Protektorát Čechy a Morava strana 2 z 3

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Na pontonu u pražského Smetanova nábřeží umístili zvoníci ze spolku Sanctus Castulus velký památeční Zvon #9801 připomínající osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisti z protektorátu Čechy a Morava do Německa. Na nynějším místě u takzvaného čapadla bude zvon nejméně do konce září, poté se na pontonu přesune jinam. V budoucnu, předběžně od roku 2024, má být zvon trvale ve zvonici na Rohanském ostrově.

Jiří Arvéd Smíchovský byl mimořádně vzdělaným člověkem, okultistou, ale také spolupracovníkem nacistů i Státní bezpečnosti. Rozporuplnou osobnost si za hlavní postavu svého filmu zvolil Vojtěch Mašek. Stylizovaný historický snímek Arvéd je celovečerním režijním debutem tohoto scenáristy a komiksového kreslíře. V premiéře se představí 3. srpna na závěr Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti. O tři týdny později vstoupí i do českých biografů.

Autentické repliky, dobové kostýmy i skutečné lokace klíčových historických událostí nabídla série spotů, které rekonstruují události heydrichiády. Diváci je v posledních týdnech mohli pravidelně sledovat ve vysílání České televize. Tvůrci chtěli přiblížit tuto významnou kapitolu českých dějin nejen co nejvěrněji, ale postavit diváky do role protagonistů. Klíčové momenty tak sledují „jejich očima“.

Před osmdesáti lety, 24. června 1942, nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku jako pomstu za útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památník Ležáky připravil na pátek celodenní pietní program. U bývalého Švandova mlýna se také uskuteční první klapka natáčení nového filmu Ležáky.

V nacistickém Německu zřídili Hitlerjugend, Slovenský štát měl Hlinkovu mládež, v protektorátu vzniklo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Do povinné služby, stavěné na nacionálně-socialistických idejích, se zapojilo na půl milionu lidí. Přesto současná veřejnost o této organizaci nemá příliš povědomí. „Kdo by se tím chtěl chlubit,“ poznamenal v Interview ČT24 autor dokumentu Kuratorium Ondřej Veverka. Ve svém snímku nashromáždil množství archivních materiálů a především zachytil výpovědi posledních pamětníků. Dokument Kuratorium je dostupný v iVysílání.

Osmdesáté výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku a vyvraždění tamních obyvatel nacisty připomnělo v neděli pietní shromáždění v místech, kde vesnice stála. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. K pietní akci se připojily stovky lidí, včetně jedné z přeživší.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Spisovatel Pavel Kosatík v Interview ČT24 řekl, že likvidace Reinharda Heydricha před osmdesáti lety byla světodějnou událostí. Kdyby se nestala, hrozilo by prý, že národ zcela zdegeneruje. V souvislosti s válkou na Ukrajině mluví o tom, že Rusko vede konflikt způsobem, jaký se používal před sto lety. Ukrajinci mají podle Kosatíka morálku, jaké Rusové konkurovat nemohou. S českými elitami spisovatel není spokojen, doba si podle něj bude žádat nekonvenční politická řešení.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Případ generála Jana Syrového a bývalého premiéra Rudolfa Berana se znovu otevírá. Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek z roku 1947 a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit. Pro ČT to uvedl advokát Lubomír Müller, který žádost o obnovení procesu podal jménem praprasynovce generála Syrového. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.

Terezínské ghetto bylo místem protikladů. O naději na konec utrpení tu Židé mohli zpívat svobodněji než kde jinde v protektorátu, jenomže tato benevolence byla jen divadlem pro vnější svět. Nedobrovolné obyvatele přeplněného města decimoval hlad a nemoci, byli vystaveni krutosti svých věznitelů – a všudypřítomný byl strach, že deportované čeká „něco horšího“. Tušení vzrostlo, když do Terezína vlaky už nejen přijížděly, ale začaly i odjíždět. „Ghetto Theresienstadt a transporty na východ“ je tématem třetího dílu Příběhů 20. století, které ve třetí řadě mapují okolnosti holocaustu v českých zemích. Zdokumentované výpovědi přeživších vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Plzeňský Spolek W21, který sdružuje autory a podporuje literární život, chce získat peníze na pamětní desku židovské dívky Věry Kohnové. Dvanáctiletá dívka odjela spolu s dalšími plzeňskými Židy v lednu 1942 v jednom z transportů do koncentračního tábora v Terezíně a později do koncentračního tábora Izbica, kde zřejmě s celou rodinou zemřela. Deníček, který si šest měsíců před transportem psala, bývá přirovnáván k deníku Anny Frankové.

Při železničním neštěstí, které se stalo 18. září 1941 na nádraží v Brně-Židenicích, zahynulo osmnáct lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Opožděný rychlík ve směru od Prahy zde v časných ranních hodinách najel do velké skupiny dělníků, která čekala na vlak do nedalekých Adamovských strojíren.

Historikům z Muzea Policie se naskytla unikátní možnost doplnit jeden ze střípků v případu smrti protektorátního četníka Františka Ometáka. Středočeská obec, které patří jeho hrob, se rozhodla místo zrekonstruovat a při té příležitosti byla vyzvednuta i rakev s ostatky. Cílem expertů je najít střelu, která muže 30. dubna 1942 zabila.

Vzpomínky pamětníků dávných událostí pomáhají badatelům upřesňovat historii. Lidí s osobní zkušeností ale ubývá. Jak je důležitý takový svědek, teď zjistili historici v případu Klause Heydricha, syna zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jasné je nyní třeba to, kam byl přesně desetiletý chlapec v roce 1943 v zahradě zámku v Panenských Břežanech pohřben.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

V Dobříši u tamní hájovny v pátek odhalili pamětní desku legendárnímu odbojáři a členu skupiny Tři králové Josefu Balabánovi. Od jara 1939 byl Balabán součástí užšího vedení odbojové organizace Obrana národa, podílel se na získávání zpravodajských informací a diverzních akcích proti nacistickému Německu. V roce 1941 ho zatklo gestapo, popraven byl v říjnu stejného roku.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

Před 79 lety – 13. února 1942 – proběhla v koncentračním táboře Mauthausen první hromadná exekuce českých politických vězňů. Jedenáct spolupracovníků odboje nacisté zavraždili velmi krutým způsobem: benzenovou injekcí do srdce.