Vlci

Šumavský národní park (NP) povolil na svém území řízený odstřel vlka. Zvířata však mohou zastřelit jen pověření lidé, a to v případě, že šelmy například ztratí plachost nebo budou nebezpečné lidem. Postup při prověřování problematických vlků určuje pohotovostní plán, který vydalo ministerstvo životního prostředí, upřesnil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Útoků vlků na stáda je letos v Beskydech méně než v minulých letech. Předloni jich bylo zaznamenáno na Jablunkovsku přes šedesát, letos zatím dvanáct. Podle ochránců přírody pomohlo, že si chovatelé stáda lépe zabezpečili. Šelmy se navíc podle odborníků více soustředí na lesní zvěř – srnce, jeleny nebo divoká prasata. V Beskydech aktuálně žije podle ochránců přírody kolem pěti dospělých vlků. Potvrzeno je také už čtvrtý rok po sobě několik mláďat.

Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém jasný. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, upozorňují vědci.

V České republice žijí čtyři druhy velkých šelem, přičemž se dá říci, že se jim v naší krajině daří stále lépe. Pro člověka z toho větší rizika zatím neplynou, přesto se u některých druhů už zavádějí pravidla, jak odhalit případné nebezpečné kusy.

Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

V chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se v květnu narodila vlčata. Už se nepohybují jen okolo nory, zachytily je fotopasti. Jejich otec pochází z Polska a je opatřen telemetrickým obojkem, který umožňuje sledovat jeho pohyb i chování. Vlci ve Žďárských vrších nežili takřka dvě stě let, teď je šance, že se zde jejich populace rozšíří. O narozených mláďatech v tiskové zprávě informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlci na Šumavě loví především divokou zvěř, jen osm procent jejich potravy tvoří hospodářská zvířata. Vyplývá to z dlouhodobého monitoringu, který sleduje i smečky v jednotlivých teritoriích. Na Šumavě jich je šest, ve většině z nich se vlci také rozmnožují.

V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Informoval o tom mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.

Lesníci na Šumavě sčítají škody, které tam napáchala jelení zvěř. Ta kvůli slabé vrstvě sněhu stále přezimuje mimo obory, protože má snadný přístup k potravě. Okusuje i mladé stromky. Škodám se správci parku snaží předcházet odstřelem. A letos spoléhají i na vlky.

Zoologická zahrada v americkém městě Knoxville je součástí programu, který se pokouší dát naději nejohroženější psovité šelmě světa – vlkovi rudohnědému. Plány kazí farmáři i pytláci.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Různá psí plemena se vzájemně liší velikostí víc než u jakéhokoliv jiného druhu savce. Najdou se mezi nimi patnácticentimetrové čivavy, ale také stokiloví mastifové. Tato rozmanitost byla dlouho pro vědce záhadou – teď ale našli její genetickou příčinu: pochází překvapivě už od vlků.

Na Slovensku skončila sezona odstřelu vlků. Od listopadu do ledna padlo 39 zvířat. Ta letošní byla poslední, protože vlk dostane přísnější ochranu. Hledání kompromisu trvalo několik týdnů. Zejména chovatelé ovcí se obávali, že neregulované množství šelem bude pro skomírající odvětví znamenat další zátěž.

V populární kultuře se jim říká díky seriálu Hra o trůny „zlovlci“. Ve skutečnosti se obrovský pravěký predátor jmenoval pravlk obrovský. Vědci nyní kosti těchto ikonických amerických šelem detailně analyzovali a zjistili, že to vůbec vlci nebyli.

Útoků vlků na hospodářská zvířata přibývá. Letos jich bylo už 220, tedy o polovinu víc než loni. Šelmy útočí hlavně tam, kde hospodáři svá stáda nezabezpečili. Ukazují to detailní data, která začali zveřejňovat ochránci přírody. Stát plánuje kompenzovat chovatelům vedle přímých škod i další náklady.

Vlčici nalezenou počátkem listopadu na silnici u Dubé na Českolipsku někdo zastřelil. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se obrátí na policii, úmyslné usmrcení chráněného zvířete je trestným činem. Jde už o druhý zdokumentovaný případ nelegálního střílení vlků v České republice. První prokazatelně zastřelené zvíře objevili loni v příkopu u Konětop na Mělnicku, pachatele nenašli.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa odstranila vlky ze seznamu federálně chráněných živočichů. Změnila tak označení, které tyto divoce žijící psovité šelmy získaly v roce 1978 poté, co byly na území Spojených států téměř vyhubeny. Po zrušení ochrany již delší dobu volali někteří občané a politici na středozápadě USA, který je významným bojištěm nadcházejících prezidentských voleb, napsala agentura AFP.

Po dokumentu z afrického slumu přichází Martin Páv se snímkem z českého venkova. Na Broumovsku natáčel příběh návratu vlků do české krajiny a zároveň o rozpolceném vztahu lidí k přírodě. Snímek Vlci na hranicích uvedou kina 5. listopadu, už na konci října ale bude mít českou premiéru na festivalu dokumentů v Jihlavě.

Poslední čtyři roky v Královéhradeckém kraji vládla koalice ČSSD, ODS, TOP 09, Východočechů, KDU-ČSL a STAN, sestavená tehdy doslova pár minut po volbách, v rekordně krátkém čase jako první ze všech krajů ČR. Hejtmanské křeslo obhajuje Jiří Štěpán (ČSSD), který kandiduje v rámci koalice Spolu pro kraj.

Nový výzkum amerických vědců tvrdí, že YouTube by mohl pomoct motivovat lidi k ochraně vlků. Uživatelé internetu, kteří sledují o těchto šelmách pozitivní videa, totiž podle něj začnou být vůči těmto šelmám tolerantnější.  Výsledky studie otiskl časopis Human Dimensions of Wildlife.

V 19. století jsme ho vyhubili, teď se vlk vrací do českého pohraničí. Budeme ho tolerovat nebo ho vyhubíme znovu? Dokument Návrat vlka nabízí rozdílné pohledy dvou chovatelů ovcí. Jeden z nich bere vlka jako součást přírody a na jeho přítomnost si zvykl, druhý je bytostně přesvědčen, že do zemědělské krajiny nepatří a měl by zůstat v rezervaci.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v časopise Biological Conservation. Podílelo se na ní 37 odborníků z různých institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně, oznámil její mluvčí Filip Vrána.

Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo osmnáct vlčích teritorií, meziročně to bylo o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo šestnáct, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně, říká výzkum českých vědců.