Před 75 lety zažili ničivé bombardování obyvatelé Chebu i Brna. Sověti byli přesnější než Američané, říká historik

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Sovětský nálet na Brno 8. dubna 1945 byl zvlášt ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni. Krátce po patnácté hodině se nad městem začal ozývat dunivý zvuk leteckých motorů. Nikdo jim nevěnoval pozornost, neboť sirény nehoukaly. Skupina sovětských bombardérů mezitím severně obletěla město a od Pisárek zaútočila na Staré Brno a městské centrum. Bez vyhlášení leteckého poplachu střed Brna zasypala malými tříštivými bombami.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Poškození utrpělo mnoho domů, včetně hlavního nádraží, brněnské nemocnice u sv. Anny a Úrazové nemocnice. Nejvíce obětí bylo v parku na Kolišti, kde se v té době nacházelo hodně lidí na vycházkách.

Po dalších náletech 12. dubna se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý veřejný život. Lidé přestali chodit do zaměstnání, od 13. dubna byly zavřeny i školy a město se připravovalo na příchod válečné fronty. Do 26. dubna, kdy do Brna vstoupila Rudá armáda, si sovětské nálety vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných.

Bombardování spojenců způsobilo Brnu větší materiální škody

Už v srpnu 1944 a později ještě dvakrát do konce roku Brno bombardovali taky Američané. „Mezi nálety Američanů a Sovětů je ale podstatný rozdíl. Američané bombardovali plošně, a to z výšky čtyř až šesti kilometrů. Šlo o klasické kobercové bombardování. Sověti těžké bombardéry k tomuto určené k dispozici neměli, bombardovali tak lehčími letouny i bombami, zato přesněji,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Po bombardování Američany tak v Brně podle něj vznikly i větší materiální škody. „Bomby Američanů byly těžké, schopné rozbíjet budovy. Bomby Sovětů měly jiné, takzvané živé cíle. Tanky, vlaky, auta, pěchotu,“ doplnil Vachůt, který je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. I přes to se však podle něj někdy stalo, že vojenské cíle byly zaměněny a bomby dopadly na civilisty. 

  • 23. října 1944 –⁠ první spojenecké bombardování
  • 14. března 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letecké dílny.
  • 25. března 1945 –⁠ kobercový nálet, který zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Poničeno bylo 352 domů a zabito na 118 lidí.
  • 8. dubna 1945 –⁠ spojenecký nálet, který byl podobně intenzivní. Zemřelo odhadem 800 lidí.
  • 17. dubna 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letiště, leteckou továrnu a zničili 3 hangárové haly a minimálně 26 německých letadel různých typů.

Při spojeneckém náletu na Cheb zahynulo 800 lidí

V neděli 8. dubna 1945 zničil spojenecký nálet taky nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na 800 lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží. Na Cheb zaútočily bombardéry 3. letecké divize 8. letecké armády USA, které na město shodily přes tři stovky tun výbušnin.

Bombardování z 8. dubna nebylo prvním, které Cheb zažil. První těžší nálet město zasáhl už 23. října 1944. Intenzivní bombardování pak začalo v březnu 1945. Nejprve 14. března byly bombardovány letecké dílny, 25. března kobercový nálet zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Zemřely stovky lidí.

Nálet z 8. dubna byl srovnatelně intenzivní. Podle chebského historika Jaroslava Slávika bomby a následný požár zničily na nádraží patnáct set vagonů, nádražní budovy, okolní bloky domů, Akciový pivovar a budovy nad Červeným mostem. Ačkoli byla tehdy fronta ještě asi sto kilometrů daleko, spojenecká letadla už kontrolovala hlavní přístupové silnice v okolí Chebu. Město bylo dobyto až 26. dubna 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...