Soud odmítl dvě dohody o vině a trestu v kauze Dozimetr

Nahrávám video

Obvodní soud pro Prahu 9 neschválil dohody o vině a trestu uzavřené mezi státním zástupcem a podnikateli Pavlem Dovhomiljou a Zakaríou Nemrahem viněnými v kauze Dozimetr. U prvního z mužů považoval trestní senát vedený soudcem Jakubem Krieblem navrhovaný peněžitý trest ve výši milion korun za příliš mírný, dohodu s druhým zamítl z formálních důvodů. Navrhovaný třímilionový trest u Nemraha je podle něj přiměřený. Oba podnikatelé se k trestné činnosti v kauze přiznali.

Jednání v případu Dovhomilji a Nemraha odročil soud na středu 30. dubna. Státní zástupce Adam Borgula má do té doby předložit novou dohodu o vině a trestu, na základě které by měl mít Dovhomilja povinnost zaplatit nejméně dva miliony korun. „Trest je nepřiměřeně nízký a mírný,“ prohlásil Kriebel.

Zdůraznil, že muž je v případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP) obviněn ze tří trestných činů – z přijetí úplatku, praní špinavých peněz a účasti na organizované zločinecké skupině. Hrozí mu až desetileté vězení.

„Spolupracující obviněný“

Schválit podnikateli dohodu by ale podle Kriebla bylo „možné a účelné“. Peněžitý trest v nyní sjednané výši by však podle něj nebyl dobrým signálem pro veřejnost. Při nezaplacení milionové částky by navíc podle dohody šel Dovhomilja do vězení na tři roky, což není dostatečné. Soudce dodal, že si muž trestnou činností v případu vydělal pět set tisíc.

Dovhomilja se k trestné činnosti doznal. Státní zástupce Borgula odůvodnil dohodu zejména tím, že muž významně přispěl k rozkrytí činnosti organizované skupiny. „Jednou z možností je i upuštění od trestu, z čehož jsem vycházel,“ zmínil žalobce. Dovhomilja podle něj zůstává spolupracujícím obviněným a má povinnost v kauze svědčit. Podle Borguly je nyní na něm, zda bude chtít uzavřít dohodu novou.

Problém s návrhem souhrnného trestu

Dohodu o vině a trestu uzavřel se žalobcem i podnikatel Zakaría Nemrah. Ani tu ale soud ve středu neuznal, a to z formálních důvodů. Muž čelí obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině. Je ale také mezi stíhanými v nové větvi případu, ve které policie od poloviny října loňského roku obvinila kvůli dalším zakázkám DPP a s nimi spojené korupci jedenáct lidí a tři firmy. I on se k trestné činnosti v případu přiznal.

U Nemraha vadilo soudci především to, že Borgula navrhoval uložit muži souhrnný trest. Započítal do něj totiž dřívější odsouzení z případu, ve kterém dostal v srpnu 2023 spolu s bratrem Karímem podmíněný trest. Karím pro Zakaríu v neveřejných policejních systémech neoprávněně lustroval poznávací značky vozidel. Kauza s Dozimetrem souvisela.

Nemrah se však již ve zkušební době tohoto podmíněného trestu osvědčil. Neměl by tedy nyní podle Kriebla dostat souhrnný, ale samostatný trest. „Proti výši trestu nemáme námitek,“ dodal soudce.

Devět obviněných v původní větvi

V původní větvi kauzy Dozimetr obžaloba viní devět lidí z různých trestných činů. Mezi obžalovanými figurují například zlínský podnikatel Michal Redl či bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN). Soud začne případ projednávat v červnu.

Devíti lidem, kteří čelí stíhání již od roku 2022, klade obžaloba za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz a nedovolené nakládání s drogami. Vyšetřovatelé tvrdí, že organizovaná skupina obsadila důležité pozice v pražském dopravním podniku tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Klíčovou postavou skupiny byl podle nich Redl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled