Protektorát Čechy a Morava strana 3 z 3

V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim-Březinka zavražděno téměř tři tisíce Romů ze čtrnácti zemí světa. Od roku 2014 si Polsko tuto událost připomíná jako Den národní památky Romů a u této příležitosti se v Osvětimi konaly pietní akce. Účastnila se jich i dvacítka přeživších či náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth.

Bylo pozdní odpoledne, sedmý máj – a na vyšehradském hřbitově byl podruhé pohřbíván Karel Hynek Mácha. Básníkovy ostatky byly převezeny do rodné Prahy více než století po jeho smrti. Druhý pohřeb v roce 1939 se pak stal manifestací Čechů proti nacistické okupaci.

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.

Česká metropole si připomněla výročí Pražského povstání, které vypuklo 5. května 1945. Obyvatelé hlavního města zahájili na konci války ozbrojený odpor proti nacistům, kteří se snažili povstání potlačit silou. Ve městě vzniklo na dva tisíce barikád a na stranu českých povstalců se postavili taky ruští vlasovci. Boje skončily 9. května po příjezdu jednotek sovětské armády.

V noci ze 3. na 4. dubna 1944 seskočila nedaleko Vysoké nad Labem tříčlenná skupina Barium. Vojáci měli za úkol zmobilizovat místní odbojáře, to se jim dařilo až do ledna 1945, kdy byla skupina odhalena. Akce Barium je považována za jeden z nejúspěšnějších výsadků v protektorátu za druhé světové války. Obyvatelé Vysoké nad Labem si 75. výročí události připomínali ve středu odpoledne a večer.

V ranní sněhové plískanici 15. března 1939 vjely na území Československa první německé okupační jednotky. Přijely tak, jak byly zvyklé z Říše: po pravé straně vozovky. Stejné pravidlo Němci záhy zavedli v celém protektorátu. Československo však mělo ke změně nakročeno už o několik let dříve.

Zřízení protektorátu Čechy a Morava zasáhlo do všech oblastí okupované země. Neminulo ani filmový průmysl, tím spíš, že nacisté si velmi dobře uvědomovali sílu filmu coby nástroje propagandy. Jak se tuzemská kinematografie s příchodem okupantů proměnila, přibližuje v rozhovoru filmový historik Pavel Taussig.

Pokud nějaká skupina obyvatelstva Československa pocítila v roce 1939 tvrdě zřízení takzvaného protektorátu Čechy a Morava, byli to Židé. Záhy po jeho ustavení eskalovala antisemitská politika, Židé začali přicházet o práva i majetek, a když se začalo s masovými deportacemi, tak i o život.

Průmysl protektorátu byl pro nacistické Německo velkou kořistí a nově příchozí okupanti měli zájem o všechny české a moravské strojní závody. „V protektorátu pracovalo asi tři sta velkých firem, které vyráběly prakticky všechno od bedniček na náboje přes opasky, uniformy a boty až po dělostřelecké granáty, děla, tanky nebo motory do latadel,“ popisuje publicista Zdeněk Roučka, autor knihy Práce je čest! aneb Plzeň a Škodovka za protektorátu.