Agentura ochrany přírody a krajiny

Státní podnik Lesy ČR si novým programem „100 ostrovů obnovy přírody“ klade za cíl vytvořit krajinu, v níž se prolínají různé způsoby hospodaření a ochrany přírody. Správce poloviny porostů v zemi vybere stovku míst, kde podpoří biodiverzitu anebo adaptaci na klimatické změny. Nepůjde o bezzásahová území, cílené zásahy mají pomoci k obnově přírody v oblastech mimo chráněné krajinné oblasti a národní parky.

Modernizace dálnice D1, která skončila před více než třemi lety, zahrnovala i nové ploty v jejím okolí – ty jsou však už na některých místech zase poničené nebo povalené. Ochranáři situaci monitorují a se silničáři jednají. Chtějí, aby ohrazení nekopírovalo hranice pozemků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ale spíš samotnou dálnici. Chybějící ploty si totiž vybírají svou daň – v místě, kde teď nejsou, například před měsícem srazil řidič vlka.

Na pomezí Moravy a Dyje vznikne chráněná krajinná oblast Soutok, rozhodla vláda. Území patří k největším komplexům lužních lesů ve střední Evropě. Ministerstvo pro místní rozvoj také vytvoří akční plán pro předcházení rizikům, která jsou spojená se stavbou jaderných bloků v Dukovanech.

Městský soud v Praze zamítl žalobu středočeské obce Branov v jejím sporu s ministerstvem životního prostředí (MŽP) kvůli chystanému vyhlášení národního parku (NP) Křivoklátsko. Spor se týkal zamítnutí rozkladu k námitkám obce proti vyhlášení NP. Předseda senátu Martin Lachmann informoval, že se žalující straně nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí.

Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v Česku s rozlohou okolo dvanácti set kilometrů čtverečních, řekl v Jáchymově ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V Plzni pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) umístili do terénu první speciální past na sršeň asijskou. Před půl rokem bylo na území Česka poprvé nalezeno její hnízdo. Pasti vyvíjejí a vyrábějí výzkumníci ze Západočeské univerzity. Ochránci přírody jich chtějí v nejbližších dnech umístit převážně v Plzeňském kraji kolem osmdesáti. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat tento invazní druh hmyzu a pomoci tak k jeho odhalení a zamezení šíření po republice.

Ministerstvo životního prostředí musí posoudit stavbu srubu v lesích v Kytlici na Děčínsku. Roubený dům stojí v zóně CHKO Lužické hory bez stavebního povolení. Právník majitele stavby uvedl, že jeho klient o nutnosti jeho získání nevěděl.

Na Českobudějovicku se rozpoutal spor o malou vodní elektrárnu na Vltavě poblíž Dívčího Kamene. Novou stavbu totiž soukromý investor plánuje v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu. Podnikatel se však brání a tvrdí, že postupuje podle předpisů.

Silnice na Šerlich v Orlických horách znovu budí emoce. Nejdříve byla příliš úzká a nemohly se na ní vyhnout autobusy, některé dokonce havarovaly. Kraj proto musel silnici rozšiřovat. Nyní místní podepisují petici kvůli záměru silničářů úsek v zimě solit. Obávají se poškození přírody, která leží v chráněné krajinné oblasti. Státní agentura o povolení chemického ošetření dané silnice zatím nerozhodla.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) řeší na svém území každoročně až stovky přestupků. Návštěvníci nejčastěji jezdí motorovými vozidly tam, kde je to zakázáno. Souvisí s tím také nevhodné parkování obytných vozů. České televizi to sdělilo patnáct oslovených CHKO. Stráž přírody může při kontrole udělit návštěvníkům blokovou pokutu v řádech až několika tisíců korun, i když často končí vše domluvou.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

V Hranickém krasu skončil předběžný hydrogeologický průzkum ke stavbě vodního díla Skalička. Nádrž stát plánuje jako klíčové opatření proti povodním na řece Bečvě. Podle Povodí Moravy studie nevyloučila žádnou z variant, ani přehradu. Zástupci řady organizací ale varují, že kvůli přehradě může oblast přijít o léčivé minerální prameny.

Ochránci přírody zachraňují z rybníka v Nasavrkách na Chrudimsku tisíce vzácných škeblí. Rybník patří městu, které ho vypustilo a vylovilo z něj ryby. Chránění měkkýši ale v bahně zůstali a hrozí jim úhyn. Případ řeší Česká inspekce životního prostředí, která k vypuštění vody udělila povolení.

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.

Útoků vlků na hospodářská zvířata přibývá. Letos jich bylo už 220, tedy o polovinu víc než loni. Šelmy útočí hlavně tam, kde hospodáři svá stáda nezabezpečili. Ukazují to detailní data, která začali zveřejňovat ochránci přírody. Stát plánuje kompenzovat chovatelům vedle přímých škod i další náklady.

Před račím morem uniklo sedm desítek vzácných raků kamenáčů, které se podařilo před dvěma lety zachránit z nemocí kontaminovaného Stroupnického potoka. Nyní je ochránci přírody vypustili do jiného potoka na Křivoklátsku. Podobné přesuny jsou prozatím jediným řešením, jak chráněné původní raky před morem ochránit.

Samička supa mrchožravého, kterou v červenci odeslala zlínská zoo k vypuštění do volné přírody v Bulharsku, uhynula po nárazu do drátů elektrického vedení. Osudným se jí tak stal hned první let. Do bulharského pohoří Východní Rodopy nechala zoologická zahrada ve spolupráci s ochranářskou organizací Green Balkans vypustit už čtyři supy mrchožravé, spolu s nimi i supy bělohlavé a hnědé.

Na čtyři nové retardéry si musejí dát pozor řidiči kousek za Mohelnem na Třebíčsku. Silničáři je tam nainstalovali kvůli syslům, kteří žijí v okolní Mohelenské hadcové stepi. Hlodavci při hledání potravy běhají přes silnici a často tak končí pod koly aut. Retardéry za tři sta tisíc korun zaplatilo ministerstvo životního prostředí.