Z plzeňského hnízda asijských sršní nestihly vyletět královny, domnívají se vědci. Vystavili ho v muzeu

V hnízdě sršní asijských, které zlikvidovali hasiči v Plzni, bylo pouze pět dospělých královen. Podle odborníků nejspíše nestihla žádná hnízdo opustit, aby založila novou kolonii. Jak se sršně asijské, které v Evropě představují nebezpečí hlavně pro včely, do Plzně dostaly, se expertům nepodařilo zjistit a už se to ani nepodaří.

Hnízdo sršní asijských se podařilo počátkem října nalézt ve Skvrňanech – krátce po zjištění výskytu tohoto hmyzu v Plzni. Nyní je k vidění na výstavě o bezobratlích v Západočeském muzeu. Před vystavením ho měsíc zkoumali odborníci. Podle nich bylo v hnízdě osm set jedinců, z toho pět královen, zhruba 450 samců, zbytek byly dělnice.

„Velká část jedinců je stále ve stadiu kukel, to znamená, že nestihli opustit hnízdo, což je pro nás výhodná situace. Takto velké hnízdo mají sršně postavené do měsíce,“ řekl Jan Walter ze Západočeského muzea.

Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny označil rychlé nalezení hnízda téměř za zázrak. „Ve čtvrtek jsme dostali informace od veřejnosti, v pátek jsme to potvrdili a v pondělí už bylo hnízdo zlikvidované. Je potřeba včas zachytit některé problematické druhy, zejména u prvonálezů je to důležité, protože když zabráníme tomu prvnímu rozmnožení, může to zablokovat invazi,“ poznamenal. Ocenil pomoc veřejnosti. K té podle Myslíka přispělo rozšíření včelařství v Česku – na rozdíl od jiných zemí Evropy se lidé více zajímají o to, co může včelám uškodit.

Jak vypadá sršní hnízdo zevnitř, se podařilo zjistit s pomocí CT přístroje plzeňské nemocnice. „Skenovalo se v nastavení pro těhotné ženy, protože pochopitelně CT nemá model na sršní hnízdo. Z řezů jsme viděli jednotlivá patra a mohli jsme spočítat i jednotlivé komůrky, kolik jedinců se tam mohlo vyvíjet,“ přiblížil Walter. 

Vědci z Entomogického ústavu Akademie věd prozkoumali DNA hmyzu, ukázalo se, že plzeňské sršně pocházejí z linie, která se už v Evropě vyskytuje zejména ve Francii a Španělsku. Nebyla to tedy nová linie přivezená s nákladem z Číny.

Jak se asijské sršně do Plzně dostaly, se však nepodařilo zjistit. Podle Waltera je možné, že se dostaly do kamionu, který přijel z jižní Evropy, ale také mohly přeletět samy z Bavorska přes Všerubský průsmyk. Sršeň se může za rok vlastními silami přesunout až o 78 kilometrů.

Ačkoliv odborníci věří, že se povedlo zlikvidovat hnízdo ještě předtím, než ho opustily královny, budou příští rok sledovat okolí hnízda, jestli se tam přece jen náhodou neobjeví další asijské sršně. Je ale jen otázkou času, kdy se v Česku vyskytnou znovu. Asijské sršně se kromě Francie a Španělska objevily už také v Německu nebo například v Maďarsku. 

  • Sršeň asijská (vespa velutina) je menší než sršeň obecná, která je v Česku běžná. Rozeznat ji lze díky žlutě zbarveným koncům končetin a spíše černému zbarvení. Na zadečku má široký oranžový pruh a na prvním zadečkovém článku tenký žlutý proužek.
  • Jedinec měří 17 až 32 milimetrů. Oproti sršni obecné létá sršeň asijská rychleji a je obratnější.
  • Druh je schopný se rychle šířit. V českých podmínkách dokáže přežít zimu.
  • V evropském prostředí představují asijské sršně nebezpečí hlavně pro včely. Pronikají do jejich úlů, které plení a včely zabíjejí.