Před 75 lety zažili ničivé bombardování obyvatelé Chebu i Brna. Sověti byli přesnější než Američané, říká historik

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Sovětský nálet na Brno 8. dubna 1945 byl zvlášt ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni. Krátce po patnácté hodině se nad městem začal ozývat dunivý zvuk leteckých motorů. Nikdo jim nevěnoval pozornost, neboť sirény nehoukaly. Skupina sovětských bombardérů mezitím severně obletěla město a od Pisárek zaútočila na Staré Brno a městské centrum. Bez vyhlášení leteckého poplachu střed Brna zasypala malými tříštivými bombami.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Poškození utrpělo mnoho domů, včetně hlavního nádraží, brněnské nemocnice u sv. Anny a Úrazové nemocnice. Nejvíce obětí bylo v parku na Kolišti, kde se v té době nacházelo hodně lidí na vycházkách.

Po dalších náletech 12. dubna se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý veřejný život. Lidé přestali chodit do zaměstnání, od 13. dubna byly zavřeny i školy a město se připravovalo na příchod válečné fronty. Do 26. dubna, kdy do Brna vstoupila Rudá armáda, si sovětské nálety vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných.

Bombardování spojenců způsobilo Brnu větší materiální škody

Už v srpnu 1944 a později ještě dvakrát do konce roku Brno bombardovali taky Američané. „Mezi nálety Američanů a Sovětů je ale podstatný rozdíl. Američané bombardovali plošně, a to z výšky čtyř až šesti kilometrů. Šlo o klasické kobercové bombardování. Sověti těžké bombardéry k tomuto určené k dispozici neměli, bombardovali tak lehčími letouny i bombami, zato přesněji,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Po bombardování Američany tak v Brně podle něj vznikly i větší materiální škody. „Bomby Američanů byly těžké, schopné rozbíjet budovy. Bomby Sovětů měly jiné, takzvané živé cíle. Tanky, vlaky, auta, pěchotu,“ doplnil Vachůt, který je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. I přes to se však podle něj někdy stalo, že vojenské cíle byly zaměněny a bomby dopadly na civilisty. 

  • 23. října 1944 –⁠ první spojenecké bombardování
  • 14. března 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letecké dílny.
  • 25. března 1945 –⁠ kobercový nálet, který zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Poničeno bylo 352 domů a zabito na 118 lidí.
  • 8. dubna 1945 –⁠ spojenecký nálet, který byl podobně intenzivní. Zemřelo odhadem 800 lidí.
  • 17. dubna 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letiště, leteckou továrnu a zničili 3 hangárové haly a minimálně 26 německých letadel různých typů.

Při spojeneckém náletu na Cheb zahynulo 800 lidí

V neděli 8. dubna 1945 zničil spojenecký nálet taky nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na 800 lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží. Na Cheb zaútočily bombardéry 3. letecké divize 8. letecké armády USA, které na město shodily přes tři stovky tun výbušnin.

Bombardování z 8. dubna nebylo prvním, které Cheb zažil. První těžší nálet město zasáhl už 23. října 1944. Intenzivní bombardování pak začalo v březnu 1945. Nejprve 14. března byly bombardovány letecké dílny, 25. března kobercový nálet zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Zemřely stovky lidí.

Nálet z 8. dubna byl srovnatelně intenzivní. Podle chebského historika Jaroslava Slávika bomby a následný požár zničily na nádraží patnáct set vagonů, nádražní budovy, okolní bloky domů, Akciový pivovar a budovy nad Červeným mostem. Ačkoli byla tehdy fronta ještě asi sto kilometrů daleko, spojenecká letadla už kontrolovala hlavní přístupové silnice v okolí Chebu. Město bylo dobyto až 26. dubna 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 6 hhodinami

VideoPokud se ukáže, že za požárem v Pardubicích není Rusko, budu překvapený, říká šéf TOP 09

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.
před 7 hhodinami

Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Klučku

Kabinet jmenoval novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválil legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda se zabývala i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát zvýší dozor nad zabezpečením areálů zbrojařských firem

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zákon o registraci neziskových organizací vláda nechystá, zastane ho vyhláška, řekl Tejc

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čeští vědci dali lidem bez domova sto tisíc korun. Většina získala práci i bydlení

Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.
před 13 hhodinami

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 14 hhodinami
Načítání...