V některých částech Evropy se v posledních letech začala šířit nebezpečná sršeň asijská, která kvůli své útočnosti a dravosti decimuje včelstva a způsobuje tak velké ztráty chovatelům. S agresivními asijskými sršněmi už bojují například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v sousedním Bavorsku. Na území České republiky zatím nebyla přítomnost sršní asijských zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí. Změna teplot ale může v následujících letech vytvořit pro tento invazní hmyz příhodnější podmínky, varují odborníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Sršně asijské původně pocházejí z jihovýchodní Asie. Do Evropy pronikly v roce 2004, kdy byly poprvé pozorovány ve Francii. V následujících letech se rozšířily do dalších zemí.
„V roce 2010 byla nalezena na severu Španělska v oblasti Navarra a následně se šířila západně až do oblasti Galicie, kde byla první hnízda objevena v roce 2012. Na území Portugalska asijskou sršeň odhalili v roce 2011,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.
- Sršeň asijská má spíše černé zbarvení a vyznačuje se širokým oranžovým pruhem na zadečku a tenkým žlutým proužkem na prvním zadečkovém článku. Jedinec měří 17 až 32 mm.
- Naproti tomu sršeň obecná má převážně světle žlutý zadeček s černými pruhy. Hlava je zepředu žlutá a shora červená. Dělnice měří 18 až 23 mm.
V současné době se sršně asijské exponenciálně šíří hlavně ve Španělsku, Portugalsku a ve Francii, a to v oblastech blíže Atlantickému oceánu. Například v Galicii bylo v roce 2020 objeveno přibližně 30 tisíc hnízd, která se místní chovatelé včel snaží průběžně likvidovat. Největší nárůst tam byl pozorován mezi lety 2015 a 2017, kdy se populace sršně asijské zvýšila z šesti tisíc hnízd na téměř 26 tisíc hnízd, což je více než čtyřnásobný nárůst. „Toto číslo může být navíc podhodnoceno, protože ne každé hnízdo se daří nalézt,“ upozorňuje Jan Brus.
Včelaři v Galicii nebo v Portugalsku už proto nepřičítají ztráty včelstev pouze varroáze, virózám či počasí, ale za několik málo let se významným faktorem úhynu včelstev i nižší produkce medu stala právě sršeň asijská.
„Nálety sršní likvidují celé včelnice, čítající i několik desítek včelstev. Včelstva sice mohou do jisté míry útokům čelit, ale za cenu sníženého výnosu medu a rozvoje včelstva, protože sršně velmi omezují letovou aktivitu včel a tím přínos pylu a sladiny,“ vysvětluje Jiří Danihlík z katedry biochemie.
Sršně míří do střední Evropy
V Německu a Velké Británii byl výskyt sršní asijských zatím zaznamenán ojediněle a jejich hnízda byla rychle zlikvidována. Jestli mohou sršně asijské přežít v našich podmínkách, odborníci zatím neumí s jistotou říci.
„V současné době se kloní k názoru, že spíše nikoliv. Je ale možné, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám natolik, že zde bude schopná přezimovat. Především změnou teplot v následujících letech může dojít ke změně prostředí, které se pro tyto sršně stane vhodnější,“ podotýká Jiří Danihlík.
Sršeň asijská loví letící včely podobným způsobem jako sršeň obecná, která ale včelařům zásadní ztráty nezpůsobuje.
„Sršeň asijská krouží kolem česna, kde odchytává vracející se létavky. Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými kusadly zadeček, čímž se vyhne včelímu žihadlu. Poté včele ukousne křídla, nohy a hlavu, až zůstane pouze hruď. Ta je pro sršně bohatým zdrojem proteinů, protože hruď tvoří především létací svaly. Svalovou hmotou se živí buď dospělé sršně, nebo potravu nosí do hnízda, kde jí krmí vyvíjející se sršní larvy,“ doplňuje Jiří Danihlík.
Pokud populace sršně asijské není příliš početná, tak se dostatečně silné včelstvo dokáže útokům těchto agresivních predátorů účinně bránit. „Útok několika jedinců je pro včelstvo zvládnutelný. Avšak v pozdějším období sezony, kdy hnízda sršní čítají několik tisíc dělnic, už nejsou včelstva schopná ubránit se atakům několika desítek až stovek sršní,“ upozorňují olomoučtí vědci.
Lidé mohou podezření na výskyt hlásit
I když v Česku zatím nebyly sršně asijské zaznamenány, ostražitost je podle odborníků namístě. Pomoci v boji s tímto invazním druhem sršní mohou i laici, kteří si na zahradě či v přírodě všimnou podezřele vypadající sršně nebo hnízda.
„Důležité je tento nález vyfotografovat, což v době chytrých mobilních telefonů se zabudovanými fotoaparáty není problém. Fotografii lze zaslat včelařským odborníkům či pracovníkům Státní veterinární správy,“ dodává Jan Brus. Hnízda je nutné zlikvidovat dříve, než kolonie sršní asijských na sklonku léta vyprodukuje pohlavní jedince. Pro včelaře budou postupně vznikat různé informační materiály, aby se zvýšila jejich informovanost a nedocházelo k zbytečné likvidaci sršně obecné, která je pro ekosystém prospěšná.
