Zatímco loni evidovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) do konce července 456 hospodářských zvířat usmrcených vlky, letos to bylo za stejnou dobu 367. Za stejné období klesl letos v Česku i celkový počet škodních událostí, a to z 202 na 172. Podle AOPK vlci působí škody na nových místech, kde s nimi hospodáři zatím nepočítali a nevylepšili zvířatům ohradníky a další ochranná opatření. Naopak lépe zabezpečená stáda už podle agentury nejsou pro vlky snadnou kořistí.
Nejvíce útoků je letos podle dat AOPK v Jihočeském kraji, kde vlci v 54 případech zranili nebo usmrtili celkem sto zvířat. Loni byl nejvíce postižený Liberecký kraj.
Podle mluvčí AOPK vlci způsobují škody především v nových oblastech, kde dříve nebyli. „Vlci stále obsazují nová vhodná teritoria. Chovatelé hospodářských zvířat tam na ně zatím nejsou připraveni,“ uvádí Lucie Záhorová s tím, že se vlci také vracejí na místa, kde už dříve nebylo dobré zabezpečení, a tam páchají škody opakovaně. Celkově nižší počty útoků i škod dává do souvislosti se zabezpečením stád i koordinátor Hnutí DUHA Šelmy Michal Feller.
Vlk letos zabil méně ovcí, ale více krav
Letos se podle údajů AOPK změnil poměr mezi jednotlivými druhy hospodářských zvířat, na která vlci útočí. Nejčastější kořistí zůstávají ovce. Počet těchto usmrcených zvířat ale meziročně klesl z 352 na 241. Naopak u skotu zaznamenala agentura o 30 případů více.
Zkušenosti s útoky na hovězí dobytek potvrdil například zástupce jihočeské firmy KERIM v Přední Výtoni. V období od letošního května do června tam usmrtili vlci šest čerstvě narozených telat. „Žádná speciální opatření jsme v důsledku útoků nedělali. Máme ale pravidelné noční hlídky,“ shrnuje provozní vedoucí firmy Robert Perfoll.
„Vlci se přesouvají z míst, kde se tradičně pasou ovce, na místa, kde se pase skot,“ potvrzuje Michal Feller. Dodává, že vlci útočí zejména na telata a že ochranná opatření se dosud vztahovala hlavně na chovatele koz a ovcí.
Počet vlků v Česku je podle AOPK podobný jako minulý rok. „Většina smeček se pohybuje v hraničních regionech, a stanovit populaci vlka není úplně triviální. Podle posledních odhadů může u nás nyní žít okolo 250 až 400 zvířat,“ vysvětluje Záhorová s tím, že čísla více zpřesnit nelze.
Odškodné za škody
Stát podle AOPK letos do 20. července proplatil náhrady škod způsobených vlky za téměř šest milionů korun. Za celý loňský rok to bylo podle Ministerstva životního prostředí přes 11,6 milionu korun.
„Ze státního rozpočtu je poskytována náhrada újmy za ztížené hospodaření kvůli ochraně stád, a je optimalizováno poskytování náhrad škod za usmrcená či zraněná hospodářská zvířata,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Hospodáři mohou také žádat o dotace na preventivní ochranná opatření hospodářských zvířat před útoky velkých šelem z Operačního programu Životní prostředí. Tyto dotace administruje Státní fond Životního prostředí ČR a AOPK ČR. „Ve všech doposud vypsaných výzvách byly alokované finance vždy vyčerpány. Pro představu šlo o částku 64 milionů korun,“ dodává Záhorová.
Podle resortu životního prostředí přispívají chovatelům na ochranu hospodářských zvířat i některé kraje, například Moravskoslezský a Královéhradecký.
Někde pomáhá i aplikace
S vlky má zkušenost i krkonošský pastevec Norbert Tippelt. Loni i letos mu vlk usmrtil ovci. „Na enklávách není možné mít loveckého psa, ať už kvůli tomu, že jsou moc rozprostřené, ale také kvůli tomu, že se nachází v národním parku. Opatření, které mám – ochranné sítě, které jsou v tom standardu – jsou to jediné, co teď můžu udělat,“ vysvětluje Norbert Tippelt.
Kompenzace získal bez komplikací, z jeho pohledu to ale není o penězích. „Snažil jsem se loni společně se zemědělci udělat společné jednání, že by bylo dobré, kdyby nás informovali o útocích. Teď tady funguje aplikace. Pokaždé dostanete zprávu o tom, kde se stal útok vlka,“ vysvětluje Tippelt, na čem se dohodli s národním parkem. Ale dodal, že kvůli útokům někteří malí chovatelé na horách končí.
