Past na vlka objevili archeologové při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku. Takzvaná vlčí jáma připomíná 2,4 metru hlubokou studnu, uprostřed je ale zaražený zhruba metr dlouhý zahrocený dřevěný kůl, který měl zvíře usmrtit. Archeologové past datovali do 18. století.
Když archeologové díru odhalili, nejdřív se domnívali, že jde o kamennou studnu o průměru 2,3 metru. Po úplném vyhloubení ale zjistili, že je to vlčí jáma. Spodní část jámy, kolem středového kůlu, byla při likvidaci zaházena hnojem a horní část, nad kůlem, jílem a kamením.
Z horních vrstev získali archeologové několik fragmentů keramiky, kterou lze datovat do 18. století. „Je to jedna z mála vlhčích jam, která byla archeologicky prozkoumána, respektive objevena,“ doplnil vedoucí archeologického výzkumu Jan Košťál.
Vlčí pasti jsou podle Košťála zaznamenány už ve 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. nařídil u každé vesnice zřídit alespoň jednu vlčí jámu. „V některých případech se jednalo o pouhé jámy, které byly překryty chvojím, a někdy zde byla umístěna masitá návnada. V některých případech byly pasti opatřeny výdřevou, mohly být tak čtvercové či kamenné kruhové, jako tomu bylo i ve Svoru,“ řekl archeolog. K přesnému datování pasti by podle něj měla pomoci dendrologická analýza středového dřevěného kůlu.
Past našli v údolíčku v blízkosti potoka mezi samotnou obcí a pastvinami. „Což může předpokládat, že to byl nějaký migrační koridor, kde si původní obyvatelé obce někdy v tom 16., 17. století mohli tuto past vyhloubit, aby chránili svá stáda před dravou zvěří,“ řekl Košťál. Podobné jámy podle něj zanikly někdy po roce 1756, kdy byl podle historických záznamů na pomezí Českosaského Švýcarska zastřelen poslední vlk.
Další dvě stovky let se u nás takové jámy nevyskytovaly, protože se u nás vlci nenacházeli. V posledních letech se ale tyto šelmy do Česka znovu vracejí. V Libereckém kraji se vyskytují minimálně od roku 2014, odhadem jich tu podle Jakuba Čejky z libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) může žít kolem dvaceti až třiceti, mohou ale migrovat na obrovské vzdálenosti. Potvrzené zprávy o výskytu vlků jsou v kraji z CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, Jizerských i Lužických hor a také Krkonoš.
