 9,3 milionu korun. Na závěr benefičního večera, který vysílala Česká televize, to řekli moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen. Sbírka, jejímž maskotem je žluté kuře s plovacím kruhem, podporuje desítky projektů, které pomáhají především znevýhodněným a ohroženým dětem. V pořadu mohli lidé vidět reportáže o tom, jakou pomoc vybrané organizace dětem poskytují. Při loňském benefičním večeru se vybralo 11,4 milionu korun.

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.

Senát ve středu schválil, že poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas se zřejmě od května zvýší. Novela, již nyní dostane k podpisu prezident, rozšiřuje okruh poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do pětadvaceti zaměstnanců. Horní komora ještě předtím v úvodním kole projednávání podpořila ústavní právo Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) kontrolovat zmíněná média.

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.

Zpravodajský web ČT24 představuje novou verzi mobilní aplikace. Přináší moderní uživatelské prostředí, novou sekci krátkých zpráv, možnost přidání widgetů s hlavními zprávami na plochu nebo tmavý režim. Přepracovaný vzhled nabídne jak pro mobilní telefony, tak pro tablety.

Sněmovna v pátek odpoledne přerušila závěrečné schvalování velké mediální novely, která mimo jiné zahrnuje růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, do středy 5. března, kdy mají poslanci o podobě vládní novely hlasovat. Páteční debatu provázely i osobní spory a slovní výpady. Žádný ze tří desítek zákonodárců, kteří se přihlásili do běžné diskuse, se ke slovu dosud nedostal.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Sněmovna měla pokračovat v závěrečném schvalování novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Poslanci schválili program schůze po třech hodinách. Následně bylo svoláno jednání grémia kvůli nevoli vládního tábora, kterou vyvolala žádost SPD o přestávku až do konce jednacího dne. Situací se zabývalo sněmovní grémium, které schůzi přerušilo do čtvrtka.