Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá
„Od začátku letošního roku evidujeme už 320 případů onemocnění virové hepatitidy A, známé také pod názvem infekční žloutenka neboli nemoc špinavých rukou. Už data v loňském roce, kdy jsme zaznamenali 636 infikovaných včetně dvou úmrtí, ukazovala na postupné šíření nákazy napříč celou republikou a tento trend bohužel pokračuje,“ oznámil Státní zdravotní ústav.
Podle dat ze zahraničí se toto onemocnění šíří i v dalších zemích, a to nejen Evropě. Hygienici proto doporučují dbát na prevenci nejen doma, ale i při cestách do ciziny.
Nemoc nejen špinavých rukou
Virová hepatitida A (VHA), která se často označuje za „nemoc špinavých rukou“, je s nedostatkem hygieny opravdu spojená. Vyskytuje se nejčastěji tam, kde je problém s nízkým hygienickým standardem. Postihuje hlavně děti a mladé dospělé.
Největší problém to bývá u malých dětí, které žijí v sociálně vyloučených komunitách, žloutenka se ale také šíří mezi lidmi bez domova, na ubytovnách a podobně.
K přenosu viru dochází i znečištěnou, kontaminovanou vodou, nebezpečné jsou třeba i kostky ledu připravené ze závadné vody. Hygienici proto doporučují, aby se lidé v rizikových zemích vyhnuli používání vody z veřejného vodovodu – a to i na čištění zubů.
Virus žloutenky A se může přenášet také potravinami; závadné mohou být hlavně saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly před konzumací omyté právě kontaminovanou vodou. Přenos je možný také znečištěnými předměty, jako jsou kliky dveří nebo madla v dopravních prostředcích, jichž se lidé často dotýkají. Žloutenkový virus umí na vzduchu docela dobře přežívat i delší dobu.
Lidí bez protilátek přibývá
Žloutenka se v minulosti v Česku a předtím v Československu objevovala. Největší vlny nákaz byly spojené s koncem 90. let 20. století, dvě se ale vyskytly také v letech 2008 až 2010 a 2016 až 2017. S tím, jak se zlepšovala hygienická opatření, nemocných ubývalo. „Pokles nemocnosti v kombinaci s absencí očkování proti této infekci má ale za následek narůstající procento lidí bez ochranných protilátek, vysoce vnímavých k nákaze,“ upozornila vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Podle ní se to týká především dětí a mladých dospělých. „Jsou to jedinci, kteří se s onemocněním dosud nesetkali a mají větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo kontaminovanými předměty nakazit. To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech,“ uvedla.
„Nemocnost přitom bývá zpravidla nejvyšší u předškolních a školních dětí, ale koncem 90. let byla zaznamenána navíc zvýšená nemocnost ve věkových skupinách 15–19letých a 20–24letých. Přispěl k tomu zejména vzrůstající podíl dospívajících a mladých dospělých s rizikovým chováním, především závislých na drogách,“ doplnil SZÚ v tiskové zprávě. Roli podle něj má i fakt, že si žloutenku přivážejí lidé z dovolených, hlavně z exotických zemí.
„320 případů za první čtvrtletí letošního roku ukazuje, že trend rychle narůstajících případů z loňského roku se nezastavil. S nadcházejícím obdobím četnějšího cestování například za rekreací bude z ohnisek infekce docházet ke zvýšenému riziku dalšího šíření nákazy. Vzhledem k dlouhé inkubační době (až padesát dní), často bezpříznakovému průběhu a při nedodržování základních hygienických návyků a nařízených protiepidemických opatření má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ varovala hygienička Renata Ciupek.
Hygiena nemusí stačit
Dodržování hygienických opatření a vyhýbání se rizikovým místům je sice účinné, ale nemusí stačit. Hygienici znají i případy, kdy si turisté přivezli žloutenku ze špičkových hotelů. „Za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě,“ radí hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Očkování se podle ní doporučuje hlavně lidem vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, stejně jako osobám s rizikovým chováním umožňujícím šíření viru.
V Česku jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky jak pro děti od jednoho roku věku, tak i pro dospělé. Vakcína proti virové hepatitidě A ale nepatří, s výjimkou zákonem stanovených zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému, mezi očkování hrazená státem.
