V Plzni pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) umístili do terénu první speciální past na sršeň asijskou. Před půl rokem bylo na území Česka poprvé nalezeno její hnízdo. Pasti vyvíjejí a vyrábějí výzkumníci ze Západočeské univerzity. Ochránci přírody jich chtějí v nejbližších dnech umístit převážně v Plzeňském kraji kolem osmdesáti. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat tento invazní druh hmyzu a pomoci tak k jeho odhalení a zamezení šíření po republice.
Ochránci přírody chtějí zamezit šíření asijské sršně v Česku. Pomoci mají speciální pasti
Události v regionech: Pasti na sršně asijské (zdroj: ČT24)
Invazní asijské sršně se specializují na lov včel a mohou se velmi rychle šířit. V České republice byly zatím tři jejich záchyty. Loni na podzim se v Plzni podařilo najít a zlikvidovat celé hnízdo se stovkami sršní, dělnice se loni našly také poblíž Rudné a letos v únoru v Hrádku na Rokycansku se objevily sršně v kamionech z Francie.
Monitoring a včasná detekce je důležitá
Západní Evropou se asijské sršně šíří asi dvacet let, ve Francii se šíření dostalo podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mimo kontrolu. „Včasná detekce a monitoring je správným krokem. Nedokážeme sršně asijské detekovat jinak než klasickým pozorováním a vyhledáním hnízda," upozornil.
Past je malá plastová krychlička o hraně zhruba deset centimetrů, má šikmou stříšku a řadu otvorů. Hlavní vstupní otvor, kterým invazivní sršeň projde, má průměr osm milimetrů. Menšími otvory v bočních stěnách o průměru pět až šest milimetrů se dostane ven menší hmyz, zatímco asijská sršeň jimi vylétnout nedokáže a zůstane uvězněná v pasti.
Uvnitř je mistička s návnadou, což je většinou sladký sirup či medová šťáva. „Přidáváme tam i pivo nebo víno nebo obojí, protože ty působí na některý hmyz, například na včely, repelentně a odpuzují je,“ popsal Tomáš Görner z AOPK. Návnada je zakryta víčkem, aby se v ní případně neutopil jiný hmyz.
Hlavním koridorem šíření sršní je dálnice D5
Zatím je hotovo zhruba osm desítek pastí, které se rozmístí v okolí dosavadních potvrzených nálezů sršní. Ochránci přírody jsou domluveni i s řadou včelařů, kteří si lapače umístí u úlů. Výhodou je, že včelaři, kteří mají sami zájem na zamezení šíření invazivního hmyzu, mohou pasti kontrolovat i denně.
Hlavním koridorem, kudy se mohou sršně šířit, je podle odborníků dálnice D5, kudy přijíždějí ze západní Evropy kamiony, které mohou hmyz nevědomky přivézt. To je nejpravděpodobnější cesta, kterou se dosud objevení jedinci do Česka dostali.
Technologický institut je schopen vyrobit stovky pastí denně
Při výrobě pastí se AOPK spojila s vědci z Regionálního technologického institutu (RTI), což je výzkumné centrum Fakulty strojní Západočeské univerzity. „Mezi námi strojaři je několik včelařů. Na střeše máme včelí laboratoř a včely monitorujeme a máme je rádi,“ popsal ředitel RTI Jan Řehoř.
Odborníci podle něj vyvinuli technologii pro výrobu pastí ze dvou druhů biologicky rozložitelného materiálu. V RTI je umí přímo tisknout na 3D tiskárnách, což je pomalejší postup pro menší série. Zároveň ale na 3D tiskárně vyrobili formu a vyvinuli technologii na vstřikování plastů. Při zájmu o větší počet pastí je tak RTI podle Řehoře schopen vyrobit i stovky pastí denně.
Preparované hnízdo entomologové vystavili v muzeu
Hnízdo sršní objevené a zlikvidované loni v říjnu v Plzni odborníci ze Západočeského muzea preparovali a vystavili. „Zájem o jeho prohlídku na výstavě o hmyzu byl obrovský,“ sdělil entomolog muzea Jan Walter.
Hnízdo bylo tři čtvrtě metru vysoké, sedm a půl kilogramu těžké a složené z osmi pater. Bylo v něm asi osm set jedinců, z toho zhruba čtyři sta padesát samců, zbytek byly dělnice. V hnízdě bylo pouze pět královen.
Odborníci se domnívají, že královny nestihly hnízdo opustit, aby založily nové kolonie. „Jsme moc rádi za velkou návštěvnost a osvětu, kterou jsme mohli mezi veřejnost vnést. Jsme také velmi rádi, že se lidé díky tomu naučili sršně rozeznávat,“ dodal Walter. Entomologové objíždějí i školy a včelařské organizace. Osvěta je podle Waltera nejdůležitější součástí boje proti invazním druhům.