TÉMA

Protektorát Čechy a Morava

O dehumanizaci Židů za protektorátu nebo roli tehdejších médií diskutovalo Názorové fórum Památníku ticha

Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava lze vnímat jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky připravovalo. Čtvrté Názorové fórum pořádané Památníkem ticha se opět zaměřilo na méně připomínané vrstvy známých událostí, které ale mohou být důležitým mementem i pro současnost.
19. 3. 2024Aktualizováno19. 3. 2024, 17:34|

Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 23:11|

Strach a nejistota, popisuje pamětnice začátek nacistické okupace

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.
15. 3. 2024|

Hitler před 85 lety sliboval dávku svobody, za pár hodin byl s vojsky v Praze

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 14:18|

Výtvarník dvou odbojů. Vojtěch Preissig bojoval grafikou, svůj život ale prohrál

Vojtěch Preissig patřil k předním českým grafikům, učil se i u Alfonse Muchy, jeho tvorbu zásadně nasměrovala doba, ve které žil – do jeho osudu zasáhly oba dva světové konflikty. Preissig dal opakovaně svůj talent do služeb odboje, což ho nakonec stálo život. Především jako výtvarníka legionářů a později protinacistického odporu ho připomíná aktuální výstava v pražském Muzeu československých legií. Vznikla u příležitosti stopadesátého výročí Preissigova narození.
2. 8. 2023|

Za odvahu zaplatili cenu nejvyšší. Den národního vzdoru připomněl operaci Anthropoid

Lidé si v sobotu v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.
27. 5. 2023|

První výsadek do protektorátu skončil neúspěšně, parašutista seskočil o 460 kilometrů dál

V noci na pondělí uplynulo dvaaosmdesát let od chvíle, kdy byl z Londýna vyslán první parašutista do Protektorátu Čechy a Morava. Místem výsadku mělo být Kolínsko, nakonec ale Otmar Riedl, jediný člen výsadku Benjamin, seskočil na rakousko-italských hranicích. Tedy o skoro pět set kilometrů dál.
17. 4. 2023|

Naše historie by měla být poučením pro celou Evropu, řekl Vystrčil k výročí začátku nacistické okupace

Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.
15. 3. 2023|

Sokol František Pecháček cvičil na olympiádě i na lodi, zemřel za pomoc atentátníkům na Heydricha

Česká obec sokolská si v únoru připomíná narození i úmrtí gymnasty a olympionika Františka Pecháčka. Za protektorátu byl zapojen do pomoci parašutistům, kteří měli provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté ho zatkli a zemřel v koncentračním táboře. Sokol, s nímž byl Pecháček spojen jako cvičitel i odbojář, nechal kamery České televize nahlédnout do Pecháčkova soukromého fotoalba.
19. 2. 2023|

Vliv hrůzy holocaustu se přenesl z přeživších na jejich potomky, tvrdí neurolog

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.
28. 1. 2023|

Na Vltavě se rozezněl Zvon #9801. Trvalé umístění časem najde symbolicky na Rohanském ostrově

Na pontonu u pražského Smetanova nábřeží umístili zvoníci ze spolku Sanctus Castulus velký památeční Zvon #9801 připomínající osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisti z protektorátu Čechy a Morava do Německa. Na nynějším místě u takzvaného čapadla bude zvon nejméně do konce září, poté se na pontonu přesune jinam. V budoucnu, předběžně od roku 2024, má být zvon trvale ve zvonici na Rohanském ostrově.
28. 8. 2022|

Letní filmovou školu zakončí černý mág a kolaborant Arvéd

Jiří Arvéd Smíchovský byl mimořádně vzdělaným člověkem, okultistou, ale také spolupracovníkem nacistů i Státní bezpečnosti. Rozporuplnou osobnost si za hlavní postavu svého filmu zvolil Vojtěch Mašek. Stylizovaný historický snímek Arvéd je celovečerním režijním debutem tohoto scenáristy a komiksového kreslíře. V premiéře se představí 3. srpna na závěr Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti. O tři týdny později vstoupí i do českých biografů.
3. 8. 2022|

Jak vznikala unikátní série spotů ZLO|ČINY heydrichiády: Tvůrci dbali i na nejmenší detaily

Autentické repliky, dobové kostýmy i skutečné lokace klíčových historických událostí nabídla série spotů, které rekonstruují události heydrichiády. Diváci je v posledních týdnech mohli pravidelně sledovat ve vysílání České televize. Tvůrci chtěli přiblížit tuto významnou kapitolu českých dějin nejen co nejvěrněji, ale postavit diváky do role protagonistů. Klíčové momenty tak sledují „jejich očima“.
25. 6. 2022|

Nacisty přivedla do Ležáků vysílačka, obec zlikvidovali před 80 lety. Pietní program potrvá celý den

Před osmdesáti lety, 24. června 1942, nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku jako pomstu za útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památník Ležáky připravil na pátek celodenní pietní program. U bývalého Švandova mlýna se také uskuteční první klapka natáčení nového filmu Ležáky.
24. 6. 2022|

„Byli tam vlastenci i zrádci,“ říká dokumentarista o protektorátní organizaci, která měla změnit mládež k nepoznání

V nacistickém Německu zřídili Hitlerjugend, Slovenský štát měl Hlinkovu mládež, v protektorátu vzniklo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Do povinné služby, stavěné na nacionálně-socialistických idejích, se zapojilo na půl milionu lidí. Přesto současná veřejnost o této organizaci nemá příliš povědomí. „Kdo by se tím chtěl chlubit,“ poznamenal v Interview ČT24 autor dokumentu Kuratorium Ondřej Veverka. Ve svém snímku nashromáždil množství archivních materiálů a především zachytil výpovědi posledních pamětníků. Dokument Kuratorium je dostupný v iVysílání.
22. 6. 2022|

„Je důležité, aby děti znaly, co se tu odehrálo," zaznělo na pietním shromáždění k výročí vypálení Ležáků

Osmdesáté výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku a vyvraždění tamních obyvatel nacisty připomnělo v neděli pietní shromáždění v místech, kde vesnice stála. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. K pietní akci se připojily stovky lidí, včetně jedné z přeživší.
19. 6. 2022Aktualizováno19. 6. 2022, 11:24|

Heydrich umíral a v Lidicích už se zatýkalo. Vše spustil před 80 lety nevinný milostný dopis

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.
4. 6. 2022|

Způsob, jakým Ukrajina zvládá ruskou invazi, je velkou lekcí, říká spisovatel Kosatík

Spisovatel Pavel Kosatík v Interview ČT24 řekl, že likvidace Reinharda Heydricha před osmdesáti lety byla světodějnou událostí. Kdyby se nestala, hrozilo by prý, že národ zcela zdegeneruje. V souvislosti s válkou na Ukrajině mluví o tom, že Rusko vede konflikt způsobem, jaký se používal před sto lety. Ukrajinci mají podle Kosatíka morálku, jaké Rusové konkurovat nemohou. S českými elitami spisovatel není spokojen, doba si podle něj bude žádat nekonvenční politická řešení.
30. 5. 2022|

Jednoho z prvních zatčených odbojářů po atentátu na Heydricha nacisté nezlomili

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.
29. 5. 2022|

Před 80 lety vybuchla pod mercedesem v horní Libni bomba. Hrdinové splnili úkol, Heydrich po týdnu zemřel

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.
27. 5. 2022|

Soud povolil obnovu procesu s generálem Syrovým a bývalým premiérem Beranem

Případ generála Jana Syrového a bývalého premiéra Rudolfa Berana se znovu otevírá. Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek z roku 1947 a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit. Pro ČT to uvedl advokát Lubomír Müller, který žádost o obnovení procesu podal jménem praprasynovce generála Syrového. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení.
3. 5. 2022|

Rodina si až po 79 letech mohla přečíst dopis na rozloučenou od popraveného odbojáře Bobáka

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.
1. 5. 2022|

Heydrichovo stanné právo skončilo před 80 lety. Myslel si, že zničil odboj, ten zatím chystal jeho smrt

Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.
21. 1. 2022|

Na troskách ghetta budeme se smát, zpívali si v Terezíně. Ten ale nebyl přestupní stanicí domů

Terezínské ghetto bylo místem protikladů. O naději na konec utrpení tu Židé mohli zpívat svobodněji než kde jinde v protektorátu, jenomže tato benevolence byla jen divadlem pro vnější svět. Nedobrovolné obyvatele přeplněného města decimoval hlad a nemoci, byli vystaveni krutosti svých věznitelů – a všudypřítomný byl strach, že deportované čeká „něco horšího“. Tušení vzrostlo, když do Terezína vlaky už nejen přijížděly, ale začaly i odjíždět. „Ghetto Theresienstadt a transporty na východ“ je tématem třetího dílu Příběhů 20. století, které ve třetí řadě mapují okolnosti holocaustu v českých zemích. Zdokumentované výpovědi přeživších vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.
7. 11. 2021|