Včela

Záchranáři hlásí častější výjezdy kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem. Když se vosa přiblíží, je důležité zachovat klid a příliš nemávat rukama. Bodnutí není pro zdravého člověka rizikové, pokud k němu ale dojde, místo vpichu je vhodné chladit a mírnit otok. Pokud se rozvine vážnější alergická reakce, je namístě neprodleně zavolat záchranou službu.

Kvůli rychlému nástupu jara začaly být včely podle chovatelů aktivní zhruba o pět týdnů dřív než v předchozích letech. Předčasně totiž vykvetly stromy, které opylují. Včelaři se nyní obávají návratu studeného počasí, protože pokud květy pomrznou, ohrozí to jejich včelstva a produkci medu. Předčasný příchod jara může mít negativní dopady také na ovocnáře.

Sršeň asijská se podle ochránců přírody vyskytuje v Česku, poprvé byla nalezena ve čtvrtek v Plzni. Tento invazní druh hmyzu se specializuje na lov včel. O prvním potvrzeném nálezu v Česku v pátek informovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), která invazní druhy sleduje. Agentura se nyní snaží šíření sršně zamezit, důležité je podle ní najít a zlikvidovat hnízdo. Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail invaznidruhy@nature.cz.

Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včely medonosné nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí.

V Česku výrazně přibylo krádeží včelstev. Podle odborníků si včelaři kradou úly navzájem. V posledních letech totiž kvůli nemocem, především varroáze, včely vymírají. Ceny nových úlů i jejich osazenstev jsou kvůli tomu stále vyšší, právě proto se také stávají stále častěji terčem zlodějů.

Teplejší jara podle nové studie způsobují, že se včely probouzejí dříve, což ohrožuje opylování plodin, jako jsou jablka nebo hrušky. Výzkum vedl Chris Wyver z University of Reading, výsledky vyšly v odborném žurnálu Ecology and Evolution.

Včelaři na Moravě a ve Slezsku vytočili výrazně méně medu než v předchozích letech, koupit domácí produkt tak v těchto oblastech bude těžší. Na vině je nejen mírný a nestabilní průběh zimy a následné střídání teplot na jaře, ale také velký zimní úhyn včelstev. České televizi to řekl předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska.

V tuzemských úlech uhynul přes zimu rekordní počet včelstev. Za úbytkem stojí hlavně infekční nemoc varroáza, kterou způsobují roztoči. Podle průzkumu Českého svazu včelařů zahubila na čtvrt milionu včelstev, to je víc než třetina všech evidovaných. Uškodily jim taky mrazy v uplynulých dnech. V důsledku by mohl zdražit med.

Americká vláda schválila použití první vakcíny pro včely na světě. Jedná se o nový způsob boje proti chorobám, které hubí celé včelí kolonie potřebné k opylování rostlin.

Včelaři v Česku mají za sebou mimořádně dobrou sezonu, medu vytočili víc než v minulých letech. Podle nich je to díky ideálnímu počasí a tím pádem i většímu množství vyprodukovaného nektaru. I přesto však ceny medu porostou, a to kvůli zdražení cukru a energií. Zájem o med nicméně sílí i navzdory tomu.

Včely řadí čísla podle rostoucí velikosti zleva doprava. Podle agentury AFP to zjistili francouzští vědci, kteří tvrdí, že se jim toto chování podařilo prokázat vůbec poprvé. Nejnovější objev podporuje teorii, že zvířata, podobně jako většina lidí, přirozeně řadí věci v tomto směru, i když nejsou schopna počítat.

O smrti britské panovnice Alžběty II. už vědí i královské včely. Dlouholetou tradici vycházející z lidových zvyků vyplnil královský včelař John Chapple. Podle zvyku se musí o smrti vládce dozvědět všichni, včetně včel.

Když chce policie rychle zjistit, jestli je řidič střízlivý, nechá ho chodit po přímce. Stejný test využívají i neurologové k diagnostice neurologických poruch, při nichž jsou narušené části mozku, které koordinují pohyb. Teď vědci provedli hmyzí verzi této zkoušky, aby poprvé prokázali, že moderní pesticidy poškozují nervový systém včel tak, že je pro ně obtížné pohybovat se rovně. Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Frontiers in Insect Science.

Zvýšený počet výjezdů kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem evidují od začátku prázdnin zdravotnické záchranné služby téměř ve všech krajích. Podle zjištění ČT nejvíc případů zatím řešili jihočeští záchranáři, kteří vyjížděli ke 126 alergickým reakcím po vosím nebo včelím bodnutí. Zaznamenali jich tak zhruba o tři desítky více než loni. Například v Praze záchranáři zatím řešili asi padesát případů, oproti loňsku je to téměř trojnásobek.

Vědci zatím neznali žádného tvora kromě člověka, který by dokázal rozlišovat mezi čísly sudými a lichými. Teď v experimentu zjistili, že to umí včely, přestože jsou mnohem primitivnější než lidé. Výsledky studie ale přinášejí více otázek než odpovědí.

V některých částech Evropy se v posledních letech začala šířit nebezpečná sršeň asijská, která kvůli své útočnosti a dravosti decimuje včelstva a způsobuje tak velké ztráty chovatelům. S agresivními asijskými sršněmi už bojují například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v sousedním Bavorsku. Na území České republiky zatím nebyla přítomnost sršní asijských zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí. Změna teplot ale může v následujících letech vytvořit pro tento invazní hmyz příhodnější podmínky, varují odborníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Řada zemí po celém světě v posledních desetiletích informuje o tom, že v nich ubývají opylovači. Hlavními viníky jsou používání pesticidů a zánik míst, kde tito tvorové žijí. V důsledku to ohrožuje celé ekosystémy a také produkci potravin pro miliardy lidí.

Brněnská Otevřená zahrada chce svým návštěvníkům přiblížit život včel, které od roku 2015 chová. Pracovníci budují včelí pozorovatelnu s posezením, vyvýšené záhony s medonosnými rostlinami a připravují ukázkový prosklený úl, který bude sloužit například při výuce dětí. Stanoviště pro včely je nově uzpůsobené tak, aby bylo lépe osluněné zejména v období časného jara.

Nové výzkumy naznačují, že včely na svých chlupatých tělíčkách nenosí jen med, ale také spousty mikroplastů – týká se to podle nového výzkumu nejen včel žijících ve městech a jejich okolí, ale také těch z venkova. Vědci teď dokonce navrhují, že by se včely mohly používat k posuzování znečištění a měření mikroplastů přenášených vzduchem.

Vosy jsou většinou sice pokládány za nenáviděný hmyz, ve skutečnosti jsou to ale nesmírně důležití predátoři škůdců, opylovači rostlin, a navíc zdroj antibiotik budoucnosti. Jejich roli zkoumal mezinárodní vědecký tým.

Pokud se počasí v následujících dvou týdnech nezlepší, bude tuzemského medu pravděpodobně i letos málo. Cena by se přesto mohla udržet na loňském průměru 170 korun za kilo. Podle Českého svazu včelařů se produkce medu bude odvíjet především od počasí, ale i stavu včelstev po zimě. Tuzemský med je v posledních dvou letech nedostatkovým zbožím. Loňská sezona byla podle předsedkyně svazu Jarmily Machové dokonce nejslabší za 50 let.

Asijské včely  východní si začaly na hnízda lepit kuličky ze zvířecích výkalů, aby tímto způsobem odrazily útoky obřích zabijáckých sršní. Nový obranný mechanismus nečekaně odhalil výzkum amerických vědců.

Nejenom sucho a nemoci, ale i nevhodná výsadba trápí včely v Česku. Zemědělci stále častěji pěstují rostliny, které dávají méně nektaru. To může podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně v budoucnu oslabit celá včelstva. Už loni jich asi jedna pětina uhynula, nebyla dost odolná vůči virům.

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.