Vlci

Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.

Lidé se bojí vlků víc než většiny jiných zvířat. Ale nové studie ukazují, že tito predátoři se člověka obávají ještě mnohem více.

Zatímco loni evidovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) do konce července 456 hospodářských zvířat usmrcených vlky, letos to bylo za stejnou dobu 367. Za stejné období klesl letos v Česku i celkový počet škodních událostí, a to z 202 na 172. Podle AOPK vlci působí škody na nových místech, kde s nimi hospodáři zatím nepočítali a nevylepšili zvířatům ohradníky a další ochranná opatření. Naopak lépe zabezpečená stáda už podle agentury nejsou pro vlky snadnou kořistí.

V Srní na Klatovsku ve středu odpoledne uhynula vlčice, kterou předtím v noci zoologové správy šumavského parku odchytili v okolí Kundratic, asi deset kilometrů vzdušnou čarou od Srní. Příčinu úhynu by měla určit pitva, řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Zatím není potvrzené, jestli to bylo jedno ze třech zvířat, která z návštěvnického centra uprchla.

Na svobodě jsou ještě dva vlci, kteří zatím neznámým způsobem utekli z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Potvrdily to genetické testy ze vzorků trusu, které zoologové šumavského parku odebrali v terénu. Oba vlci, kteří jsou na svobodě, se pohybují v západní části Šumavy, v širší oblasti kolem návštěvnického centra. Jedno ze zvířat se přitom podle posledních pozorování pomalu stále víc přibližuje k centru v Srní, uvedl mluvčí parku Jan Dvořák.

Zaměstnanci správy šumavského národního parku v noci na čtvrtek odchytili vlčici, která se od minulého týdne pohybovala u vlčího výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Kolem půlnoci ji uspali narkotizační střelou. Měla čip, který potvrdil, že patří do výběhu, odkud neznámo kdy prchla. Z areálu, kde byla původně třináctičlenná smečka, utekl přesně nezjištěný počet šelem, s jistotou minimálně dvě samice, uvedl mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Testy DNA z trusu nalezeného u Kundratic na Klatovsku potvrdily, že patří vlčici původně obývající výběh u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Na svobodě je minimálně od začátku srpna. Zatím není jasné, kudy se dostala ven. Není vyloučeno, že trus patřil vlčici, která se poslední dny opakovaně vyskytuje u oplocení výběhu v Srní. Sdělil to mluvčí parku Jan Dvořák. Testy vzorků odebraných z těla uhynulé vlčice nalezené minulý týden u Poledníku se neshodují s DNA žádného zvířete z výběhu v Srní.

Z výběhu u Návštěvnického centra Srní pravděpodobně uniklo několik mírně plachých vlků, uvádí Národní park Šumava. K řešení situace a odchytu v úterý ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený ustanovil krizový štáb.

Odborníci se na Šumavě pokoušejí odchytit vlka, který se v posledních dnech volně pohybuje v okolí Srní na Klatovsku u návštěvnického centra s výběhem, ve kterém žije vlčí smečka. Kvůli tomu je centrum dočasně uzavřené, řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Pokud se zvíře nepodaří odchytit dříve, bude návštěvnické centrum a přístup k výběhům zavřené minimálně do středy. Správci parku prosí návštěvníky, aby se nesnažili k místu dostat, mohou tak mařit snahu o odchyt.

Už čtyřikrát tento týden potkali lidé vlky přímo v šumavských obcích nebo jejich těsné blízkosti. Naposledy přímo u návštěvnického centra v Srní, které proto bude minimálně do neděle uzavřené. Pracovníci národního parku se pokoušejí vlka pomocí fotopastí vypátrat a následně odchytit.

Už dekádu řeší vědci záhadu štěňat, která by mohla být prvním fyzickým důkazem o domestikaci psů. Teď přišli s důkazy, které původní hypotézu obracejí naruby.

Past na vlka objevili archeologové při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku. Takzvaná vlčí jáma připomíná 2,4 metru hlubokou studnu, uprostřed je ale zaražený zhruba metr dlouhý zahrocený dřevěný kůl, který měl zvíře usmrtit. Archeologové past datovali do 18. století.

V Rychlebských horách na Jesenicku byli mezi únorem a dubnem nalezeni čtyři mrtví vlci. Pitvu zvířat provedli experti z Veterinární univerzity v Brně, podle nich šlo s největší pravděpodobností o otravu dosud nezjištěnou látkou, upřesnit by to měly toxikologické testy. Kvůli podezření, že vlci byli otráveni, podala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) trestní oznámení.

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Setkání s vlkem prakticky z očí do očí. Jen na pár metrů se na Šumavě šelma přiblížila k mladému muži z Horní Vltavice na Prachaticku. Takové případy jsou podle odborníků velmi vzácné. Zvíře nebylo agresivní, přesto teď budou ochranáři místo sledovat.

Ochránci přírody potvrdili výskyt vlků v Moravském krasu. Je to poslední místo v Česku, kde se dosud pohybovali spíš výjimečně. Teď ale mají ochránci data hned z několika míst. Obce v oblasti žádná opatření zatím nepřijímají. Zoolog Antonín Krása ubezpečuje, že vlk je především noční šelma, která loví aktuálně přemnoženou spárkatou zvěř. Riziko, že by ohrozil hospodářská zvířata, je tak podle něj minimální.

Skoro milion korun získali loni jihočeští chovatelé za škody způsobené vlky. Z roku na rok se náhrady zvedly asi o 150 tisíc. A to přesto, že útoků poslední dobou ubývá. Zafungovala ochrana pastvin a stád. Pokud ji šelmy přece překonají, většina farmářů už ví, jak při žádosti o kompenzaci postupovat.

Šumavský národní park (NP) povolil na svém území řízený odstřel vlka. Zvířata však mohou zastřelit jen pověření lidé, a to v případě, že šelmy například ztratí plachost nebo budou nebezpečné lidem. Postup při prověřování problematických vlků určuje pohotovostní plán, který vydalo ministerstvo životního prostředí, upřesnil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Útoků vlků na stáda je letos v Beskydech méně než v minulých letech. Předloni jich bylo zaznamenáno na Jablunkovsku přes šedesát, letos zatím dvanáct. Podle ochránců přírody pomohlo, že si chovatelé stáda lépe zabezpečili. Šelmy se navíc podle odborníků více soustředí na lesní zvěř – srnce, jeleny nebo divoká prasata. V Beskydech aktuálně žije podle ochránců přírody kolem pěti dospělých vlků. Potvrzeno je také už čtvrtý rok po sobě několik mláďat.

Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém jasný. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, upozorňují vědci.

V České republice žijí čtyři druhy velkých šelem, přičemž se dá říci, že se jim v naší krajině daří stále lépe. Pro člověka z toho větší rizika zatím neplynou, přesto se u některých druhů už zavádějí pravidla, jak odhalit případné nebezpečné kusy.

Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.