Případů žloutenky typu A dál přibývá. Hygienici od začátku roku evidují 392 případů. Loni touhle dobou to byly jen desítky. Podle Státního zdravotního ústavu jde ale jen o špičku ledovce, devadesát procent lidí je bezpříznakových. Nejvíc případů je v Moravskoslezském a Středočeském kraji a v Praze. Právě v hlavním městě hygienici připravují očkování vybraných skupin. Dopravní podnik opět, jako za covidu, důkladněji dezinfikuje vozy.
„Úklidová firma byla prvního dubna informována o zvýšené koncentraci dezinfekce při denních úklidech tramvají. (...) Roztokem se umývají všechny plochy dostupné pro cestující včetně tlačítek, zádržných tyčí a sedaček,“ uvedla tisková mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková.
Úklidu také pracovníci věnují víc času, místo jedné hodiny zabere dezinfekce tramvaje hodiny dvě. „Úklid probíhá ve zvýšené míře a se zvýšeným důrazem na zadržovací tyče a prostředky míst, kterých se lidé dotýkají,“ vysvětlil vedoucí provozu Vozovny Pankrác Arnošt Fišer.
Pracovníci dezinfikují nejen tramvaje, ale i trolejbusy, autobusy a vozy metra. Systém dezinfekce souprav metra dopravní podnik vyprecizoval v rámci pandemie covidu-19. „Dopravní podnik měl množství nabídek různých prostředků, jako dlouhodobá dezinfekce nástřikem, UV-robotické lampy, kombinace UV záření s ozónováním. Jako nejúčinnější a nejefektivnější způsob dezinfekce se osvědčil nejjednodušší způsob, a to manuální otírání dotykových ploch roztokem v příslušném poměru,“ řekla Řehková.
Právě na hladkých površích, jako jsou madla, virus žloutenky přežívá nejdéle. Stačí pak špatně umyté ruce. Tak jako v případě 69 nakažených, které v Praze evidují od začátku roku.
Očkování sociálních pracovníků v Praze
„Loni byly touto dobou hlášeny asi tři nebo čtyři případy. Ta dynamika narůstá. Tento týden máme od pondělí hlášeno už deset onemocnění. Máme asi pět nemocných v dětských kolektivech ve věku od nula do patnácti let věku,“ přiblížila ředitelka protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Martina Marešová.
V dětských kolektivech je riziko šíření větší, protože nemoc u dětí probíhá často bezpříznakově. Čtvrtina nakažených pak byli lidé bez domova a uživatelé drog. Pražští hygienici s magistrátem teď organizují očkování zhruba dvou set sociálních pracovníků. „Nejdůležitější prevencí je očkování, protože očkovací látka chrání dlouhodobě. Mohou se očkovat už děti od jednoho roku věku. Imunita nastupuje po čtrnácti dnech,“ vysvětlila Marešová.
„Vakcína proti žloutence typu A patří k těm, které jsou prověřené desetiletími používání, je dobře snášená a při kompletní vakcinaci dvěma dávkami zajistí velmi dlouhou, často až celoživotní ochranu,“ potvrdila mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová.
Na čistotu v MHD dbají i v jiných městech
„Vrátili jsme se k opatřením jako za covidu. Denně dezinfikujeme vozidla a k dezinfekci interiérů používáme ozonizéry,“ přiblížila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková. V Brně letos krajská hygienická stanice podle ředitelky protiepidemického odboru Renaty Ciupek zaznamenala šest případů žloutenky A, z toho dva nemocní byli cestovatelé, kteří se vrátili z Indie a Portugalska.
Ostravský dopravní podnik už loni v létě podle generálního ředitele DPO Daniela Moryse uzavřel nové smlouvy na úklid interiérů vozidel. „U tramvají jsme zvýšili četnost kompletního úklidu vozidla od stropu až k podlaze. Záleželo nám i na možnosti objednání hloubkového čištění podlah nebo dezinfekce vozu při mimořádných situacích,“ řekl.
Čistotu exteriérů vozů zajišťuje pět mycích linek, o interiéry pečují dvě externí firmy. „Vozidla čistíme v několika stupních. Denně probíhá běžný úklid. U všech vozů pracovníci dopravního podniku každý den čistí madla a další dotykové plochy,“ dodal.
Epidemii žloutenky řeší hygienici v Moravskoslezském kraji od loňského jara. V minulém roce zaznamenali 216 případů, což je nejvíc za posledních minimálně dvacet let, předloni to bylo jen pět nakažených. První ohnisko vzniklo v Ostravě-Přívoze, koncem roku pak další v Ostravě-Zábřehu. Nejvíce nakažených připadá právě na krajské město. Od začátku loňského roku do konce února hygienici evidují 265 případů, z toho 164 je v návaznosti na primární ohnisko v Přívoze.
Nákaza se ale rozšířila i do jiných okresů, i když v menší míře. Kvůli zářijovým záplavám hygienici preventivně očkovali proti žloutence lidi z Přívozu, jehož část se ocitla pod vodou. V lednu pak nařídili další mimořádné očkování v novém ohnisku nákazy v Zábřehu.
Epidemie v jižních Čechách
Z šestnácti na dvacet nemocných se rozšířilo ohnisko žloutenky na Prachaticku v jižních Čechách. „Naočkovalo se téměř šest set osob, byla to jedna škola ve Větřní. Komplet žáci i zaměstnanci, samozřejmě se očkují všichni, co jsou v kontaktu s nemocnými,“ řekla ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Květoslava Kotrbová.
Pokud by to nestihli do dvou týdnů od posledního kontaktu s nemocným, následuje pozorování. Padesát dnů děti nesmějí na akce, jako jsou školy v přírodě nebo tábory. Nakažení, i když mají jen mírné projevy, musí na dva týdny do izolace v nemocnici.
Přenos a projevy nemoci
Žloutenka typu A se přenáší především kontaktem. Lidé se mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Nemoc se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater. Pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže.
Například ve Fakultní nemocnici Motol jsou hospitalizováni tři pacienti se žloutenkou. „To onemocnění začíná chřipkovými obtížemi, až pak v dalším vývoji se objeví ten typický nález, to znamená zežloutnutí očí. Ve většině případů bývá průběh mírný,“ popsal přednosta Kliniky infekčních nemocí FN Motol Milan Trojánek.
„Může probíhat i závažně u osob nad čtyřicet let věku. U nás máme od začátku roku šest úmrtí,“ řekla epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová. Jednalo se ale o pacienty s už chronicky nemocnými játry.
Zájem o očkování
Podle předsedy Společnosti infekčního lékařství a primáře infekčního oddělení nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého narůstající počet případů žloutenky typu A výrazně neovlivnil zájem o očkování. „Problém je v tom, že očkování není zdarma. Jedna dávka se pohybuje kolem sedmnácti set korun a člověk potřebuje dvě. Pojišťovny sice na očkování přispívají, ale většinou ne celou částku a je s tím spojené vyřizování,“ řekl.
Podle Viktorie Plívové, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, která poskytuje na očkování dětem příspěvek tisíc korun a dospělým pět set korun, ale přece jen v posledních čtyřech letech evidují vyšší zájem o tento příspěvek. „Zatímco v roce 2021 evidovala VZP přibližně jedenáct tisíc žádostí, v roce 2024 to byl téměř trojnásobek, přes osmadvacet tisíc,“ uvedla.
Očkovat by se podle Dlouhého měli nejen cestovatelé, ale lidé, kteří pracují v kolektivech, ve vyloučených lokalitách i ti, kteří pracují s odpadky. Velká riziková skupina jsou lidé bez domova.
Naše populace není podle něj proti žloutence typu A promořena. Poslední velká epidemie byla v roce 1979 a lidé narození po tomto roce nemají bez očkování protilátky.
Pět typů žloutenky
Existuje pět typů žloutenky. Typ A se přenáší kontaktem se stolicí infikovaného. Prevencí je osobní hygiena a také očkování. To je možné už u dětí od jednoho roku. Pojišťovny jej ale hradí jen vybraným skupinám obyvatel. Žloutenka typu B mívá závažnější průběh. Nakazit se lze například kontaktem s krví. Od roku 2001 se v Česku bezplatně a povinně očkují děti od 9. týdne života. Plošně se tehdy naočkovali i dvanáctiletí. Chránění by tak měli být i lidé narození po roce 1989.
Žloutenka typu C je ve světě velmi rozšířená. Chronicky jí trpí přes sto milionů lidí. Nejčastěji se šíří mezi drogově závislými. Účinná vakcína neexistuje. Žloutenka typu D se pak často vyskytuje u nemocných typem B. Ochrání stejné očkování. A poslední typ je žloutenka E. V Evropě počet jejích případů postupně narůstá. Přenáší se podobně jako typ A. Očkování neexistuje.
