Soud odmítl dvě dohody o vině a trestu v kauze Dozimetr

Nahrávám video
Události: Dozimetr u soudu
Zdroj: ČT24

Obvodní soud pro Prahu 9 neschválil dohody o vině a trestu uzavřené mezi státním zástupcem a podnikateli Pavlem Dovhomiljou a Zakaríou Nemrahem viněnými v kauze Dozimetr. U prvního z mužů považoval trestní senát vedený soudcem Jakubem Krieblem navrhovaný peněžitý trest ve výši milion korun za příliš mírný, dohodu s druhým zamítl z formálních důvodů. Navrhovaný třímilionový trest u Nemraha je podle něj přiměřený. Oba podnikatelé se k trestné činnosti v kauze přiznali.

Jednání v případu Dovhomilji a Nemraha odročil soud na středu 30. dubna. Státní zástupce Adam Borgula má do té doby předložit novou dohodu o vině a trestu, na základě které by měl mít Dovhomilja povinnost zaplatit nejméně dva miliony korun. „Trest je nepřiměřeně nízký a mírný,“ prohlásil Kriebel.

Zdůraznil, že muž je v případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP) obviněn ze tří trestných činů – z přijetí úplatku, praní špinavých peněz a účasti na organizované zločinecké skupině. Hrozí mu až desetileté vězení.

„Spolupracující obviněný“

Schválit podnikateli dohodu by ale podle Kriebla bylo „možné a účelné“. Peněžitý trest v nyní sjednané výši by však podle něj nebyl dobrým signálem pro veřejnost. Při nezaplacení milionové částky by navíc podle dohody šel Dovhomilja do vězení na tři roky, což není dostatečné. Soudce dodal, že si muž trestnou činností v případu vydělal pět set tisíc.

Dovhomilja se k trestné činnosti doznal. Státní zástupce Borgula odůvodnil dohodu zejména tím, že muž významně přispěl k rozkrytí činnosti organizované skupiny. „Jednou z možností je i upuštění od trestu, z čehož jsem vycházel,“ zmínil žalobce. Dovhomilja podle něj zůstává spolupracujícím obviněným a má povinnost v kauze svědčit. Podle Borguly je nyní na něm, zda bude chtít uzavřít dohodu novou.

Problém s návrhem souhrnného trestu

Dohodu o vině a trestu uzavřel se žalobcem i podnikatel Zakaría Nemrah. Ani tu ale soud ve středu neuznal, a to z formálních důvodů. Muž čelí obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině. Je ale také mezi stíhanými v nové větvi případu, ve které policie od poloviny října loňského roku obvinila kvůli dalším zakázkám DPP a s nimi spojené korupci jedenáct lidí a tři firmy. I on se k trestné činnosti v případu přiznal.

U Nemraha vadilo soudci především to, že Borgula navrhoval uložit muži souhrnný trest. Započítal do něj totiž dřívější odsouzení z případu, ve kterém dostal v srpnu 2023 spolu s bratrem Karímem podmíněný trest. Karím pro Zakaríu v neveřejných policejních systémech neoprávněně lustroval poznávací značky vozidel. Kauza s Dozimetrem souvisela.

Nemrah se však již ve zkušební době tohoto podmíněného trestu osvědčil. Neměl by tedy nyní podle Kriebla dostat souhrnný, ale samostatný trest. „Proti výši trestu nemáme námitek,“ dodal soudce.

Devět obviněných v původní větvi

V původní větvi kauzy Dozimetr obžaloba viní devět lidí z různých trestných činů. Mezi obžalovanými figurují například zlínský podnikatel Michal Redl či bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN). Soud začne případ projednávat v červnu.

Devíti lidem, kteří čelí stíhání již od roku 2022, klade obžaloba za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz a nedovolené nakládání s drogami. Vyšetřovatelé tvrdí, že organizovaná skupina obsadila důležité pozice v pražském dopravním podniku tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Klíčovou postavou skupiny byl podle nich Redl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...