Před 75 lety zažili ničivé bombardování obyvatelé Chebu i Brna. Sověti byli přesnější než Američané, říká historik

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Sovětský nálet na Brno 8. dubna 1945 byl zvlášt ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni. Krátce po patnácté hodině se nad městem začal ozývat dunivý zvuk leteckých motorů. Nikdo jim nevěnoval pozornost, neboť sirény nehoukaly. Skupina sovětských bombardérů mezitím severně obletěla město a od Pisárek zaútočila na Staré Brno a městské centrum. Bez vyhlášení leteckého poplachu střed Brna zasypala malými tříštivými bombami.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Poškození utrpělo mnoho domů, včetně hlavního nádraží, brněnské nemocnice u sv. Anny a Úrazové nemocnice. Nejvíce obětí bylo v parku na Kolišti, kde se v té době nacházelo hodně lidí na vycházkách.

Po dalších náletech 12. dubna se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý veřejný život. Lidé přestali chodit do zaměstnání, od 13. dubna byly zavřeny i školy a město se připravovalo na příchod válečné fronty. Do 26. dubna, kdy do Brna vstoupila Rudá armáda, si sovětské nálety vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných.

Bombardování spojenců způsobilo Brnu větší materiální škody

Už v srpnu 1944 a později ještě dvakrát do konce roku Brno bombardovali taky Američané. „Mezi nálety Američanů a Sovětů je ale podstatný rozdíl. Američané bombardovali plošně, a to z výšky čtyř až šesti kilometrů. Šlo o klasické kobercové bombardování. Sověti těžké bombardéry k tomuto určené k dispozici neměli, bombardovali tak lehčími letouny i bombami, zato přesněji,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Po bombardování Američany tak v Brně podle něj vznikly i větší materiální škody. „Bomby Američanů byly těžké, schopné rozbíjet budovy. Bomby Sovětů měly jiné, takzvané živé cíle. Tanky, vlaky, auta, pěchotu,“ doplnil Vachůt, který je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. I přes to se však podle něj někdy stalo, že vojenské cíle byly zaměněny a bomby dopadly na civilisty. 

  • 23. října 1944 –⁠ první spojenecké bombardování
  • 14. března 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letecké dílny.
  • 25. března 1945 –⁠ kobercový nálet, který zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Poničeno bylo 352 domů a zabito na 118 lidí.
  • 8. dubna 1945 –⁠ spojenecký nálet, který byl podobně intenzivní. Zemřelo odhadem 800 lidí.
  • 17. dubna 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letiště, leteckou továrnu a zničili 3 hangárové haly a minimálně 26 německých letadel různých typů.

Při spojeneckém náletu na Cheb zahynulo 800 lidí

V neděli 8. dubna 1945 zničil spojenecký nálet taky nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na 800 lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží. Na Cheb zaútočily bombardéry 3. letecké divize 8. letecké armády USA, které na město shodily přes tři stovky tun výbušnin.

Bombardování z 8. dubna nebylo prvním, které Cheb zažil. První těžší nálet město zasáhl už 23. října 1944. Intenzivní bombardování pak začalo v březnu 1945. Nejprve 14. března byly bombardovány letecké dílny, 25. března kobercový nálet zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Zemřely stovky lidí.

Nálet z 8. dubna byl srovnatelně intenzivní. Podle chebského historika Jaroslava Slávika bomby a následný požár zničily na nádraží patnáct set vagonů, nádražní budovy, okolní bloky domů, Akciový pivovar a budovy nad Červeným mostem. Ačkoli byla tehdy fronta ještě asi sto kilometrů daleko, spojenecká letadla už kontrolovala hlavní přístupové silnice v okolí Chebu. Město bylo dobyto až 26. dubna 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
09:01Aktualizovánopřed 23 mminutami

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 34 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
před 1 hhodinou

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 1 hhodinou

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
17:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
17:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
03:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled