Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.

„Od začátku letošního roku evidujeme už 320 případů onemocnění virové hepatitidy A, známé také pod názvem infekční žloutenka neboli nemoc špinavých rukou. Už data v loňském roce, kdy jsme zaznamenali 636 infikovaných včetně dvou úmrtí, ukazovala na postupné šíření nákazy napříč celou republikou a tento trend bohužel pokračuje,“ oznámil Státní zdravotní ústav.

Podle dat ze zahraničí se toto onemocnění šíří i v dalších zemích, a to nejen Evropě. Hygienici proto doporučují dbát na prevenci nejen doma, ale i při cestách do ciziny.

Nemoc nejen špinavých rukou

Virová hepatitida A (VHA), která se často označuje za „nemoc špinavých rukou“, je s nedostatkem hygieny opravdu spojená. Vyskytuje se nejčastěji tam, kde je problém s nízkým hygienickým standardem. Postihuje hlavně děti a mladé dospělé.

Největší problém to bývá u malých dětí, které žijí v sociálně vyloučených komunitách, žloutenka se ale také šíří mezi lidmi bez domova, na ubytovnách a podobně.

K přenosu viru dochází i znečištěnou, kontaminovanou vodou, nebezpečné jsou třeba i kostky ledu připravené ze závadné vody. Hygienici proto doporučují, aby se lidé v rizikových zemích vyhnuli používání vody z veřejného vodovodu – a to i na čištění zubů.

Virus žloutenky A se může přenášet také potravinami; závadné mohou být hlavně saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly před konzumací omyté právě kontaminovanou vodou. Přenos je možný také znečištěnými předměty, jako jsou kliky dveří nebo madla v dopravních prostředcích, jichž se lidé často dotýkají. Žloutenkový virus umí na vzduchu docela dobře přežívat i delší dobu.

Lidí bez protilátek přibývá

Žloutenka se v minulosti v Česku a předtím v Československu objevovala. Největší vlny nákaz byly spojené s koncem 90. let 20. století, dvě se ale vyskytly také v letech 2008 až 2010 a 2016 až 2017. S tím, jak se zlepšovala hygienická opatření, nemocných ubývalo. „Pokles nemocnosti v kombinaci s absencí očkování proti této infekci má ale za následek narůstající procento lidí bez ochranných protilátek, vysoce vnímavých k nákaze,“ upozornila vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

Podle ní se to týká především dětí a mladých dospělých. „Jsou to jedinci, kteří se s onemocněním dosud nesetkali a mají větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo kontaminovanými předměty nakazit. To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech,“ uvedla.

„Nemocnost přitom bývá zpravidla nejvyšší u předškolních a školních dětí, ale koncem 90. let byla zaznamenána navíc zvýšená nemocnost ve věkových skupinách 15–19letých a 20–24letých. Přispěl k tomu zejména vzrůstající podíl dospívajících a mladých dospělých s rizikovým chováním, především závislých na drogách,“ doplnil SZÚ v tiskové zprávě. Roli podle něj má i fakt, že si žloutenku přivážejí lidé z dovolených, hlavně z exotických zemí.

„320 případů za první čtvrtletí letošního roku ukazuje, že trend rychle narůstajících případů z loňského roku se nezastavil. S nadcházejícím obdobím četnějšího cestování například za rekreací bude z ohnisek infekce docházet ke zvýšenému riziku dalšího šíření nákazy. Vzhledem k dlouhé inkubační době (až padesát dní), často bezpříznakovému průběhu a při nedodržování základních hygienických návyků a nařízených protiepidemických opatření má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ varovala hygienička Renata Ciupek.

Hygiena nemusí stačit

Dodržování hygienických opatření a vyhýbání se rizikovým místům je sice účinné, ale nemusí stačit. Hygienici znají i případy, kdy si turisté přivezli žloutenku ze špičkových hotelů. „Za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě,“ radí hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Očkování se podle ní doporučuje hlavně lidem vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, stejně jako osobám s rizikovým chováním umožňujícím šíření viru.

V Česku jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky jak pro děti od jednoho roku věku, tak i pro dospělé. Vakcína proti virové hepatitidě A ale nepatří, s výjimkou zákonem stanovených zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému, mezi očkování hrazená státem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.