Brno – Bylo mu teprve deset, když Američané během 2. světové války zahájili bombardování Brna. O pár měsíců později je vystřídaly sovětské bombardéry. Oběma šlo o totéž - poškodit místa strategická pro nacisty. I po sedmdesáti letech zůstávají vzpomínky Bohumila Moutelíka na padající bomby živé. „Dodnes, když slyším sirénu, tak se mi vrací pocit strachu,“ vzpomíná. Bombardování jihomoravské metropole, které trvalo od 25. srpna 1944 až do osvobození v dubnu 1945, mapuje i nová výstava Letecká válka – cíl Brno na Špilberku.
Prožil bombardování Brna: Se spolužáky skončili zasypaní ve sklepě
Matematika, čeština a pak nácvik toho, jak se chovat při náletu. Klasický školní den brněnských dětí od léta 1944. „Měli jsme přesně naučené, jak se máme chovat. Seřadit se, jít do sklepa. Museli jsme se naučit zacházet s plynovou maskou, lopatou i krumpáčem, abychom se dokázali vyhrabat ze zasypaného domu. Měli jsme legraci, vybíhali jsme z řady a pošťuchovali jsme se. Pak se v okamžiku hra stala skutečností,“ vzpomínal pan Moutelík.
Padající bomby zasáhly i jeho školu v Údolní ulici v centru města. „Bylo tam asi 200 dětí, všichni jsme se schovali do sklepa. Když se budova propadla do přízemí, vypukla panika a křik. Ven jsme se mohli dostat jen ze sklepního okénka, kterým se naváželo uhlí,“ popisoval.
Zvuk sirén ho i dnes vždycky vystraší. „Prožil jsem si všechny nálety na Brno - ty americké i sovětské. Bylo to opravdu to nejhorší, co jsem v životě prožil a co jsem jako dítě asi prožít neměl. Kolem mě pořád umírali lidé,“ řekl Moutelík.
Několikaměsíční bombardování města teď mapuje nová výstava Letecká válka - cíl Brno, kterou Muzeum města Brna otevřelo na Špilberku. Expozice připomíná následky útoků prostřednictvím dobových fotografií, videozáznamů i předmětů. Autentický zážitek pak návštěvníkům přinese vstup do makety protileteckého krytu. V něm uslyší reálné zvuky leteckého náletu a bombardování.
Kam dopadaly pumy? Prozradí aplikace
Vůbec poprvé také muzeum na výstavě představí návštěvníkům webovou aplikaci, která jim na aktuální mapě Brna zobrazí místa dopadů leteckých pum. „Přestože aplikace obsahuje 970 identifikovaných dopadů a téměř 500 fotografií, nejedná se o kompletní výčet. Řada bomb dopadla mimo městkou zástavbu, proto nejsou zdokumentovány,“ popsala mluvčí Muzea města Brna Martina Šmídtová.
Na přiložených fotkách si pak lidé mohou prohlédnout podobu zasažených lokalit krátce po náletech. Aplikace je dostupná také v mobilní verzi.
Nová aplikace, která mapuje bombardování Brna, je jedním z projektů Internetové encyklopedie města Brna. Ta shromažďuje na internetu nejen texty o historii města, ale také dobové fotografie a zajímavé vizualizace. Jedna z animací nabízí pohled na Brno v roce 1645, kdy ho během třicetileté války obléhali Švédi. Návštěvníci stránky taky mohou porovnat, jak se za posledních 150 let změnilo panorama Brna.
Brno si navíc na konci loňského roku nechalo také jako první město v České republice vytvořit také mapu nevybuchlé munice z 2. světové války. „Mapa vychází z podkladů, hlavně z fotodokumentace, která se dochovala. Bombardován byl především střed města, protože tím cílem bylo hlavní nádraží,“ vysvětlil před časem historik Vlastimil Schildberger. K dispozici ji ale mají pouze stavební úřady, které díky ní mohou lépe upozornit na hrozící nebezpečí všechny, kteří se v rizikových oblastech chystají stavět. Tato mapa není součástí výstavy.
Bombardování se Brno vyhýbalo až do srpna 1944, tehdy ale nad město zamířily americké bombardéry. Později je vystřídaly ty sovětské, které se s železnou pravidelností vracely až do osvobození jihomoravské metropole, tedy do dubna 1945. Během náletů bylo zničeno více než 2 000 domů a bez střechy nad hlavou se ocitlo téměř 6 000 lidí. Bombardování si navíc vyžádalo zhruba 700 lidských životů.
Historie na YouTube
Druhé světové válce se věnuje celá řada internetových projektů. Třeba stránka EmperorTigerstar na YouTube zveřejnila video, které den po dni mapuje postup na jednotlivých válečných frontách.
Výjimečná historická videa po renovaci nabízí ke shlédnutí na YouTube také stránka World War Footage. Do třech částí rozdělila například záběry rozbombardovaného Berlína z roku 1945. Ve videích nechybí popisky míst, nad nimiž letadlo přelétalo tak, aby se ve městě člověk dokázal zorientovat.